Kišiněv: Odstavení od ruského plynu je šancí na sjednocení s Podněstřím

Nahrávám video

Efektivní řízení následků přerušení dodávek ruského plynu do Moldavska a separatistického Podněstří by mohlo vytvořit šanci na sjednocení země, prohlásil místopředseda moldavské vlády Oleg Serebrjan, kterého citovala moldavská i ruská média. V Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc lidí, jsou od Nového roku přerušeny dodávky tepla a teplé vody do domácností. Podle agentury Reuters jsou výpadky způsobeny přerušením dodávek ruského plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Krok si ve čtvrtek vynutil uzavření všech průmyslových podniků v Podněstří – kromě výrobců potravin.

„Všechny průmyslové podniky jsou v nečinnosti, s výjimkou těch, které se věnují produkci potravin – tedy přímo zajišťují potravinovou bezpečnost Podněstří,“ sdělil tamnímu zpravodajskému kanálu „místopředseda regionální vlády“ Sergej Obolonik. Je podle něj předčasné odhadovat, jak se situace dál vyvine. „Problém je natolik rozsáhlý, že pokud zůstane nevyřešen dlouhou dobu, budeme mít nevratné změny: podniky ztratí schopnost se rozběhnout,“ upozornil však.

Serebrjan dříve ve čtvrtek podle serveru point.md prohlásil, že účinným zvládáním energetické krize by Kišiněv mohl získat sympatie obyvatel separatistického regionu na levém břehu řeky Dněstr, aby je „osvobodil od impéria strachu a nejistoty“, ve kterém je drží vůdci separatistů v Tiraspolu a Moskva.

„Budeme pracovat na upevnění těchto pozitivních nálad, jsme připraveni pomoci obyvatelstvu na levém břehu Dněstru vypořádat se s obtížnou situací, která může vzniknout v nejbližších týdnech a měsících,“ uvedl vicepremiér. „K úvahám o geopolitických důsledcích je ještě daleko, ale je zjevné, že zvýšení závislosti Podněstří na Kišiněvu povede k přiblížení reintegrace,“ dodal.

Serebrjan upozornil, že i Podněstří by mohlo být zásobováno z alternativních zdrojů plynu, které si obstarává Moldavsko. Problém ale tkví v tržní ceně tohoto plynu, kterou si obyvatelé levého břehu vzhledem k výši svých platů a penzí nemohou dovolit.

Gazprom si bere obyvatele Podněstří jako rukojmí, míní Soukup

Úřady v Podněstří dávají situaci s přerušením dodávek tepla a teplé vody do souvislosti s dluhem Moldavska za plyn, kvůli kterému ho ruský Gazprom odmítá dodávat alternativními cestami přes Rumunsko. „Vláda v Kišiněvě mluví o tom, že celý dluh je naším dluhem – to je sprostá lež a provokace,“ uvedl „prezident“ Podněstří Vadim Krasnoselski.

Podle redaktora Českého rozhlasu Ondřeje Soukupa byl však „celý problém v tom, že trubka, která vedla přes území Ukrajiny, nejdříve procházela Podněstřím a pak teprve šla na pravý břeh, z čehož si Podněstřané odebírali, co chtěli, a Gazpromu za to neplatili“.

„Tím pádem narůstal celý ten dluh Moldavska jako takového, protože Moldavané neuznávají samostatnost Podněstří, takže ten dluh skutečně, jak o tom mluvil prezident separatistů, byl z devadesáti procent to, že Podněstří neplatilo, byť oni také zase na druhou stranu dodávali z tohoto plynu vyrobenou elektřinu i na pravý břeh, který za to ovšem platil,“ popsal Soukup.

Podle něho je celá situace nepřehledná a dodal, že si Gazprom bere obyvatele Podněstří jako své rukojmí, aby vykreslil Ukrajinu ve špatném světle.

Nahrávám video

Moldavsko chce nakupovat přebytky od Enerhoatomu

Plynová elektrárna v Podněstří, patřící ruské společnosti Inter RAO, přešla po přerušení dodávek plynu od Nového roku z plynu na uhlí a přerušila dodávky elektřiny do Moldavska, kterými dosud pokrývala osmdesát procent moldavské spotřeby. Moldavsko tak musí kupovat elektřinu v Rumunsku, kde je téměř třikrát dražší, poznamenala ruská agentura TASS.

