Kolem Záporožské elektrárny se shromažďují vojáci, varuje šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii

„Soustředíme se na ochranu elektrárny,“ prohlásil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po své středeční návštěvě v Záporožské jaderné elektrárně. Zařízení je od loňského března v moci ruských jednotek, které okolí elektrárny obsadily. Podle Grossiho přetrvávají obavy z možné jaderné havárie: v okolí elektrárny podle něj přibylo ruských i ukrajinských vojáků, kteří se připravují na očekávanou jarní ukrajinskou protiofenzivu.

Generální ředitel MAAE navštívil okupované zařízení podruhé. Uvedl, že pracuje na koncepci ochrany Záporožské jaderné elektrárny, nikoliv území kolem ní.

Na vytvoření bezpečnostní zóny kolem atomové elektrárny se podle agentury AFP zaměřila předchozí jednání, která dopadla bezvýsledně.

„Zpočátku jsme se soustředili na možnost vytvoření určité zóny kolem elektrárny. Nyní se koncepce vyvíjí, soustředíme se na samotnou ochranu a na věci, kterým je třeba se vyhnout,“ dodal Grossi.

V úterý šéf MAAE sdělil agentuře AP, že by dohoda, která má ochránit Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, mohla být blízko. Upozornil však, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje bezpečnostní riziko v elektrárně.

Méně optimistický ohledně možné dohody je naopak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Dnes to necítím,“ oponoval. Prezident navíc odmítá jakýkoliv návrh, který by legitimizoval ruskou kontrolu nad elektrárnou.

Ruští vojáci se Záporožské jaderné elektrárny, největšího zařízení svého druhu v Evropě, zmocnili v březnu loňského roku. Objekt se následně stal opakovaně terčem ostřelování, z čehož se navzájem obviňovaly ruská a ukrajinská armáda.

Šéf MAAE Rafael Grossi s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským
Zdroj: Reuters

Na situaci v elektrárně bude dohlížet mezinárodní delegace

S Grossim navštívila elektrárnu delegace celkem jedenácti lidí a dalších tří osob, které jsou součástí plánované rotace inspektorů. Renat Karčaa, poradce šéfa ruské společnosti Rosenergoatom uvedl, že v elektrárně budou následující dva měsíce působit tři experti ze Slovenska, Francie a Japonska.

Své stálé pozorovatele má MAAE v zařízení od loňského září, kdy jej Grossi navštívil poprvé. Už tehdy panovaly sílící obavy z možné jaderné havárie.

V elektrárně je nyní šest reaktorů odstaveno. Elektřinu, která je zapotřebí, aby se zabránilo jejich roztavení, zajišťuje pouze jedno zbývající elektrické vedení. Podle agentury AP museli pracovníci elektrárny v průběhu války celkem šestkrát dočasně využít nouzové dieselové agregátory, aby zajistili napájení základních chladicích systémů.

Grossi se už v pondělí setkal se Zelenským ve městě Záporoží, které ovládá Ukrajina, asi 50 kilometrů severovýchodně od elektrárny. Ukrajinskému prezidentovi sdělil, že se situace v elektrárně nijak nelepší, protože okolní boje nadále hrozí katastrofou.

V okolí elektrárny zněly výbuchy

„Rusko a Ukrajina v poslední době posilují své vojenské jednotky na jihu Ukrajiny. Jsou náznaky, že se boje mohou brzy stupňovat,“ uvedl Grossi po návštěvě elektrárny.

Jen několik hodin před jeho příjezdem otřásla nedalekým okupovaným městem Melitopol série výbuchů. Někteří ukrajinští představitelé uvedli, že město je pravděpodobným cílem protiofenzivy Kyjeva, který chce území získat zpět.

Ostřelování jaderné elektrárny v Záporoží nemá podle Grossiho v civilní historii jaderné energetiky obdoby. „Mohlo by to vést ke katastrofální jaderné havárii,“ doplnil šéf MAAE.

„Myslím, že není žádným tajemstvím, že v regionu dochází k výraznému nárůstu počtu vojáků a že se otevřeně mluví o ofenzivě a protiofenzivě,“ uvedl v týdnu Grossi pro The New York Times. „Nárůst počtu vojáků je zcela zřejmý na obou stranách,“ dodal s tím, že je patrné i navýšení kusů vojenské techniky v okolí. Týmy MAAE podle něj zaznamenaly více vojenských aktivit, včetně „pravidelných a permanentních“ detonací.

Ukrajinci se podle médií připravují na protiofenzivu

Ukrajinští vojenští představitelé se v týdnu zmínili o možné jarní protiofenzivě, ohledně jejího směru nebo termínu začátku se ale nevyjádřili. Podle médií je jednou z možných cest útok právě na Melitopol. V minulosti už Ukrajinci některá obsazená města získali zpět, ke konci roku dobyli Charkov a Cherson.

Melitopol je okupován ruskými jednotkami, v poslední době čelí raketovým útokům z ukrajinských bojových linií. Ty jsou přitom vzdáleny desítky kilometrů od města. Ukrajinský poslanec Mykyta Poturajev ve středu uvedl, že útoky v Melitopolu jsou „součástí přípravné operace před protiofenzivou“.

Město leží asi 130 kilometrů jižně od Záporožské jaderné elektrárny. Pokud by se boje o město se sto padesáti tisíci obyvateli přesunuly směrem k elektrárně, hrozilo by podle analytiků významné nebezpečí.

Média ovšem spekulují i tom, zda nejsou takové proklamace součástí vojenské taktiky Ukrajinců. Ti v loňském roce třeba avizovali záměr útočit na Cherson, ve skutečnosti protiofenziva směřovala na okolí Charkova. Z Chersonu vytlačili Ukrajinci ruské jednotky o několik měsíců později.

Ruské rakety létaly vzdušným prostorem elektráren, říká Zelenského poradce

„Zhruba 50 až 60 procent elektrárenských objektů bude potřebovat rekonstrukci. K ostřelování samotných jaderných elektráren nedocházelo, ale ruské rakety letěly skrze jejich vzdušný prostor,“ popsal pro ČT energetickou situaci na Ukrajině poradce prezidenta Zelenského Jurij Bojko. Záporožská jaderná elektrárna podle něj už osm měsíců nemá výkon.

„Situace v jaderných elektrárnách pod kontrolou Ukrajiny je stabilní. Spotřeba je snížena, ale podařilo se docílit rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny, odpojení je jen v Žytomyrské oblasti,“ komentoval.

Podle Bojka by ale i tato omezení měla být v nejbližších dnech zrušena. K obnovení exportu ukrajinské elektřiny by prý mohlo dojít po dokončení všech oprav energetické infrastruktury.  

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...