Rusko je podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova démonizováno za to, že přesouvá vojska po vlastním území. Mezi Ruskem a Západem v poslední době panuje napětí kvůli tomu, že Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou velké počty vojáků. O situaci tento týden během videokonference jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Před případným napadením Ukrajiny varovali v neděli Rusko také ministři zahraničí skupiny G7.
Peskov v rozhovoru pro televizní program Rossija 1, který byl odvysílán v neděli, uvedl, že Putin Bidenovi řekl, že ruští vojáci pro nikoho nepředstavují nebezpečí. Putin také šéfovi Bílého domu dal najevo, že by se s ním „opravdu chtěl“ sejít osobně. Po jednání ale podle Peskova nemá Putin důvod k optimismu, protože mezi Ruskem a Spojenými státy přetrvávají zásadní rozdíly v pohledu na to, co jsou nepřekročitelné meze.
Ukrajina obviňuje Rusko, že u jejích hranic shromáždilo desítky tisíc vojáků v přípravě možné rozsáhlé vojenské ofenzivy. Moskva popírá, že by měla takové plány. Biden podle svých slov při úterním rozhovoru Putina varoval, že pokud Rusko podnikne invazi na Ukrajinu, „strašlivě za to zaplatí“ a bude čelit ničivým ekonomickým následkům.
Oba prezidenti se už jednou osobně sešli, bylo to v červnu v Ženevě.
Před napadením Ukrajiny varovali Rusko i ministři zahraničí G7
Setkání ministrů zahraničí skupiny G7 přineslo další varování adresované Moskvě. „Rusko by nemělo v nejmenším pochybovat o tom, že další vojenská agrese proti Ukrajině by měla masivní následky a vysokou cenu,“ uvádí společné prohlášení z dvoudenního jednání G7, kterou tvoří Německo, Francie, Británie, Itálie, Spojené státy, Kanada a Japonsko, jakož i zástupce Evropské unie.
„Opět potvrzujeme náš neoblomný závazek vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, jakož i právu kteréhokoli suverénního státu rozhodovat o své budoucnosti,“ pokračuje dokument podle agentury Reuters.
Zástupci G7 na setkání v anglickém Liverpoolu uvedli, že jsou jednotní v nesouhlasném postoji vůči ruským vojenským manévrům u ukrajinské hranice, a vyzvali Moskvu ke snížení napětí na hranicích a k pokračování v jednáních v „normandském formátu“ (tedy Francie, Německo, Rusko a Ukrajina) o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
U rusko-ukrajinské hranice se momentálně nachází desetitisíce ruských vojáků. Podle amerických tajných služeb by mohlo jít o předzvěst rozsáhlé ofenzívy s více než 175 tisíci vojáky, což ale Kreml stále odmítá.
Ruské velvyslanectví v Londýně v prohlášení, vydaném ještě před zveřejněním závěrů ze schůzky G7, označilo časté používání fráze o „ruské agresi“ za zavádějící. „Rusko učinilo NATO četné návrhy, jak snížit napětí. Jednání G7 mohlo být příležitostí o nich diskutovat, ale zatím neslyšíme nic jiného než agresivní hesla,“ uvedlo velvyslanectví podle Reuters.
Putin nedávno nastolil požadavek, aby USA a jejich spojenci poskytli Rusku právně závazné a dlouhodobé záruky, že se NATO nebude rozšiřovat dále na východ a nerozmístí své střely u ruských hranic. Washington opakuje, že žádná země nemá právo vetovat naděje Ukrajiny na případný vstup do NATO.
