Kim Čong-un se vydal do Ruska, podle Reuters bude jednat o dodávkách zbraní a potravin

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se vydal vlakem na cestu do Ruska, kde by se měl sejít s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V pondělí uvedla jihokorejská televizní stanice YTN s odvoláním na nejmenovaný jihokorejský vládní zdroj, cestu později potvrdila oficiální severokorejská tisková agentura KCNA i Rusko. Podle jihokorejských médií by se schůzka Kima s Putinem mohla uskutečnit již v úterý, zřejmě ve Vladivostoku.

„Severokorejský vůdce Kim Čong-un bude v příštích dnech na oficiální návštěvě v Rusku na pozvání prezidenta Vladimira Putina,“ sdělil v pondělí Kreml. Mluvčí Dmitrij Peskov následně doplnil, že půjde o „plnohodnotnou“ návštěvu. „KLDR je náš soused. A samozřejmě, že stejně jako v případě všech sousedů se cítíme povinni navazovat dobré a vzájemně výhodné vztahy,“ prohlásil Peskov s tím, že se plánuje jednání delegací obou zemí a v případě potřeby i schůzka Putina a Kima mezi čtyřma očima.

„Kim bude jednat s Putinem,“ napsala k návštěvě agentura KCNA. Jako první o návštěvě informoval deník New York Times (NYT) s odvoláním na nejmenované americké představitele a jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že je možná. 

Timesy už začátkem září napsaly, že Kim se chystá do ruského města Vladivostok na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Summit je podle NYT plánován na okraj ekonomického fóra ve Vladivostoku, které se koná 10. až 13. září.

Putin bude od Kima žádat dělostřelecké granáty a protitankové střely, kterých má Pchojngjang dostatek. Severokorejský vůdce bude zase usilovat o pokročilé technologie pro satelity a ponorky s jaderným pohonem a také o potravinovou pomoc, napsal list NYT. Rusko navíc může Severní Koreu zaštítit právem veta v Radě bezpečnosti OSN.

Nahrávám video

„Jednání o zbraních je nasnadě, protože nedávno Severní Koreu navštívil ruský ministr obrany Sergej Šojgu, následně přijely i další ruské delegace z ministerstva obrany. Spojené státy mají již delší dobu podezření a naznačují i na půdě OSN, že Severní Korea dodává Rusku zbraně,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová.

Spojené státy budou podle mluvčího ministerstva zahraničí Matthewa Millera jednání Putina s Kimem „velice pozorně sledovat“, píše agentura Reuters. „Dodávka zbraní ze Severní Koreje do Ruska by byla porušením několika rezolucí OSN… my jsme samozřejmě směle uplatňovali sankce proti subjektům, které podporují ruské válečné snahy. Budeme je uplatňovat i nadále a nebudeme váhat s přijímáním přiměřených nových sankcí,“ řekl Miller.

Kimova cesta

Pro Kima by to měla být první zahraniční mise od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Ve Vladivostoku na východě Ruska se Kim s Putinem sešli i v roce 2019.

Jihokorejský list Čoson ilbo v pondělí napsal, že obrněný vlak, který severokorejský diktátor používá pro své zahraniční cesty, vyrazil z metropole KLDR Pchjongjangu do 700 kilometrů vzdáleného Vladivostoku v neděli večer místního času. Podle serveru BBC News má vlak 20 neprůstřelných vagonů, je těžší než běžné vlaky a jeho rychlost nepřesahuje 59 kilometrů v hodině.

Severní Korea opakovaně uvedla, že vinu na vypuknutí konfliktu na Ukrajině mají Spojené státy a „hegemonická politika“ Západu. KLDR je kromě Sýrie také jedinou další zemí, která uznala samostatnost samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky – dvou separatistických, Ruskem podporovaných regionů na východě Ukrajiny, píše AP.

Analytici citovaní agenturou AP uvedli, že KLDR by mohla mít desítky milionů dělostřeleckých granátů a raket, které by znamenaly velkou pomoc pro ruskou armádu. Jiní experti jsou přesvědčeni, že schůzka Kima s Putinem bude mít spíš symbolický význam a nebude znamenat zahájení zásadnější vojenské spolupráce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 1 mminutou

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 9 mminutami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 21 mminutami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 42 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 7 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.