Macron chce prosadit nové mezinárodní zdanění, financovalo by boj proti chudobě

Emmanuel Macron v pátek vyzval k novému mezinárodnímu zdanění, které by financovalo boj proti chudobě a klimatickým změnám. Francouzský prezident to řekl v rozhovoru s francouzskými veřejnoprávními médii k summitu pro Nový globální finanční pakt, který v pátek končí v Paříži. Podle něj se žádná země nesmí dostat do situace, kdy si bude muset vybrat „mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“. Dvoudenní summit podle Macrona také ukázal mezinárodní izolaci Ruska.

Podle prezidenta „je zapotřebí mezinárodní zdanění“, které by financovalo ochranu klimatu a boj proti chudobě. Zmínil se například o zavedení mezinárodní daně z emisí v námořní dopravě či o zdanění prodeje letenek a finančních transakcí.

Některé z těchto daní již Francie zavedla, zůstala však osamocená, poukázal Macron. „Mezinárodní zdanění v jedné zemi nefunguje,“ řekl.

„Prioritou je, aby velké rozvojové země přestaly používat uhlí,“ uvedl Macron. Zároveň kritizoval blíže nespecifikované „evropské země, které obnovují provoz uhelných elektráren“. „To je naprosto scestné,“ řekl v rozhovoru.

Podle Macrona dvoudenní summit v Paříži dosáhl některých konkrétních výsledků, například restrukturalizace dluhu Zambie, která trvala roky. Podařilo se to díky tomu, že se v Paříži setkali u jednoho stolu všichni velcí věřitelé africké země, a to včetně Číny, poznamenal prezident.

Macron se domnívá, že pro rozvojové země, které mají vysoké zahraniční zadlužení, je nutné nalézt „udržitelný způsob financování“. „Pokud najednou dluh zrušíte, tak den poté už nebude nikdo půjčovat,“ řekl. Podle něj by nikdo neměl „být postaven před volbu mezi chudobou, klimatem a biodiverzitou“.

„Macron víceméně mluvil ve dvou rovinách – o životním prostředí a o pomoci zejména africkým zemím. Tento summit, kdy dvě třetiny účastníků byly ze zemí Afriky, nedospěl k žádnému výraznému konkrétnímu rozhodnutí, které by současnou situaci mohlo změnit, a řada řečníků na to poukazovala,“ uvedl zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Podle něj je třeba dodat, že summit měl trochu smůlu v tom, že se konal v době, kdy na severu Paříže probíhá obrovský aerosalon, letecký veletrh, na který je soustředěna mimořádná pozornost. „Jako kdyby byl trochu v jeho stínu a byl méně medializován, než by se slušelo, takže možná i to přispělo určitou měrou k volnějšímu závěru bez konkrétních rozhodnutí,“ dodal Šmíd. 

Summit podle Macrona ukázal mezinárodní izolaci Ruska, které v Paříži nemělo svého zástupce. Rusko se kvůli válce na Ukrajině stalo „jedinou koloniální mocností 21. století“, prohlásil francouzský prezident.

Podle jeho názoru v současné době, kdy Ukrajina vede protiofenzivu, nemá smysl jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Samozřejmě, že bych (mu) zvednul telefon,“ odpověděl nicméně Macron na otázku, co by udělal v případě, že by telefonát přišel z Kremlu.

Obnova dialogu s Moskvou je podle něj možná jen v případě, že Rusko začne znovu respektovat mezinárodní právo, což by znamenalo ukončení invaze na ukrajinském území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 42 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 5 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.