Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.

Zelenskyj minulý týden absolvoval první oficiální návštěvu Ázerbájdžánu – za poslední více než čtyři roky se však s Alijevem setkal už posedmé.

Kyjev se začal s Baku sbližovat na pozadí ochlazení vztahů mezi Ázerbájdžánem a Ruskem, které v prosinci 2024 sestřelilo letadlo společnosti Azerbaijan Airlines.

„Ázerbájdžánu roztržka s Ruskem ohledně sestřeleného letadla a vítězství ve válce o Náhorní Karabach, kde jednotky ruských mírotvorců působily jen jako poněkud komická stafáž, rozvázala ruce a posílila jeho sebevědomí v zahraniční politice,“ poznamenal politický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.

Na počátku devadesátých let se tehdy Armény převážně obývaný Náhorní Karabach odtrhl za pomoci Jerevanu od Ázerbájdžánu a vyhlásil mezinárodně neuznanou Republiku Arcach. První válka o Náhorní Karabach skončila příměřím v roce 1994.

Ázerbájdžánu se podařilo získat velkou část Náhorního Karabachu zpět po druhé válce v roce 2020. Konflikt pokračoval v menší intenzitě i v následujících letech a po další úspěšné ofenzivě v roce 2023 vrátil Ázerbájdžán pod svou kontrolu celý region.

Vzájemný respekt

Minulý rok v lednu se Zelenskyj s Alijevem setkali na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, v srpnu si telefonovali, aby odsoudili „cílené letecké ruské údery“ na ropný sklad ázerbájdžánské společnosti SOCAR na ukrajinském území.

Letos v únoru pak ruský útok na Kyjev zasáhl budovu velvyslanectví Ázerbájdžánu. Alijev tehdy prohlásil, že už se tak stalo potřetí a Moskvu obvinil z „úmyslného útoku“ na diplomatické zastoupení, připomněla Meduza.

„Naše vztahy jsou na velmi vysoké úrovni a důležité je, že jsou založeny na vzájemném respektu. Děkuji ázerbájdžánskému prezidentovi Ilhamu Alijevovi za tuto návštěvu, za naše rozhovory a především za naše dohody. Ukrajina a Ázerbájdžán dnes podepsaly šest dokumentů týkajících se různých oblastí,“ napsal v sobotu Zelenskyj.

Ukrajinsko-ázerbájdžánské vztahy byly historicky dobré vždy, připomíná Kopeček. „Již od roku 2001 jsou (země) společně členy Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, která je známá pod akronymem svých čtyř členských států jako GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavsko),“ zmínil expert.

„Tato organizace vznikla v podstatě za účelem spolupráce zemí, které v nějaké podobě čelily Ruskem podporovanému separatismu. Ačkoliv organizace zatím nepřinesla slibovanou zónu volného obchodu mezi svými členy a v poslední době poněkud dřímá, je to jistý institucionální základ, který demonstruje, že zahraničněpolitické zájmy Ukrajiny a Ázerbájdžánu se v mnoha ohledech shodují a doplňují,“ vysvětlil Kopeček.

Rozvíjení spolupráce

V ázerbájdžánské Gabale obě strany podepsaly šest dohod spojených s různými oblastmi. Klíčovým bodem, kde bude Kyjev s Baku rozvíjet a posilovat spolupráci, je dle Zelenského obranný průmysl.

„Diskutovali jsme také o pokračování energetických iniciativ a zahájení nových. Jsem vděčný Ázerbájdžánu za jedenáct balíků energetické pomoci, včetně pomoci během minulé těžké zimy,“ napsal Zelenskyj.

„Od počátku (plnohodnotné, pozn. red.) ruské invaze na Ukrajinu Ázerbájdžán fungoval spíše jako opatrný podporovatel Kyjeva (humanitární pomoc, energetika) a zároveň jako reexportér ruských uhlovodíků, nicméně postupně se stal pro Ukrajinu důležitým partnerem (právě) v oblasti energetiky,“ konstatoval Kopeček. Podle něj je tedy zcela logické, že i v kontextu blokády Hormuzského průlivu je pro Ukrajinu Ázerbájdžán velmi podstatným partnerem.

