Bez vyřešení ruských nároků není dlouhodobý mír možný, vzkázal Kreml

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

„Hlavní je, že během rozhovoru našeho prezidenta s Američany bylo opět konstatováno, že bez vyřešení územních otázek podle způsobu dohodnutého v Anchorage nelze počítat s dosažením dlouhodobého urovnání,“ řekl Ušakov podle ruské státní agentury TASS v narážce na schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem loni v srpnu na Aljašce.

Nynější schůzka ruského vůdce s americkými zástupci byla podle Ušakova zaměřena na získání informací z kontaktů Američanů s Ukrajinci a evropskými partnery s cílem společně stanovit parametry pro další kroky.

Ruský vládce Vladimir Putin se účastnil schůzky se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem v Kremlu v Moskvě
Zdroj: Sputnik/Alexander Kazakov/Pool via Reuters

Rusko nabízí miliardu dolarů Trumpově radě

Jednání se z ruské strany zúčastnil také Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev, z americké strany vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a Trumpův poradce pro Radu pro mír Josh Greenbaum, uvedl dříve Kreml, který také zveřejnil krátké video, jak se Putin vítá s americkými vyjednavači.

Ti hodlali také projednat pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady pro mír a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea Bidena. Ruská strana podle Ušakova zdůrazňovala svou připravenost přispět do rozpočtu rady jednou miliardou dolarů z ruských aktiv zmrazených v USA, uvedl Ušakov. Další prostředky z těchto aktiv by po uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou bylo možné uvolnit na obnovu boji dotčených území, tvrdí Kreml, jehož vojska na Ukrajině mimo jiné srovnala se zemí řadu měst.

Jednání na toto téma mají podle poradce pokračovat v bilaterální ekonomické skupině, kterou vedou zmocněnci obou prezidentů Witkoff a Dmitrijev. Ti se mají znovu sejít v pátek v Abú Dhabí, kde americká a ukrajinská delegace hodlají ruským vyjednavačům navrhnout příměří v energetice.

Trump vzkázal Putinovi, že válka musí skončit

Američané do Moskvy přiletěli ve čtvrtek večer z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír, a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.

Witkoff dříve oznámil, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.

Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně těch jeho částí, jež neovládá. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku. Putin i lidé v jeho okolí se opakovaně vyjadřovali v tom smyslu, že Ukrajinu nepovažují za samostatný stát, ale za „ukradenou“ součást Ruska.

K dosažení mírové dohody o Ukrajině musí všichni učinit ústupky, uvedl Trump při návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu.

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už téměř čtyři roky. Agrese trvá přes řadu jednání i osobní setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem a Moskva si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázala vojensky dobýt.

Kyjev tvrdí, že Kreml jednání oddaluje a snaží se mezitím dobýt další území na východě Ukrajiny, zatímco agresor oponuje, že míru brání požadavky Ukrajiny a Evropy.

Osud americko-ruského plánu

Loni v listopadu přišly Spojené státy s verzí 28bodového „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Washington mimo jiné žádal od Kyjeva, aby se vzdal části území a snížil počet svých vojáků.

Americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Novou verzi plánu však ruští představitelé odmítli.

Vztahy Trumpa a Zelenského

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má navíc komplikované osobní vztahy se Zelenským. V minulosti kupříkladu kritizoval ukrajinského lídra za to, že neuspořádal volby. V zemi však byl vyhlášen kvůli ruské invazi válečný stav, který volby neumožňuje. Není tak jasné, kde by se mělo hlasování uskutečnit, když část země okupují Rusové.

Před týdnem americký lídr prohlásil, že mírovou dohodu podle něj brzdí Kyjev, nikoli Moskva. „Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ prohlásil Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená.“

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...