Lipavský při jednání s Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem

„Mluvili jsme také o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích s novou americkou administrativou,“ dodal šéf české diplomacie. Netanjahu souhlasil s českým ministrem ohledně nutnosti podpory Ukrajiny a zároveň uvedl, že v rusko-ukrajinské válce je potřeba dospět k nějakému ukončení, uvedla velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

„Na schůzkách, které jsem měl a budu mít, mluvím o geopolitické situaci, o situaci na Blízkém východě a proč je pro nás důležité zadržovat Rusko a najít správné řešení ruské agrese proti Ukrajině a dosáhnout míru v rusko-ukrajinské válce,“ přiblížil Lipavský.

Lipavský s Netanjahuem diskutovali také o tom, zda již nastal čas uspořádat společné jednání české a izraelské vlády, takzvané G2G (government to government), a zda by se mělo konat v Česku, nebo Izraeli, uvedla česká velvyslankyně. Poslední plánované jednání se mělo konat v Praze v říjnu 2023, ale kvůli útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael bylo zrušeno.

Už předtím se setkal s předsedou Knesetu Amirem Ohanou, s nímž jednali o ekonomické spolupráci a příležitostech pro české firmy, uvedl Lipavský na síti X. Hovořili o spolupráci v obranné oblasti, kde již řada projektů existuje, a také o spolupráci v oblasti dopravní infrastruktury, neboť v Izraeli budou probíhat tendry, jichž se mohou účastnit i české firmy. Obecněji hovořili o spolupráci v oblastech nových technologií a vědy a mezi akademickými institucemi, sdělila česká velvyslankyně.

Setkání s prezidentem Herzogem

Vpodvečer Lipavský hovořil s prezidentem Jicchakem Herzogem. „Všechna jednání byla velmi srdečná, potvrdili jsme si silné, tradiční vztahy mezi Českem a Izraelem,“ uvedl ministr v nahrávce, kterou poskytl jeho mluvčí Daniel Drake. S politiky Lipavský hovořil o turismu, ekonomické spolupráci i geopolitické situaci.

„Říkal jsem, že to, co je pro Izrael Írán, tak pro nás je Rusko. To je věta, které tady všichni velmi dobře rozumí a nemusím dlouze vysvětlovat naše pozice,“ uvedl Lipavský. Navštívil také nově otevřenou knihovnu, v níž je k vidění výstava o spisovateli Franzi Kafkovi. „Bylo velmi zajímavé vidět, jakým způsobem se prolíná naše historie a vzájemná kultura,“ dodal.

Lipavský rovněž slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO v Izraeli, jejíž roli začala česká ambasáda plnit zkraje února. Ministr to sdělil na síti X. České velvyslanectví převzalo kontaktní ambasádu od Slovenska, a to na dva roky s možností funkci prodloužit maximálně o další dva roky, řekla česká velvyslankyně. Kontaktní ambasáda bude spoluorganizovat návštěvy aliančních představitelů a pořádat akce veřejné diplomacie k šíření povědomí o NATO, dodala.

Ministr v Izraeli také vyjádřil upřímnou soustrast Bibasovým, kteří ve středu pochovali část rodiny zavražděné palestinským teroristickým hnutím Hamás. Těla Širi Bibasové a jejích dvou dětí Hamás vrátil teprve minulý týden. Pohřeb se uskutečnil v soukromí na hřbitově v kibucu Nir Oz nedaleko domu, kde rodina žila. Širi i oba chlapci byli uloženi společně do jedné rakve, aby i po smrti mohli zůstat spolu, napsal server The Times of Israel.

Ve čtvrtek se šéf české diplomacie setká s rodinnými příslušníky unesených izraelských občanů, které Hamás zajal předloni 7. října při svém útoku na Izrael. Jednat bude poté se svým protějškem Gideonem Saarem, s nímž se v Praze sešel loni v listopadu.

Lipavský v říjnu 2023 navštívil Izrael krátce po útoku Hamásu jako první zahraniční státník. Palestinští ozbrojenci tehdy na jihu Izraele pozabíjeli téměř dvanáct set lidí, většinou civilistů, a 251 dalších unesli jako rukojmí na palestinské území.

Izraelská armáda v reakci zaútočila na Pásmo Gazy, kde v důsledku těžkého bombardování a bojů podle tamních úřadů ovládaných Hamásem dodnes zahynulo či se pohřešuje v sutinách celkem na 62 tisíc lidí. Bilance započítává ozbrojence i civilisty, jichž je ovšem většina. Izrael a Hamás si nyní předávají rukojmí a vězně v rámci první fáze příměří.

Lipavský ve středu v úvodníku pro list The Jerusalem Post zdůraznil přátelské vztahy obou zemí a připomněl, že Česko bylo od prvních okamžiků po útoku Hamásu solidární s Izraelem. Dodal také, že Izrael je a vždycky zůstane nejdůležitějším strategickým partnerem České republiky na Blízkém východě.

Česko-izraelské vztahy

Na půdě Valného shromáždění OSN je Česko jednou z mála zemí, které zpravidla nepodporují rezoluce kritizující Izrael. Patřilo například mezi státy, jež hlasovaly proti rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří mezi Hamásem a Židovským státem, kterou Valné shromáždění schválilo 23. října 2023, jen několik dní po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října.

V květnu 2024 se Česko zařadilo mezi devět států odmítajících členství Palestiny v OSN. Tento postoj zastává tuzemská diplomacie dlouhodobě – proti přijetí Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu hlasovala už v roce 2012. V prosinci 2024 pak Česko odmítlo rezoluci požadující příměří v Gaze s odůvodněním, že text nejednoznačně spojuje ukončení bojů s propuštěním všech izraelských rukojmí.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Izraelem mají dlouhou tradici, sahající až k odkazu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a jeho syna Jana, kteří plně podporovali vznik Židovského státu. Po obnovení diplomatických styků v únoru 1990 se Izrael stal jedním z klíčových strategických partnerů Česka na Blízkém východě. V rámci Evropské unie patří tuzemsko k nejsilnějším spojencům Jeruzaléma.