Letouny F-16 pro Ukrajinu se zřejmě blíží. Kdy a kdo je dodá, se podle Bidena rozhodne v příštích měsících

Nahrávám video

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Dokument vznikl na základně USAF v Arizoně, kde výcvikem procházeli dva ukrajinští vojenští piloti. Ti dosud měli zkušenosti se stíhačkami sovětské konstrukce MiG-29 a Su-27, ale nikdy nelétali s F-16, ani nepodstoupili výcvik na tomto stroji. Na základně je jen krátce seznámili s touto stíhačkou a pak jim nabídli „vyzkoušet si“ ji na leteckém simulátoru. Ukrajinští piloti tak ve virtuální realitě na simulátoru „absolvovali“ devět misí a „nalétali“ celkem 11,5 hodiny.

Počínání Ukrajinců vyhodnocovali čtyři zkušení američtí piloti, sloužící jako instruktoři. Dospěli k závěru, že ukrajinští piloti jsou schopni si celkem úspěšně poradit i s nejsložitějšími manévry, jako je přistání s vypnutým motorem, anebo útok podle parametrů zadaných během letu, a to bez výcviku na F-16 a jen po jednorázovém předvedení.

Co dělalo pilotům největší potíže

Největší potíže Ukrajincům podle instruktorů dělala složitá avionika F-16 s veškerými údaji zobrazovanými v angličtině. Ta také představovala problém, i když po dvou týdnech bylo patrné „výrazné zlepšení“ jazykových schopností obou pilotů. Ti také nebyli zvyklí létat ve formacích více letadel, protože jejich výcvik se stále opíral o taktiku ze sovětské éry.

Celkově komise dospěla k závěru, že čtyři měsíce výcviku by reálně mohly stačit, aby se ukrajinští piloti naučili létat s F-16. Tyto závěry podle Yahoo News mohou zvýšit tlak na západní spojence Ukrajiny, v prvé řadě na samotné Američany, kteří až dosud odmítali Kyjevu poskytnout moderní stíhačky. A to i kvůli přesvědčení, že piloti by se stejně nestačili vycvičit na tyto složité stroje dost rychle, aby mohli zasáhnout do nynější války Ruska proti Ukrajině.

Náměstek ministra obrany Colin Kahl v únoru řekl výboru Kongresu pro ozbrojené složky, že vycvičit ukrajinské piloty v létání se stíhačkami F-16 by trvalo rok a půl a bylo by to extrémně drahé. 

  • F-16 Fighting Falcon je jednomotorový, víceúčelový, stíhací letoun čtvrté generace, který existuje v jednomístné i dvoumístné verzi, uvádí Wikipedie. Letoun doplnil stíhací letouny F-15 Eagle, které jsou určené k vybojování vzdušné nadvlády. Dále F-16 Fighting Falcon nahradil předchozí generaci letounů a u evropských letectev většinou F-104 Starfighter. Podle výrobce stíhaček F-16 firmy Lockheed Martin je na světě ve službě kolem tří tisíc kusů těchto strojů, a to v 25 zemích včetně USA.

Biden: O dodávce F-16 se rozhodne v příštích měsících

Spojené státy podporují plán výcviku ukrajinských pilotů na stíhací letouny F-16, řekl v Hirošimě lídrům skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 americký prezident Joe Biden. O tom, kdy a kdo tyto zbraně Ukrajině dodá, se rozhodne v příštích měsících, při výcviku ukrajinských vojáků, řekl Biden podle dvou nejmenovaných zdrojů agentury AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal jako historické, Ukrajině podle něj velmi pomůže. Podporu plánu následně vyjádřily také Dánsko, Nizozemsko a Velká Británie.

Stanice CNN už předtím uvedla, že Bidenova administrativa v minulých týdnech svým evropským spojencům naznačila, že jim nebude bránit v dodání amerických stíhaček F-16 na Ukrajinu. Ochotu k tomu projevilo například Nizozemsko, které je má k dispozici. O oficiálních žádostech spojenců zdroje CNN informace zatím nemají. Jakékoli předání Kyjevu musejí schválit Spojené státy, a to kvůli citlivé americké technologii používané v těchto letounech. 

Možnost dodat stíhačky na Ukrajinu přímo ale Washington zatím odmítá, uvedla CNN. Mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby takovýto scénář odmítl komentovat, uvedl ale, že Spojené státy zkoumají „budoucí možnosti“ a potřeby. Dodal, že téma stíhaček by se mohlo probírat na okraj třídenního summitu G7, který dnes začal v Japonsku. Stíhačky F-16 budou podle očekávání také na programu summitu NATO ve Vilniusu, uvedly zdroje CNN. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...