Migrační pakt bude migraci akcelerovat, varuje Koten. Demagogie a předvolební rétorika, oponuje Lipavský

Nahrávám video

Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.

Pakt odmítly Polsko a Maďarsko, Česko se hlasování zdrželo. Chce prosadit další změny. Podle Lipavského není divné, že Česko nepodpořilo něco, co spoluvyjednalo. Legislativní proces podle něj prochází určitými fázemi. „Migrační pakt byl dlouhodobě prosazován na základě pozice vlády Andreje Babiše (ANO), se stejnou pozicí to činila i naše vláda. V závěru procesu v Evropské unii se legislativa proměnila takovým způsobem, že jsme se raději zdrželi,“ sdělil s tím, že je potřeba dále jednat.

Už se prý tvoří koalice zemí, které budou hledat další řešení. Klíčové budou podle něj i evropské volby. V balíku jsou podle něj opatření, která jsou užitečná. I podle premiéra Petra Fialy (ODS) je migrační pakt krokem k rozumnějšímu evropskému řešení, ale je to krok nedostatečný. „Je potřeba se soustředit na další věci, především na vnější aspekty migrace,“ prohlásil předseda vlády.

Podle Kotena migrační pakt neřeší nic mimo detencí migrantů, ale přijmout něco, co by vyhovovalo všem státům, je podle něj v současné podobě evropského parlamentu nemožné. Pakt podle něj bude dokonce migraci akcelerovat – pokud se příchozí nějakým způsobem zlegalizuje, dostane od EU podporu.

„Tito lidé, kteří přicházejí, nic v Evropě neplatí, jen stojí s nataženou rukou a chtějí bezstarostný život, za kterým také jedou. Vidíme to i v Německu a ve Francii. Dochází k tomu, že se zneužívá podpora a situace týkající se bezpečnosti se dramaticky zhoršuje,“ upozorňuje Koten.

Pozice západních států

Ministr zahraničí si nemyslí, že je pakt „pozvánkou“ pro migranty, považuje to za předvolební rétoriku a demagogii. „Opatření povedou k tomu, že se některé toky omezí, zkomplikují, bude to mít jednoznačně pozitivní vliv. Opatření nejsou natolik razantní a silná, aby ten problém zásadně vyřešila. S nelegální migrací se budeme potýkat dál,“ připouští s tím, že je třeba pracovat s ochranou společných hranic. Potenciál má prý návratová politika i stabilizační projekty v Africe. Posouvá se prý také pozice Německa.

„Je dobře, že okolní státy nějakým způsobem budou omezovat dávky pro příchozí,“ souhlasí Koten. Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) podle poslance musí mít další techniku, lodě a lidi. „Je nutné zastavovat lodě s migranty ještě v pobřežních vodách,“ sdělil s tím, že piráti a zprostředkovatelé cest by měli dostávat přísné tresty.

Podle Lipavského by bylo nejlepší, aby lodě vůbec nevypluly. „Můžeme smutně konstatovat, že ve čtyřech afrických zemích za poslední dva roky proběhly vojenské převraty s podporou Ruské federace. Rusko je velmi aktivní v africkém regionu, rozvrací tento region s vizí toho, že to umožňuje nelegální migrační toky do Evropy,“ tvrdí. Koten si myslí, že je třeba jednat v těchto zemích s momentálními představiteli vládní moci.

Co je v migračním paktu?

Migrační pakt se skládá z deseti legislativních návrhů. Asi nejvíc se diskutovalo o takzvané povinné solidaritě. Členské země si mohou vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo vysláním expertů či materiálu. Systém bude zohledňovat i péči o osoby s dočasnou ochranou, tedy třeba o uprchlíky z Ukrajiny. Země, které jich hostí vysoký počet, budou mít z povinné solidarity úlevy. Žádnou konkrétní zemi dokument nejmenuje, ale mohlo by se to týkat i Česka.

Další nařízení počítá s povinností prověřovat identitu žadatelů ještě před vstupem do zemí sedmadvacítky včetně bezpečnostních nebo zdravotních prohlídek. Odebírat se budou i biometrické údaje včetně otisků prstů. Všechna data se shromáždí v databázi Eurodac, která umožní lepší přehled o pohybu žadatelů uvnitř EU.

Reforma přináší i takzvanou hraniční proceduru. Do dvanácti týdnů mají být přímo na vnější hranici vyřízeny žádosti lidí s malou šancí získat azyl. Během této doby nebudou vpuštěni na území EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...