Litoval oběti z Buče. Ruští vyšetřovatelé ho obvinili ze lži o armádě, hrozí mu až sedm let vězení

Nahrávám video

Lidskoprávního aktivistu Grigorije Wintera stíhá ruská prokuratura za to, že údajně šířil lži a pomlouval ruskou armádu. Na internetu zveřejnil několik textů o Buče a Mariupolu. Winterovy profily na sociálních sítích jsou teď blokovány. Rodák z Čerepovce, jehož praděda žil za první republiky v Československu, se momentálně nachází v domácím vězení. Na cestě z jednoho soudního stání odpověděl na otázky České televize. Žena, která pro ČT rozhovor natočila, požádala o zachování anonymity. I to ukazuje, jaká v Rusku aktuálně panuje atmosféra.

Winter je podle svých slov ve velmi složité situaci. „Orgány činné v trestním řízení proti mně vznesly obvinění, přidaly navíc jedno nové. A to není dobré. Je opravdu mnoho lidí, kteří byli na jeho základě odsouzeni,“ říká třiadvacetiletý Rus. Vyšetřovatelé ho obvinili z toho, že podle nich šířil nepravdivou informaci o ruských vojácích. Šlo o informace o dění v Buče u Kyjeva, vybombardované divadlo i porodnici v Mariupolu.

„Vyšetřovatelé tvrdí, že toto vše neměli na svědomí ruské ozbrojené síly, ale Ukrajinci. Ti měli útočit sami na sebe. A já podle nich matu společnost, když píšu o tom, že to udělali Rusové,“ komentuje Winter své obvinění. Druhý čin, ze kterého ho vyšetřovatelé viní, je publikace textu o Buče. „Zveřejnil jsem ho jako soustrast s těmi, co zemřeli. Jsem proto překvapen, že kvůli tomu někdo začal trestní řízení,“ dodává. Lidé v Buče podle něj zemřeli mučednickou smrtí. „Ten text začíná slovy 'horké slzy' a právě za tato slova mě obvinili,“ vysvětluje Winter.

„Za obyčejný komentář mě poslali do vazby“

Winter si ve vazbě stěžuje hlavně na přístup úřadů, vadí mu i fakt, že trest čeká zrovna jeho, ačkoliv podobné články publikují i další Rusové, kteří trestně stíháni nebyli. „Mě za obyčejný komentář a pár zmínek na sociálních sítích poslali do vazby. Strávil jsem tam dva měsíce ve strašlivých podmínkách bez léků. Jsem diabetik a po dvou měsících za mřížemi jsem měl obrovské množství cukru v krvi,“ podotýká aktivista s tím, že s lékařem stabilizovali hladinu cukru v krvi až po čtyřech měsících.

„A to mě chtějí znovu zavřít. Jestli se to stane, tak já tam umřu. Ruský režim mi vlastně chce dát trest smrti,“ dodává. „Já už v Ruské federaci nic nečekám, zpřísňují se represe a vláda se chová naprosto nepřiměřeně. Režim vůbec nechápe, co dělá,“ zdůrazňuje s tím, že válka, kterou ruský režim spustil, stála už spoustu životů a Putin neví, co s tím dělat dál.

Podle Wintera by konec války na Ukrajině měl dohru i na tamní politické scéně. „I když skončí válka s Ukrajinou, nejspíš začne občanská válka tady v Rusku. Oběťmi se stanou lidé odlišných názorů. Ty zavřou do vězení, jako byly gulagy. Myslím, že Rusko v následujících minimálně deseti letech nic dobrého nečeká,“ myslí si.

Winterův možný trest je zatím nejasný

„Předpokládám, že žalobce bude žádat o souhrnný trest ve výši šesti až sedmi let. Reálně možná dostanu tři až čtyři roky vězení,“ odhaduje potenciální verdikt soudu Winter. Na otázku, zda si myslí, že může dostat i podmíněný trest, odpověděl, že to možné je.

„Pokud soudce vezme v úvahu mé značné zdravotní problémy. Kvůli cukrovce trpím i dalšími nemocemi. Už je to bohužel větší problém než samotná cukrovka,“ říká. Podle doporučení ruského ministerstva zdravotnictví by totiž lidé jako on neměli být posíláni za mříže, soudí. „Mám špatná játra a cévy.“

Ruský aktivista se trestu obává. Na svobodě má prý rozsáhlou paleontologickou sbírku, kterou budoval celý život. „Mám v ní mnoho unikátních kousků, které nikdo neznal. A kromě toho mám doma zvířecí útulek pro kočky, když půjdu do vězení, zůstanou samy,“ zdůrazňuje. Krmení by prý bylo drahé, proto by úřady nejspíše sáhly k utracení, míní. „Já jsem je přitom zachránil od těch, co je týrali. Našel jsem je také na ulicích nebo ve sklepích. Vím, že když mě zavřou, tak umřu. Tady není o čem mluvit, byl by to trest smrti,“ opakuje Winter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...