Lavrov je v EU. Poprvé od začátku otevřené války proti Ukrajině

Šéf ruské diplomacie je válečný zločinec, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha během svého projevu na jednání OBSE. Lavrov pak označil ukrajinskou vládu za „nacistický režim“, jak Moskva často nazývá vedení států, které odmítají jednat podle ruských zájmů. Jde o vůbec první Lavrovovu cestu do členské země EU od zahájení plnohodnotné ruské války proti Ukrajině v únoru 2022. Šéf americké diplomacie Antony Blinken prohlásil, že Lavrov zaplavil své posluchače ničivou vlnou dezinformací, a připomněl, že cílem Moskvy je vymazat Ukrajinu z mapy.

„Ukrajina krvácí, bojuje o přežití,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí, který promluvil hned na úvod dvoudenního jednání. Rusko není partnerem, je největší hrozbou pro naši společnou bezpečnost. Účast Ruska v OBSE je hrozbou pro spolupráci v Evropě, dodal s tím, že „když Rusové říkají, že chtějí mír, tak lžou“.

Jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se v maltské Valettě účastní také český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), který během projevu Lavrova společně se zástupcem Ukrajiny, Polska a pobaltských zemí opustil sál. „Lavrov sem přichází lhát o ruské invazi a o tom, co Rusko dělá na Ukrajině. Tyto lži nebudu poslouchat. Nehodlám sedět s Lavrovem u jednoho stolu,“ prohlásil šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski.

Po ukrajinském ministrovi promluvil zástupce Turecka, po kterém následoval projev Sergeje Lavrova, ve kterém obviňoval naopak EU, NATO a USA, že podkopávají světovou bezpečnost. Stěžoval si rovněž na to, že Malta zrušila vízum mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové.

Blinken: Jde o ruský imperiální projekt

Lavrov obvinil Spojené státy, že „destabilizují euroasijský kontinent“, a varoval, aby se nová „studená válka“ nepřeměnila ve válku skutečnou. Otevřenou válku vede Rusko proti sousední zemi od února 2022.

„Náš ruský kolega velmi dobře umí topit své posluchače v tsunami dezinformací,“ zareagoval šéf americké diplomacie Blinken. „Nenechme se oklamat. Toto není a nikdy nebylo o bezpečnosti Ruska. Toto je imperiální projekt (ruského vůdce Vladimira) Putina, jak vymazat Ukrajinu z mapy.“

Obvinil také Rusko, že eskaluje válku nasazením severokorejských vojáků do boje proti Ukrajině a ničením ukrajinské energetiky, včetně útoků na jaderné elektrárny, což ohrožuje všechny přítomné země.

Lipavský: Principy OBSE narušuje ruská válka

„OBSE staví svoji existenci na Helsinském procesu, který na konci 70. let vytyčil několik základních principů, které v tehdejším blokovém dělení světa mezi Západem a Východem byly velmi důležité,“ řekl český ministr zahraničí Lipavský před začátkem zasedání. Tyto principy jsou dnes podkopávány a narušovány ruskou agresivní válkou proti Ukrajině a celé evropské bezpečnosti, prohlásil.

Doplnil, že v projevu Česka na jednání zazní, že „je potřeba dodržovat principy jako ten, že se hranice nemají měnit silou, nebo že mají probíhat svobodné volby“.

Lipavský již dříve uvedl, že od Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování a že v sále během této řeči nebude přítomen. „Myslím, že tam posadíme někoho, kdo bude monitorovat dezinformace, loni to docela dobře zafungovalo,“ prohlásil Lipavský. „Určitě nebudu jediný ministr zemí EU a NATO, který nebude v ten moment poslouchat ruské pohádky,“ řekl šéf české diplomacie.

Lavrov byl v EU naposledy v prosinci 2021

OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. Nyní má 57 členských států včetně Ruska. Cílem organizace je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu. Organizace nyní prochází hlubokou krizí způsobenou porušováním jejích základních principů Ruskem právě v souvislosti s jeho agresí proti Ukrajině.

Lavrov, kterého EU zařadila na svou „černou listinu“, se naposledy do členské země Unie podíval v prosinci 2021, kdy zavítal na jednání OBSE do Stockholmu. Polsko v roce 2022 – k pobouření Moskvy – odmítlo vydat ruskému diplomatovi víza na summit OBSE. Blinken měl s ruským protějškem naposledy schůzku v březnu 2023 na jednání skupiny G20 v Dillí. Nyní se nechystá s Lavrovem setkat.

Setkal se s ním naopak slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). S Lavrovem jednal o vývoji v OBSE a také o slovenských „národních zájmech v oblasti energetických zdrojů“. „Ačkoliv pracujeme na diverzifikaci, je v zájmu Slovenské republiky zachovat stávající koridory z Ruska pro tranzit ropy a plynu, které jsou spolehlivé a cenově stabilní,“ napsal  ministr mimo jiné na Facebooku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 1 hhodinou

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 8 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.