Moldavští dodavatelé elektřiny, Premier Energy a FEE Nord 2, požádaly regulační úřad o souhlas se zvýšením cen na více než dvojnásobek, uvedl ve čtvrtek moldavský server NewsMaker. Moldavská společnost Energocom se kvůli pokrytí deficitu chystá nakupovat noční přebytky energie od ukrajinské společnosti Enerhoatom.

Situace na Slovensku

Největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost Slovenský plynárenský priemysel (SPP), ve čtvrtek sdělil, že aktivně využívá diverzifikační kontrakty na nákup plynu od doby jejich uzavření. Slovenské ministerstvo hospodářství už v úterý ujistilo, že země, jejíž premiér Robert Fico rozhodnutí Kyjeva neprodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu ostře kritizuje, je na zastavení tranzitu plynu přes Ukrajinu připravená.

„Využíváme kombinaci všech zdrojů, které máme k dispozici, tak, aby to přineslo objemový, ale i finanční efekt pro SPP a naše zákazníky,“ napsal mluvčí SPP Ondrej Šebesta.

SPP za důležitou označil přepravní trasu plynovodem TurkStream přes Turecko, Bulharsko, Srbsko a Maďarsko, kterým lze podle něj přepravovat ruský i ázerbájdžánský plyn. V minulosti SPP využil také trasy z Chorvatska či Itálie.

Na českou nabídku na poskytnutí přepravních kapacit plynu Slovensko zatím neodpovědělo. V případě zájmu je tuzemská infrastruktura okamžitě připravená dodávat plyn na Slovensko bez nutnosti dalších úprav, sdělil ve čtvrtek mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Zatím není známo, zda SPP učiní například právní kroky v reakci na přerušení dodávek plynu od ruského koncernu Gazprom, se kterým má slovenská firma uzavřenou dlouhodobou smlouvu. „Rozhodnutí o reakci na přerušení dodávek uděláme po důkladné analýze s ohledem na aktuální situaci a na možné dopady na společné smluvní vztahy,“ uvedl SPP.

„Fico se snaží překrýt reálné problémy“

Šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný potvrdil, že odborníci v zemi opakují, že Bratislava problém s nedostatkem plynu mít nebude, a to i díky dostatečným rezervám a zásobám na celý rok. „Fico dělá vše pro to, aby zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu bylo velké téma. Ve skutečnosti ho otevírá a věnuje se mu pouze on,“ podotkl Kostolný.

Fico se tak podle Kostolného snaží překrýt reálné problémy svého kabinetu. „Jeho vláda je v krizi a dělá opatření, která pocítí lidé, a proto mluví o problémech s plynem a hází vinu na Ukrajinu – je to pokračování politiky nenávisti vůči Ukrajině a klanění se Rusku,“ dodal.

Nahrávám video

EU svolala mimořádné jednání

O dopadech zastavení tranzitu ruského plynu bude v pátek na svém mimořádném zasedání jednat pracovní skupina pro energetiku v rámci Rady EU, tedy experti z příslušných ministerstev zemí Evropské unie či ze stálých zastoupení při EU. Jednání pracovní skupiny, která je přípravným orgánem Rady EU, se uskuteční prostřednictvím videokonference.

Evropská komise (EK) hned ve středu uvedla, že „zastavení dodávek přes Ukrajinu je situace, která se očekávala“ a „EU je na ni připravená“. Plynárenská infrastruktura v sedmadvacítce je natolik flexibilní, aby plyn pro střední a východní Evropu odjinud než z Ruska dovedla alternativními cestami, dodala Komise.

V Bruselu ve čtvrtek mimořádně jednala koordinační skupina zabývající se plynem v rámci generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku. Na zasedání zástupci EK a států ze střední a východní Evropy „zhodnotili situaci a potvrdili, že díky účinné přípravě a koordinaci v regionu i mimo něj neexistují žádné obavy o bezpečnost dodávek,“ stojí v závěrečném prohlášení.

„Dodávky plynu jsou zajištěny alternativními cestami (Německo a Itálie) a čerpáním ze zásobníků. Evropská plynárenská infrastruktura je flexibilní, aby mohla pojmout plyn jiného než ruského původu, což je v souladu s cíli REPowerEU (iniciativy k ukončení závislosti na fosilních palivech z Ruska – pozn. red.). Od roku 2022 byla rovněž posílena významnými novými dovozními kapacitami LNG (zkapalněného zemního plynu),“ dodalo generální ředitelství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...