K podpoře Bělorusů udělám vše, řekl Macron. Zopakoval, že Lukašenka neuznává

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.

Macron se s Cichanouskou setkal při své dvoudenní návštěvě Litvy, kam se opoziční představitelka uchýlila jen krátce po běloruských volbách. Podle AP po schůzce také oznámil, že k podpoře Bělorusů udělá vše a zopakoval, že oficiálního vítěze voleb a dlouholetého autoritářského lídra země Alexandra Lukašenka jako prezidenta neuznává.

„Slíbil, že udělá vše, aby pomohl s vyjednáváními za této politické krize v naší zemi (…) a pomohl s propuštěním všech politických vězňů,“ uvedla Cichanouská. „Jako Evropané uděláme vše, abychom napomohli zprostředkování (dialogu),“ řekl podle AFP Macron. Francouzský prezident zdůraznil potřebu pragmatického postupu a uvedl, že chce řešení běloruské krize posunout v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

V pondělí Macron běloruskou vládu vyzval k ukončení nezákonného zatýkání, propuštění svévolně zadržených protestujících a dodržování volební legislativy. V Bělorusku od voleb na počátku srpna přes tvrdý postup pořádkových sil nepřestávají demonstrovat tisíce lidí. V neděli týdeník Le Journal du Dimanche zveřejnil Macronova slova o tom, že Lukašenko musí rezignovat.

Putin: Bělorusko je vystaveno „bezprecedentnímu vnějšímu tlaku“

V Minsku se mezitím koná fórum regionů. Ruský prezident Vladimir Putin při té příležitosti prohlásil, že spojenecké Bělorusko je po prezidentských volbách vystaveno „bezprecedentnímu vnějšímu tlaku“. Vztahy Běloruska a Ruska ale „nepodléhají konjunktuře a opírají se o pevný základ“, dodal Putin.

Lukašenko při této příležitosti vyjádřil připravenost posoudit s Ruskem všechny návrhy ohledně upevnění společné ekonomické bezpečnosti, uvedla agentura Interfax.

„Jednou ze základních podmínek je vytvořit stejné podmínky pro běloruské a ruské hospodářské subjekty. Jsme připraveni posoudit všechny návrhy, které posílí společnou ekonomickou bezpečnost. Ale je důležité si připomínat, že nedosáhneme významnějšího úspěchu, pokud nebudeme důsledně plnit závazky, které jsme přijali,“ prohlásil Lukašenko.

Macron: Evropa by měla při budování míru pracovat s Ruskem

Situace v Bělorusku byla jedním z témat také pondělního rozhovoru Macrona s jeho litevským protějškem Gitanasem Nausédou. Ten po schůzce zdůraznil, že EU musí udělat vše pro to, aby na nadcházejícím summitu přijala sankce vůči Bělorusku. Země podle něj navíc musí uspořádat nové volby.

Macron při té příležitosti také vybídl ke kooperaci s Ruskem. „Vidíme to tak, že pokud chceme na evropském kontinentu vybudovat mír, musíme pracovat s Ruskem,“ prohlásil.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Litvy
Zdroj: Reuters

Francouzský prezident přitom k dialogu s Ruskem vyzývá opakovaně, což těžce nesou některé státy východní Evropy včetně těch pobaltských, které se zpod vlivu Moskvy vymanily teprve nedávno, připomíná agentura Reuters.

„Říkám to na půdě, která zažila to nejhorší, která přestála útlak, která přestála oběti. Ale nemůžeme jednat, jako kdyby byla Evropa ostrovem daleko od Ruska,“ dodal prezident.

Moskva však musí podle francouzského státníka vyjasnit situaci okolo otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, jenž je dlouhodobým kritikem prezidenta Vladimira Putina a který se po otravě nervově paralytickou látkou léčí v Berlíně.

Oba státníci rovněž oznámili, že jejich země společně s Lotyšskem Evropské unii nabídly plán na ochranu evropských voleb před kyberútoky a dezinformacemi.

Británie uvalila sankce na Lukašenka, Bělorusko na Pobaltí

Velká Británie v úterý zavedla sankce vůči běloruskému prezidentovi Lukašenkovi, jeho synovi a čelným činitelům vlády. „Budeme požadovat, aby se zodpovídali ti, kdo jsou spojení s násilím vůči běloruskému lidu, a budeme stát za našimi hodnotami demokracie a lidských práv,“ uvedl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Britské sankce podle Reuters zahrnují zákaz cestování a zmrazení majetku osmi osob.

Bělorusko na druhé straně zakázalo vstup na své území 300 představitelům Estonska, Litvy a Lotyšska. Jde o odvetný krok za obdobný zákaz, který tři pobaltské státy uvalily na běloruské činitele.

Sankce vůči činitelům běloruského vládnoucího režimu vyhlásily pobaltské státy už 31. srpna. Seznam osob, na které se tehdy vztahoval zákaz vstupu do Pobaltí, zahrnoval vedle prezidenta Lukašenka dalších 29 běloruských představitelů. Minulý týden v pátek Estonsko, Litva a Lotyšsko seznam rozšířily o stovku dalších jmen. Jde o příslušníky policejních jednotek zasahujících proti demonstrantům, o členy nejvyššího a ústavního soudu a o pracovníky prezidentské administrativy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...