Kobza při sledování summitu marně hledal slovo mír. Podle Zdechovského se ukázala soudržnost států NATO

Nahrávám video

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v pátečních Událostech, komentářích zhodnotil výsledky summitu Severoatlantické aliance pozitivně, myslí si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc. „Marně jsem při sledování summitu hledal slovo mír,“ namítl poslanec Jiří Kobza (SPD). Politici promluvili také o kampani v amerických prezidentských volbách. „Peníze by mohly být klíčovým faktorem, jestli Biden odstoupí,“ myslí si amerikanista Jiří Pondělíček, který byl dalším hostem této části debaty.

Zdechovský hodnotí závěry summitu pozitivně. „Myslím si, že Ukrajina dostala adekvátní pomoc, o kterou žádala. Až na padesát stíhaček, které chtěla navíc nad těch sedmdesát, o kterých se mluvilo původně, dostala vše. V tomto směru byl summit jednoznačně úspěšný a ukázal soudržnost států NATO.“

Poslance Kobzu výsledky z Washingtonu nepotěšily. „Přemýšlím nad tím, jestli nás to kolektivní rozhodnutí nepřiblíží blíže ke globální válce. Dosud probíhala pomoc na bilaterální bázi, nyní se NATO rozhodlo zapojit jako organizace. To mě děsí. Marně jsem při sledování summitu hledal jedno slovo, a to je mír.“

Kobza také promluvil o cestě maďarského prezidenta, při které jednal s ukrajinským prezidentem Zelenským, ruským lídrem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Jen doufám, že Orbánova cesta po těch důležitých zemích bude úspěšná. Protože bez takových prostředníků to nepůjde.“

Turecko prostředníkem nebude, míní Zdechovský

Přestože Rusko pokračuje v napadání ukrajinského území a například před pár dny jeho vzdušné útoky zasáhly nemocnici v Kyjevě, Kobza věří, že by bylo možné jednat o ukončení války. „Prostředníkem by mohlo být například Turecko nebo Čína. Nevím, jestli by mohlo důvěřovat nějakému státu ze západu,“ míní.

„Já jsem v uplynulých letech jednal s diplomaty z Turecka a myslím si, že ví, že Rusko žádný mír nechce, protože se snaží dosáhnout svých vojenských a politických cílů,“ oponoval Zdechovský.

Europoslanec rovněž nevidí žádný způsob, jak by mohl Viktor Orbán splnit cokoliv mimo bilaterálních cílů, které jsou výhodné přímo pro něj. „Je jedním z těch, který na válce vydělává. Maďarský průmysl dodává různé materiály a ta země není tak neutrální, jak by to mohlo vypadat,“ uvedl.

Střely s dlouhým doletem v Německu

Na summitu NATO se Berlín se Spojenými státy dohodl, že americká armáda v roce 2026 na území Německa rozmístí střely dlouhého doletu. Bude to poprvé od konce druhé světové války. „Je to taktický krok na odstrašení Ruska a jeho zbrojení. V minulosti jsme mohli slyšet vrcholné ruské politiky říkat, že nehodlají zastavit na Ukrajině. Myslím si, že je potřeba přestat být naivní a udělat maximum pro to, abychom odstrašili Rusko od jakýchkoliv neuvážených kroků,“ poznamenal Zdechovský.

Kobza situaci vidí jako druhou karibskou krizi. „Vnímám to jako nebezpečnou eskalaci napětí. Doufám, že se objeví druhý Chruščov a Kennedy, kteří se dohodnou a ty věci urovnají.“

Zdechovský střely dlouhého doletu považuje spíše za „psychickou pomoc“ Německu. „Nevidím to jako žádnou krizi, s touto historickou událostí bych to nesrovnával.“

Prezidentská kampaň v USA

Kampaň před prezidentskými volbami ve Spojených státech pokračuje, Joea Bidena čeká v pondělí další velký televizní rozhovor. Republikáni budou mít v Milwaukee svůj národní sjezd, kde Donald Trump získá oficiální nominaci. Oznámí také jméno svého kandidáta na viceprezidenta.

„Zkušenosti do politiky patří, ale ne nutně v tomto případě. Myslím si, že pozice prezidenta USA vyžaduje výrazně mladšího kandidáta a větší tah na branku, než jaký jsme viděli jak u Trumpa, tak Bidena,“ řekl Zdechovský.

Nominaci obou kandidátů vidí Kobza jako znamení hlubokého rozdělení americké společnosti. „Kdyby v tuto chvíli došlo k výměně těch dvou pánů, které lze považovat za symboly svých stran, mohlo by to vést k ještě většímu rozkolísání společenské nálady,“ míní.

Spekulace o Bidenových schopnostech

Průběh summitu v USA narušovaly spekulace o tom, jestli by americký prezident Joe Biden neměl odstoupit z boje o Bílý dům. On sám je na závěr vrcholné schůzky přiživil dvěma přeřeky, po který si vyslechl další stranické výzvy, aby kandidaturu stáhl. Zatím se jí ale vzdávat nehodlá.

„Je to rozptýlení od těch důležitých věcí, o kterých se jednalo,“ řekl amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček o Bidenových přeřecích. Věří, že u mladšího kandidáta by podobné přešlapy neměly takovou pozornost.

Biden čelí velkému tlaku ze svého okolí k odstoupení. „Tou nejcitelnější věcí je pravděpodobně to, že sponzoři demokratů odmítli darovat slíbených devadesát milionů dolarů, pokud bude nynější prezident nadále kandidovat,“ vysvětlil Pondělíček. Za poslední čtvrtletí vybrala Bidenova kampaň asi 264 milionů dolarů. „Peníze by nakonec mohly být tím klíčovým faktorem.“

Bidenův případný náhradník

Podle Pondělíčka se kandidát, který by mohl Bidena v kampani vystřídat, postupně vykrystalizoval. „Původně jich bylo více, ale všichni již kandidaturu odmítli, tudíž je tím hlavním viceprezidentka Kamala Harrisová,“ poznamenal.

„Pak je ovšem otázka, zda je takový krok z hlediska voliče potřeba. Kdyby v dalším Bidenově volebním období došlo k tomu, že by úřad nemohl nadále zastávat, právě Harrisová ho automaticky vystřídá,“ upozornil Pondělíček.

Věk obou kandidátů se pohybuje okolo osmdesátky. To, že se neprosadil žádný mladší kandidát, si vysvětluje amerikanista jednoduše. „Bylo by nevídané, kdyby v primárkách nezvítězil obhajující prezident, čímž oba kandidáti prakticky jsou. V historii tomu tak snad vždy bylo, pokud se sám někdo nerozhodl odstoupit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 41 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...