Kvůli ruské agresi na Ukrajině hrozí potravinová krize. Je to forma vydírání, říká Romancov

Nahrávám video

S blížící se sklizní na Ukrajině narůstají ve světě obavy z nedostatku jídla. Okupace černomořských přístavů země Ruskem a blokáda těch stále v ukrajinských rukách přerušila exportní cesty. Běžně Ukrajina vyváží pět milionů tun pšenice měsíčně. Kvůli válce to je teď sotva dvě stě tisíc až jeden milion. S vývozem už pomáhají i české vlaky.

Před válkou vypěstovaly Ukrajina a Rusko celou třetinu světové pšenice. Ukrajina je i klíčovým exportérem kukuřice a slunečnicových semen a oleje.

Ruské dělostřelectvo však nyní dle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové záměrně bombarduje sklady obilí na Ukrajině. Ruské válečné lodě v Černém moři blokují ukrajinské lodě plné pšenice a slunečnicových semen.

„Nepochybně se jedná o formu vydírání a já pevně doufám, že na to Západ nepřistoupí. Vedle ruského vydírání by mělo dojít k tomu, že se Západ pokusí změnit situaci ve svůj prospěch nějakým silovým řešením,“ řekl k ruské blokádě v pořadu Horizont ČT24 politický geograf Michael Romancov. 

Času není nazbyt

Zatímco ruská válka zuří dál, času do sklizně kvapem ubývá. Zbývá pouhých šest týdnů. Ukrajinské úřady přitom odhadují, že kvůli bezohlednému postupu agresorů a zaminování rozsáhlých oblastí se v zemi nazývané obilnicí Evropy bude sklízet jen na sedmdesáti procentech polí.

„Udržovat zavřené přístavy, když teď v červenci a srpnu přichází na Ukrajině období sklizně, znamená vyhlášení války globální potravinové bezpečnosti. Nebude možné dostat obilí z polí. A Ukrajina pravidelně vypěstuje dostatek potravin pro 400 milionů lidí,“ varoval ředitel Programu OSN pro výživu David Beasley.

Satelitní snímky odhalují, jak okupanti masivně rabují ukrajinská sila a sklady potravin. Lodě a vlaky je odvážejí do Ruska. Západ ostře odsoudil zneužití potravin jako prostředku dobyvačné války Moskvy. Ta kontruje návrhem, že umožní neutrálním zemím proplout humanitárním koridorem v Azovském moři. Ovšem ne zadarmo. Výměnou za koridory chtějí zrušení sankcí, které byly uvaleny na ruský export a finanční transakce.

Pro vývoz potravin na světové trhy nabízí Rusko okupovaný Mariupol. Po skoro týdenním odminovávání je přístav údajně bezpečný a funguje normálně. „Odminování a demilitarizace námořního přístavu města Mariupol Doněcké lidové republiky, osvobozeného od ukrajinských ozbrojenců, jsou dokončené,“ uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Romancov se obává, že o silném postoji světa vůči ruské agresi zatím nemůže být řeč: „V OSN, kde to nikoho v uvozovkách nic nestojí, již několikrát jednota dosažena byla. Ale pokud jde o sankce, které by na Rusko doléhaly, tak tam je podpora minimální. Spíše jde o to, jakým způsobem bude zbytek světové komunity tlačit na Západ v souvislosti s tím, co požaduje Rusko a co mu odpovíme. Ruské ambasády v Africe a v Asii například již několik týdnů tvrdí: Západ vás chce nechat vyhladovět. Nezaregistroval jsem, že by se vlády států v Asii či Africe vůči tomuto vyhrazovaly.“

Alternativy jsou drahé

Napadená země má ve skladech ještě 20 milionů tun obilí – celou třetinu loňské produkce. Ruská okupace přístavů v Azovském moři a námořní blokáda černomořské Oděsy přetnuly tradiční cestu ukrajinským exportérům.

Ukrajině chce s vývozem obilí pomoci například Británie. Konkrétní možnosti řešil britský ministr dopravy Grant Shapps se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. „Obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,“ řekl o jednání Shapps. „Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země… A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ dodal ministr. Británie chce do oblasti také vyslat válečné lodě, právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím.

„Je to reálné, existují námořní kapacity, které by toho byly schopny. Naráželo by to však na celou řadu problémů, například na obavy z další eskalace,“ uvedl Romancov. 

Část zásob obilovin se Ukrajina pokouší s pomocí dalších zemí vyvézt po železnici. Například český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl v úterý první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila i nákladní divize německých drah DB Cargo. Tento způsob dopravy je ale o dost dražší.

„Už před Ukrajinou jsme na planetě Zemi čelili mimořádným potravinovým krizím. Náklady na palivo, ceny komodit, náklady na dopravu se už zdvojnásobily, ztrojnásobily, zčtyřnásobily,“ uvedl Beasley.

Už teď panují obavy, že výpadek ukrajinského exportu v kombinaci s vleklým suchem budou mít zásadní dopad na trhy v Africe a Asii. A jejich důsledkem může být prudký nárůst migračního tlaku na Evropu. Něco, co by pro Kreml bylo vítaným dopadem v jeho gradujícím nepřátelství se Západem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...