Předávání ukrajinského „know-how“

„Ukrajina během války proti agresorovi prokázala odolnost a nyní se o své zkušenosti dělí,“ řekl v Gabale Zelenskyj. „Hovořil jsem s našimi experty, kteří jsou momentálně v Ázerbájdžánu. Určitě naše kolegy podporují. Samozřejmě budeme rozvíjet naši spolupráci a koprodukci,“ uvedl.

Pravděpodobně se jednalo o odkaz na ukrajinský tým umístěný v Ázerbájdžánu, aby se podělil o své „odborné znalosti v oblasti ochrany nebe a kritické infrastruktury“, píše kavkazský server OC Media. Vedoucí týmu Zelenského informoval o „prvních výsledcích jejich práce“ – ta měla probíhat v rámci mezinárodního programu spolupráce iniciovaného Kyjevem.

Zatím není jasné, jakou podporu tento ukrajinský tým expertů Ázerbájdžánu poskytuje. Zelenskyj 19. dubna prohlásil, že Kyjev podepsal s blízkovýchodními zeměmi dohody o vývozu obranných prostředků týkající se boje s drony a systémů protivzdušné obrany. „Už máme žádosti od dalších jedenácti zemí – Blízkého východu a Perského zálivu a postupně se zaměřujeme i na Kavkaz,“ napsal v polovině dubna Zelenskyj na síti X.

Kopeček se domnívá, že spolupráce je aktuálně mírně výhodnější pro Kyjev než pro Baku. „Nicméně i pro Ázerbájdžán je výhodná, a to zejména do budoucna. Ukrajina je velký trh, navíc opravdu disponuje rozsáhlými vojenskými kompetencemi v protidronovém boji, což se ukazuje jako velmi cenné,“ sdělil s tím, že ázerbájdžánský vojenský rozpočet je velký a může si dovolit leccos nakoupit.

Kopeček doplnil, že kompetencemi v používání dronů disponuje i Ázerbájdžán. „Válka s Arménií v roce 2020 byla vlastně první válkou s masivním použitím pokročilých dronů (tehdy zejména bayraktarů) proti pěchotě. Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán leží v bezpečnostně složitém regionu mezi Ruskem a Íránem, bezpečnostní spolupráce s Ukrajinou je pro něj výhodná a důležitá,“ doplňuje expert.

Ukrajinský prezident rovněž vyjádřil ochotu uspořádat další kolo mírových rozhovorů s Ruskem v rámci třístranného formátu, a to na území Ázerbájdžánu.

Rozdílné režimy

Ázerbájdžán a Ukrajina jsou přirozenými partnery, byť z hlediska charakteru politického režimu se obě země velmi odlišují, uvedl Kopeček.

Na Ukrajině je od roku 2022 vyhlášeno stanné právo kvůli ruské vojenské invazi, což brání uspořádání parlamentních a prezidentských voleb. Nezisková organizace Freedom House (FH) píše, že tamní současná administrativa provedla řadu pozitivních reforem v rámci úsilí o posílení demokratických institucí, země se ale stále potýká s korupcí ve vládě, soudnictví a dalších sektorech.

Ázerbájdžánský režim označuje Freedom House jako autoritářský. „Korupce je na denním pořádku a oficiální politická opozice byla oslabena dlouholetým pronásledováním. Úřady v posledních letech výrazně omezily občanské svobody, čímž zanechaly jen velmi malý prostor pro nezávislé vyjadřování názorů či aktivismus,“ uvádí FH.

„Pragmatickou spolupráci s autoritářským Ázerbájdžánem však praktikují i země EU, včetně Česka,“ doplnil Kopeček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 8 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 38 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 58 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.