Jih Ukrajiny opět hlásí ruské útoky. Kyjev se chystá na osvobození Bachmutu

Nahrávám video

Jih Ukrajiny již třetí den po sobě čelil ruským vzdušným útokům. V Mykolajivu utrpělo zranění 19 osob a nejméně dva lidé zemřeli. Jednoho mrtvého a osm zraněných hlásí také Oděsa. Moskva tvrdí, že útočila na výrobny dronů. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj mezitím oznámil, že armáda si vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut. Podle ukrajinských zdrojů listu The Washington Post Ukrajinci začali používat kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Údajně ke zničení ruských zákopů, které Kyjevu brání v rychlejším postupu.

„Garáž a třípodlažní budova hoří. Na místo přijeli hasiči,“ informoval o situaci v Mykolajivu šéf tamní oblasti Vitalij Kim. Později uvedl, že při útoku bylo zraněno devatenáct lidí, z nichž osm muselo být ošetřeno. Mezi zraněnými je také pět dětí.

Starosta města Oleksandr Senkevyč odpoledne uvedl, že v Mykolajivu zahynul manželský pár. Ukrajinská média dříve informovala o jedné oběti.

Třetí noc útoků za sebou zažila Oděsa. Guvernér oblasti Oleh Kiper podle agentury Reuters sdělil, že zahynul člen ochranky a dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dítěte. Uvedl také, že poškozena byla budova čínského konzulátu v Oděse. Oděská prokuratura oznámila, že vážné škody utrpěla administrativní budova a další objekty včetně mateřské školy. „Nepřátelský útok rovněž poškodil či zničil přístavní infrastrukturu a sklady soukromého podniku v okolí Oděsy,“ uvedla prokuratura. 

Peking později potvrdil poškození budovy čínského generálního konzulátu v Oděse, podle mluvčího ministerstva zahraničí nastala v blízkosti budovy exploze. Tlaková vlna otřásla částí obložení stěn a okenními tabulemi, pracovníci tam v té době nebyli a nikdo nebyl zraněn, uvedl mluvčí čínské diplomacie. Nesdělil však, zda Čína učinila nějaké diplomatické kroky vůči Rusku. Omezil se na konstatování, že Čína je v kontaktu s dotčenými stranami, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín uvedl, že Rusko útočilo na obě přístavní města různými druhy raket. Zmínil, že mezi nimi byly i rakety, na které Ukrajina nemá žádnou odpověď, jak jim čelit. Konkrétně uvedl staré sovětské CH-22 nebo střely Onix, vypálené z pozemních komplexů na Krymu. Dále to byly často používané Kalibry, další druhy raket i drony. „Byl to opravdu masivní, komplexní letecký útok. Úřady hovoří o tom, že to byl nejhorší útok na Oděsu.“

Nahrávám video

Rusové vypustili střely i íránské drony

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusové na Oděsu a Mykolajiv vypustili devatenáct střel s plochou dráhou letu a stejný počet útočných dronů íránské výroby Šáhed. Protivzdušné obraně se podařilo sestřelit pět střel a třináct bezpilotních letounů.

Dříve letectvo informovalo, že zaznamenalo odpal ruských raket Onix směrem na Oděsu. O těchto protilodních a obtížně sestřelitelných raketách ukrajinští představitelé ve středu uvedli, že je ruské vzdušné síly začaly ve zvýšené míře využívat při útocích na ukrajinské cíle.

Vypovězení obilné dohody

Ruské vzdušné útoky na jihu Ukrajiny přichází poté, co Moskva v pondělí definitivně potvrdila, že bezmála po roce pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty.

Mluvčí ukrajinského jižního velitelství Natalija Humenjuková ve čtvrtek podle agentury Unian uvedla, že útoky se zaměřují zejména na přístavní infrastrukturu a logistické objekty, tedy především skladiště. „Hned poté, co Rusko začalo hovořit o svých podmínkách pro prodloužení obilné dohody, začalo přecházet na jazyk vydírání,“ uvedla.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil Rusko, že záměrně útočí na zařízení pro vývoz ukrajinského obilí. Moskva naopak tvrdí, že zasáhla výhradně vojenské cíle. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve čtvrtek prohlásil, že Rusko provedlo v noci na čtvrtek „odvetné údery“ na výrobny a sklady hladinových dronů.

Nahrávám video

Rusové útočí na východě, Ukrajinci na jihu

Na bojišti za posledních 24 hodin nenastaly podstatnější změny: Rusové nadále útočí na několika místech na východní frontě, Ukrajinci zase na jihu, vyplývá podle ruské redakce BBC z ranní zprávy ukrajinského velení.

List The Washington Post ve čtvrtek napsal, že ukrajinská armáda začala používat proti ruským invazním silám na jihovýchodě Ukrajiny kazetovou munici dodanou Spojenými státy. Odkazuje se při tom na nejmenované ukrajinské činitele obeznámené se situací. 

Jeden z ukrajinských představitelů řekl americkému deníku, že armáda munici nasadila, aby rozbila zákopy, které brzdí ukrajinské jednotky snažící se získat zpět okupované území. Kromě frontových pozic na jihovýchodě Ukrajiny se očekává, že kazetová munice bude použita také v blízkosti Bachmutu, poznamenal The Washington Post.

Ukrajinská armáda už používá kazetovou munici dodanou ze Spojených států. Na dnešním tiskovém briefingu to oznámil zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Munice je podle něj efektivní při manévrování ruských jednotek na Ukrajině a proti jejich obranným pozicím, informovala agentura Reuters.

„Dostali jsme od Ukrajinců nějakou prvotní zpětnou vazbu, používají to docela efektivně,“ řekl později zástupce Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby k otázce využití kazetové munice.

Analytici amerického Institutu pro studium války zaznamenali dílčí úspěchy ukrajinské protiofenzivy na třech úsecích fronty, v okolí Bachmutu na východě a rovněž na jihu země.

Armáda si v současnosti vytvořila „všechny podmínky“, aby osvobodila Bachmut, řekl velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj ukrajinské redakci BBC. Generál ujistil, že se město vrátí do ukrajinských rukou za cenu desetkrát menších ztrát, než jaké utrpěly ruské jednotky při jeho dobývání. Právě Bachmut by se mohl stát místem, kde ukrajinské jednotky použijí kazetovou munici od Američanů, podotkl list Ukrajinska pravda.

Ukrajinští vojáci za uplynulý den podle generálního štábu vyřadili z boje 530 ruských vojáků, 19 děl, 33 dronů, 14 střel s plochou dráhou letu, šest tanků, šest obrněných vozidel a tři raketomety. 

Ruská státní agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany, další úřady a armádní představitele uvedla, že Rusové naopak na jihu Ukrajiny zničili dvě ukrajinská plavidla při pokusu překonat řeku Dněpr a východní uskupení ruských vojsk rovněž na jihu Ukrajiny zničilo dvě skupiny ukrajinských průzkumníků a u Bachmutu ruské dělostřelectvo vyřadilo z boje dvě ukrajinská bojová vozidla pěchoty.

Podobná tvrzení znepřátelených stran však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...