Konec Západu, nůž na krku a vítězství pro Putina, hodnotí roztržku v Bílém domě tisk

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

„Západní spojenectví se zdá být na pokraji zhroucení,“ obává se britský deník The Daily Telegraph, podle něhož schůzka, která měla vést k usmíření mezi Trumpem a Zelenským, skončila ostrou výměnou slov v Oválné pracovně, při níž Američané ukrajinského prezidenta před světovou veřejností ostře kritizovali. „Byla to děsivá scéna, která musela znepokojit každého ve Spojeném království a v Evropě, kdo si dělá starosti o bezpečnost kontinentu,“ konstatuje list.

Takový projev agrese ze strany Bílého domu vůči západně orientované hlavě státu, natož vůči spojenci, který vede existenční vojenský boj, nemá podle The Daily Telegraph obdoby. Trump a viceprezident JD Vance se podle něj navíc zjevně mýlili, a to věcně, geopoliticky i morálně. „Způsob, jakým prezentovali své argumenty, jasně odhalil trhliny v západní koalici a přinesl Vladimiru Putinovi propagandistické vítězství,“ napsal list.

NYT píše o „naplánovaném přepadení Zelenského“

List The New York Times (NYT) v komentáři napsal, že to, co se v Bílém domě odehrálo, bylo „očividně naplánované přepadení“ prezidenta Zelenského a že to „nemá ve 250leté historii Spojených států obdoby“. Je to totální perverze americké zahraniční politiky, jak ji dělal každý americký prezident od první světové války, míní komentátor Thomas Friedman, podle něhož prezident Trump hraje ruského agenta.

„Náš prezident se ve velké válce v Evropě jasně postavil na stranu agresora, diktátora a útočníka proti demokratovi, bojovníkovi za svobodu a napadenému,“ stojí v komentáři, podle něhož je to podobné, jako kdyby Trump a jeho viceprezident JD Vance izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekli, že válka s teroristickým hnutím Hamás už trvá příliš dlouho a Spojené státy stojí moc peněz, tak je potřeba se s agresorem domluvit.

Zatímco v případě Izraele Trump stojí ze 110 procent na Netanjahuově straně, v případě Ukrajiny je ze 110 procent na straně ruského vůdce Vladimira Putina, píše se v komentáři.

Nahrávám video

„Střet mezi skutečným světem a fiktivní verzí“

Švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung má za to, že Trumpovy tirády Evropě znovu jasně ukázaly, kde americký prezident a jeho vláda skutečně stojí. „Trump má zjevně více sympatií k ruskému diktátorovi a jeho překrucování historie než k nezávislé Ukrajině,“ píše v komentáři list, podle něhož už před páteční eskalací americký prezident Ukrajině položil nůž na krk, zatímco od Ruska zatím nevyžadoval žádný ústupek.

Podle nizozemského deníku De Standaard se nyní musí Ukrajina a Evropa postavit Rusku bez vojenské podpory ze strany USA.

„Veřejný spor dvou prezidentů, z nichž jeden se ve válce brání Rusku, signalizuje konec Západu,“ je přesvědčen list, podle něhož v pátek svět zažil „první velký střet mezi skutečným světem a fiktivní, vylhanou a šílenou verzí, kterou z něj vytváří Trump“. Evropu nyní podle De Standaard čeká okamžik pravdy a zkouška charakteru, jakou sedmdesát let neprošla. „Přenechat Ukrajinu Putinovi a Trumpovi by znamenalo, že se Evropa stahuje do role vazala. Takže není na výběr,“ doplňuje deník.

Francouzský list Le Figaro míní, že v Moskvě zřejmě Putin může sotva věřit svým očím a uším. „Kdo by si vsadil na takový posun kontinentů, při němž se Amerika přibližuje k Rusku?“ ptá se deník.

The Kyiv Independent: Zelenskyj byl v situaci, kterou nemohl vyhrát

Ukrajinský server The Kyiv Independent pak píše o tom, že se prezident válkou zmítané Ukrajiny stal první hlavou státu v historii, která byla vyhozena z Bílého domu. V „ošklivé výměně názorů“ podle serveru američtí představitelé Zelenskému vyčetli, že neprojevuje dostatečnou vděčnost Spojeným státům. „Ale zdá se, že vděčnost vůči americkému lidu vůbec nebyla tím, na čem Trumpovi a Vanceovi záleželo. Chtěli, aby prosil o milost a padl před Trumpem na kolena,“ píše The Kyiv Independent.

Server také míní, že by pro Zelenského bylo lepší, kdyby se ovládl a kontroloval lépe své reakce, ale zároveň podotýká, že byl postaven do situace, v níž nemohl vyhrát. Kdyby se vůči Trumpovi a Vanceovi nevymezil, byl by doma i v zahraničí vnímán jako slabý, což si ve válce nemůže dovolit, doplnil The Kyiv Independent.

K americkému prezidentovi pak web poznamenává, že se rozhodl raději spojit s vražedným tyranem než demokraticky zvoleným prezidentem. Američané by teď svému politickému vedení podle serveru měli dát jasně najevo, že nechtějí alianci s Ruskem a zradu Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...