Migrační pakt bude migraci akcelerovat, varuje Koten. Demagogie a předvolební rétorika, oponuje Lipavský

Nahrávám video

Po osmi letech vyjednávání schválily země Evropské unie přelomový migrační pakt. Sedmadvacítce má pomoci lépe zvládat příliv migrantů. Zajistit má efektivnější kontroly žadatelů o azyl a rychlejší návraty těch neúspěšných. Obojí už na vnějších hranicích Unie. Na zvládání migrace se budou povinně podílet všechny členské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) si myslí, že opatření budou mít pozitivní vliv, problém ale zásadně nevyřeší. Poslanec Radek Koten (SPD) míní, že pakt bude dokonce migraci akcelerovat.

Pakt odmítly Polsko a Maďarsko, Česko se hlasování zdrželo. Chce prosadit další změny. Podle Lipavského není divné, že Česko nepodpořilo něco, co spoluvyjednalo. Legislativní proces podle něj prochází určitými fázemi. „Migrační pakt byl dlouhodobě prosazován na základě pozice vlády Andreje Babiše (ANO), se stejnou pozicí to činila i naše vláda. V závěru procesu v Evropské unii se legislativa proměnila takovým způsobem, že jsme se raději zdrželi,“ sdělil s tím, že je potřeba dále jednat.

Už se prý tvoří koalice zemí, které budou hledat další řešení. Klíčové budou podle něj i evropské volby. V balíku jsou podle něj opatření, která jsou užitečná. I podle premiéra Petra Fialy (ODS) je migrační pakt krokem k rozumnějšímu evropskému řešení, ale je to krok nedostatečný. „Je potřeba se soustředit na další věci, především na vnější aspekty migrace,“ prohlásil předseda vlády.

Podle Kotena migrační pakt neřeší nic mimo detencí migrantů, ale přijmout něco, co by vyhovovalo všem státům, je podle něj v současné podobě evropského parlamentu nemožné. Pakt podle něj bude dokonce migraci akcelerovat – pokud se příchozí nějakým způsobem zlegalizuje, dostane od EU podporu.

„Tito lidé, kteří přicházejí, nic v Evropě neplatí, jen stojí s nataženou rukou a chtějí bezstarostný život, za kterým také jedou. Vidíme to i v Německu a ve Francii. Dochází k tomu, že se zneužívá podpora a situace týkající se bezpečnosti se dramaticky zhoršuje,“ upozorňuje Koten.

Pozice západních států

Ministr zahraničí si nemyslí, že je pakt „pozvánkou“ pro migranty, považuje to za předvolební rétoriku a demagogii. „Opatření povedou k tomu, že se některé toky omezí, zkomplikují, bude to mít jednoznačně pozitivní vliv. Opatření nejsou natolik razantní a silná, aby ten problém zásadně vyřešila. S nelegální migrací se budeme potýkat dál,“ připouští s tím, že je třeba pracovat s ochranou společných hranic. Potenciál má prý návratová politika i stabilizační projekty v Africe. Posouvá se prý také pozice Německa.

„Je dobře, že okolní státy nějakým způsobem budou omezovat dávky pro příchozí,“ souhlasí Koten. Evropská pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) podle poslance musí mít další techniku, lodě a lidi. „Je nutné zastavovat lodě s migranty ještě v pobřežních vodách,“ sdělil s tím, že piráti a zprostředkovatelé cest by měli dostávat přísné tresty.

Podle Lipavského by bylo nejlepší, aby lodě vůbec nevypluly. „Můžeme smutně konstatovat, že ve čtyřech afrických zemích za poslední dva roky proběhly vojenské převraty s podporou Ruské federace. Rusko je velmi aktivní v africkém regionu, rozvrací tento region s vizí toho, že to umožňuje nelegální migrační toky do Evropy,“ tvrdí. Koten si myslí, že je třeba jednat v těchto zemích s momentálními představiteli vládní moci.

Co je v migračním paktu?

Migrační pakt se skládá z deseti legislativních návrhů. Asi nejvíc se diskutovalo o takzvané povinné solidaritě. Členské země si mohou vybrat mezi přemístěním žadatelů o azyl na své území, poskytnutím finančních příspěvků nebo vysláním expertů či materiálu. Systém bude zohledňovat i péči o osoby s dočasnou ochranou, tedy třeba o uprchlíky z Ukrajiny. Země, které jich hostí vysoký počet, budou mít z povinné solidarity úlevy. Žádnou konkrétní zemi dokument nejmenuje, ale mohlo by se to týkat i Česka.

Další nařízení počítá s povinností prověřovat identitu žadatelů ještě před vstupem do zemí sedmadvacítky včetně bezpečnostních nebo zdravotních prohlídek. Odebírat se budou i biometrické údaje včetně otisků prstů. Všechna data se shromáždí v databázi Eurodac, která umožní lepší přehled o pohybu žadatelů uvnitř EU.

Reforma přináší i takzvanou hraniční proceduru. Do dvanácti týdnů mají být přímo na vnější hranici vyřízeny žádosti lidí s malou šancí získat azyl. Během této doby nebudou vpuštěni na území EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.