Bez vyřešení ruských nároků není dlouhodobý mír možný, vzkázal Kreml

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.

„Hlavní je, že během rozhovoru našeho prezidenta s Američany bylo opět konstatováno, že bez vyřešení územních otázek podle způsobu dohodnutého v Anchorage nelze počítat s dosažením dlouhodobého urovnání,“ řekl Ušakov podle ruské státní agentury TASS v narážce na schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s Putinem loni v srpnu na Aljašce.

Nynější schůzka ruského vůdce s americkými zástupci byla podle Ušakova zaměřena na získání informací z kontaktů Američanů s Ukrajinci a evropskými partnery s cílem společně stanovit parametry pro další kroky.

Ruský vládce Vladimir Putin se účastnil schůzky se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem v Kremlu v Moskvě
Zdroj: Sputnik/Alexander Kazakov/Pool via Reuters

Rusko nabízí miliardu dolarů Trumpově radě

Jednání se z ruské strany zúčastnil také Putinův zmocněnec Kirill Dmitrijev, z americké strany vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a Trumpův poradce pro Radu pro mír Josh Greenbaum, uvedl dříve Kreml, který také zveřejnil krátké video, jak se Putin vítá s americkými vyjednavači.

Ti hodlali také projednat pozvánku pro Rusko do Trumpem nově vytvořené Rady pro mír a ruská aktiva zmrazená ve Spojených státech za předchozí administrativy Joea Bidena. Ruská strana podle Ušakova zdůrazňovala svou připravenost přispět do rozpočtu rady jednou miliardou dolarů z ruských aktiv zmrazených v USA, uvedl Ušakov. Další prostředky z těchto aktiv by po uzavření mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou bylo možné uvolnit na obnovu boji dotčených území, tvrdí Kreml, jehož vojska na Ukrajině mimo jiné srovnala se zemí řadu měst.

Jednání na toto téma mají podle poradce pokračovat v bilaterální ekonomické skupině, kterou vedou zmocněnci obou prezidentů Witkoff a Dmitrijev. Ti se mají znovu sejít v pátek v Abú Dhabí, kde americká a ukrajinská delegace hodlají ruským vyjednavačům navrhnout příměří v energetice.

Trump vzkázal Putinovi, že válka musí skončit

Američané do Moskvy přiletěli ve čtvrtek večer z Davosu, kde se Trump setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu po jednání řekl, že všichni chtějí mír, a Putinovi vzkázal, že válka musí skončit.

Witkoff dříve oznámil, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku a že zbývá dořešit poslední otázku. Podle Zelenského ještě nejsou vyřešené otázky týkající se území na východě Ukrajiny.

Rusko okupuje asi pětinu ukrajinského území a snaží se získat kontrolu nad celým Donbasem, včetně těch jeho částí, jež neovládá. Kyjev varuje, že územní ústupky jen povzbudí Moskvu k dalšímu útoku. Putin i lidé v jeho okolí se opakovaně vyjadřovali v tom smyslu, že Ukrajinu nepovažují za samostatný stát, ale za „ukradenou“ součást Ruska.

K dosažení mírové dohody o Ukrajině musí všichni učinit ústupky, uvedl Trump při návratu ze Světového ekonomického fóra v Davosu.

Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi už téměř čtyři roky. Agrese trvá přes řadu jednání i osobní setkání Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem a Moskva si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázala vojensky dobýt.

Kyjev tvrdí, že Kreml jednání oddaluje a snaží se mezitím dobýt další území na východě Ukrajiny, zatímco agresor oponuje, že míru brání požadavky Ukrajiny a Evropy.

Osud americko-ruského plánu

Loni v listopadu přišly Spojené státy s verzí 28bodového „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Washington mimo jiné žádal od Kyjeva, aby se vzdal části území a snížil počet svých vojáků.

Americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Novou verzi plánu však ruští představitelé odmítli.

Vztahy Trumpa a Zelenského

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má navíc komplikované osobní vztahy se Zelenským. V minulosti kupříkladu kritizoval ukrajinského lídra za to, že neuspořádal volby. V zemi však byl vyhlášen kvůli ruské invazi válečný stav, který volby neumožňuje. Není tak jasné, kde by se mělo hlasování uskutečnit, když část země okupují Rusové.

Před týdnem americký lídr prohlásil, že mírovou dohodu podle něj brzdí Kyjev, nikoli Moskva. „Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ prohlásil Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 3 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 4 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 5 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 5 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 6 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 8 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.