„Je jim jedno, jestli je to dítě, nebo senior.“ Cherson terorizují ruské drony

Nahrávám video

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.

Kolem cesty k Chersonu vznikají protidronové sítě. Dřevěná konstrukce je ovšem jen chabou nadějí, že zastaví smrtící úder. Štáb ČT místem naposledy projížděl před deseti měsíci. Tehdy byla ještě silnice mezi Mykolajivem a Chersonem relativně bezpečná. Kvůli technologickému pokroku teď ale drony mohou létat až dvacet kilometrů od řeky a hlavní zásobovací trasa se stává terčem útoků.

Rusko zesiluje údery na pobřeží, odkud odcházejí další obyvatelé. Uprchlíci končí i v jednom z azylových domů, kde se tísní na palandách.

Mezi nimi je Sergej Mikolajevič Nikivtěnko. Zranila ho jedna z malých min, které drony rozsévají. O domov přišel těsně před očekávaným americko-ruským summitem na Aljašce. „Nikomu nedáme ani kousek naší země. Ani okupantům, nikomu!“ říká odhodlaně Nikivtěnko.

Provoz útočiště závisel na pomoci americké rozvojové agentury. Po škrtech Bílého domu teď zařízení hledá podporu u neziskových organizací jako World Central Kitchen, která sem vozí obědy.

Vedení centra považuje za největší problém města teror dronů. „Je jim jedno, jestli je to dítě, nebo senior. Stejně útočí, na děti, na lidi na motorkách i v autech,“ popisuje ředitelka azylového domu Raisa.

O městu se mluví jako o „lidském safari“

Kvůli dronům je pohyb ve městě stále nebezpečnější. Objevit se mohou prakticky kdykoliv a zcela záměrně cílí i na civilisty. Proto se o Chersonu začalo mluvit jako o „lidském safari“. Lidé musí pečlivě zvážit každý krok a třeba na Telegramu sdílejí i varování o poloze bezpilotních letounů.

V takových podmínkách dobrovolníci z řad místních riskují cestu do kuchyně, kde denně vaří tisíc obědů pro ty, kdo zůstávají bez plynu i elektřiny. „Situace je nebezpečná, ale lidé se rozhodli tady zůstat, pomáhají sousedům, pomáhají si navzájem,“ přibližuje koordinátorka World Center Kitchen Julia.

Do těch nejnebezpečnějších oblastí u Chersonu na břehu Dněpru dodávají potravinové balíčky. Zástupci obcí si pro pomoc jezdí na okraj města. „Ti, co měli děti, odjeli. Ale kdo má nemohoucí příbuzné, tak kam by šel?“ ptá se zastupitel vesnice Moloděžnyj Vadim Anatolovič Zubjenko. Na místo hodlají jezdit dál, dronům navzdory. Se zoufalou vírou, že příměří přece jen přijde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...