Měnit hranice za použití vojenské síly je nepřípustné, říká vedoucí katedry mezinárodních vztahů

Nahrávám video

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci Ruskem okupovaných oblastí. Stalo se tak na základě předchozích falešných hlasování. Představitelé západních států akt odsoudili jako nezákonný.

„Je už docela dlouho ustáleným pravidlem mezinárodního práva, že není přípustné měnit hranice států za použití vojenské síly,“ vysvětluje vedoucí katedry mezinárodních vztahů Právnické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Šturma. Je to podle něj například v rozporu se zásadami Charty OSN nebo se zásadou nenarušitelnosti hranic v Evropě podle helsinského Závěrečného aktu.

Referenda, podle nichž by se mohlo rozhodovat o změně hranic, by musela být dobrovolná, svobodná a nesměla by se konat v situaci ozbrojeného konfliktu, uvádí Šturma. Dalšími podmínkami je mezinárodní kontrola a soulad s právním řádem země. Z hlediska mezinárodního práva tak podle něj nemají nedávná pseudoreferenda žádný význam.

Státy podle Šturmy mají povinnost neuznat jakoukoliv anexi, které bylo dosaženo za porušení základních zásad mezinárodního práva. Zároveň mají povinnost pomáhat zemi, která se stala obětí takového činu, dodává.

Ukrajinci anexi nepřikládají význam, tvrdí Šír

Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který je nyní na Ukrajině, tvrdí, že místní obyvatelé ruské anexi nepřikládají velký význam.

„Ukrajinci vědí, že je to válka o přežití, bez jakékoliv nadsázky, a hodlají v obraně a osvobozování vlastního území pokračovat bez ohledu na performativní či teatrální akty Vladimira Putina,“ říká.

Ukrajinským vojákům se mezitím daří postupovat na východní frontě. Další vojenské operace však může ovlivnit sezonní rozbahnění cest, takzvaná rasputica. Hlavní roli podle Šíra ale bude hrát technologická vyspělost Západem dodávaných zbraní.

Území patří Ukrajině, argumentuje Romancov

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na Putinův projev ohlásil, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance.

Šír připomíná, že rozšíření Aliance je možné jen na základě souhlasu všech jejích členů. „Proto, aby k tomu mohlo dojít, tak se Ukrajina musí úspěšně nejenom ubránit, ale dosáhnut obnovy nezávislosti, svrchovanosti a území celistvosti ve vztahu k území ukrajinského státu a musí být i v delším výhledu neutralizována ruská hrozba,“ dodává.

Putin obhajuje anexi interpretací různých historických událostí. Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd UK však stanovuje jako základní historickou linii rozpad Sovětského svazu. „Což je ten fenomén, ze kterého se v mezinárodním systému opětně objevuje Rusko. Bavíme-li se o Ruské federaci jakožto o Rusku, pak musíme začít v roce 1991 a pak je naprosto evidentní, že ta území patří Ukrajině,“ zmiňuje.

„Pokud jde o etnické složení (okupovaných území), to je ukazatel, který samozřejmě můžeme použít, ale je velice komplikovaný. Protože není podstatné, k jakému etniku se ti lidé hlásí, ale že mají nějaké občanství. A jde o to, jestli to občanství je něco, co pro ně v praktickém životě, případně jejích srdcích a myslích rezonuje,“ uvádí Romancov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...