Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Nahrávám video

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.

„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, která se z velké části věnovala ruské agresi na Ukrajině. Tu ve své plnohodnotné podobě rozpoutalo před třemi lety Rusko na příkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Evropské mírové síly

Macron v rozhovoru také řekl, že hovořil s evropskými lídry a že mnozí z nich jsou připraveni poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Macron a Trump se při svém jednání shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajině po případném uzavření mírové dohody. „Nebyli by v první linii. Nebyli by součástí žádného konfliktu. Byli by tam proto, aby zajistili dodržování míru,“ řekl Macron už dříve v Oválné pracovně s Trumpem.

Podle Trumpa s tímto plánem souhlasí i Putin. „Bude to akceptovat,“ řekl americký prezident o postoji ruského vládce k evropským mírovým silám na Ukrajině. „Výslovně jsem se ho na to zeptal. Nemá s tím problém,“ dodal šéf Bílého domu. Kreml však Trumpovo tvrzení odmítnul.

Trump zopakoval své přání, aby bylo co nejdříve uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, a zdůraznil, že se je snaží dohodnout, včetně dosažení trvalého míru. Na tiskové konferenci řekl, že od svého nástupu do úřadu měl za tímto účelem s ruskou stranou „některé skvělé rozhovory“ a že jeden z jeho prvních telefonátů směřoval Putinovi. Poznamenal také, že „jeho lidé nepřetržitě jednají s Putinovými lidmi“. Trump předtím také řekl, že jakmile bude dosaženo dohody, mohl by přicestovat do Moskvy na schůzku s Putinem.

Macron ve Washingtonu naopak vyzval k promyšlenějšímu přístupu, který by začal příměřím a následně mírovou dohodou zahrnující bezpečnostní záruky. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá,“ řekl Macron s tím, že takový mír se především nesmí rovnat kapitulaci Ukrajiny. Jakákoli mírová dohoda podle něj musí být „posouzena, prověřena a ověřena“.

Nahrávám video

Trump odmítl nazvat Putina diktátorem

Agentura Reuters si všímá, že Trump odmítl nazvat Putina diktátorem, ačkoli minulý týden stejným termínem označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.

Zelenskyj by přitom podle Trumpa už brzy v Bílém domě mohl podepsat smlouvu, která Americe umožní využít ukrajinské nerostné bohatství za půl bilionu dolarů. Na lukrativní byznys láká Američany i strůjce invaze. „Byli bychom ochotní nabídnout našim americkým partnerům – a když říkám partneři, míním kromě vládních a administrativních struktur i ty soukromé – příležitosti ke spolupráci,“ sdělil Putin. Francouzský prezident připomněl, že vládce Kremlu při minulých mírových ujednáních neplnil sliby.

Macron v pondělí řekl, že je jasné, že v konfliktu je Rusko agresorem, což je rovněž skutečnost, kterou Trump minulý týden zpochybnil. „Mír porušil prezident Putin,“ řekl Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem po jejich bilaterálním jednání v Bílém domě.

Macron, první evropský lídr, který navštívil Trumpa od jeho návratu k moci před měsícem, označil jejich jednání za „zlomový bod“ v úsilí o jednotnější přístup.

Macron se snaží těžit ze vztahu, který s Trumpem navázal už během jeho prvního mandátu. Francouzský lídr podle Reuters ukázal, že se mu podařilo s nepředvídatelným Trumpem šikovně jednat, aniž by si ho znepřátelil. V jednom okamžiku během jejich setkání v Oválné pracovně se Macron například Trumpa dotkl a pečlivě opravil jeho tvrzení, že Evropa poskytla Ukrajině veškerou pomoc ve formě půjček.

Macron se v rozhovoru pro Fox News věnoval také otázce cel, jejichž zavedením Trump hrozí, a vyjádřil naději, že se mu podařilo amerického prezidenta přesvědčit, aby nevstupoval do obchodní války s Evropou. „Ale no tak, nemůžete přece vést obchodní válku současně s Čínou i s Evropou,“ řekla francouzská hlava státu. „Doufám, že jsem jej přesvědčil,“ dodal.

Reakce tisku

Některé části konverzace obou státníků označil list Le Monde za „dialog neslyšících, i když přátelský“. „Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ dodal.

„V žádném okamžiku americký prezident nemluvil o sdílených hodnotách, evropské bezpečnosti ani o důležitosti transatlantického spojenectví. Jeho přístup se zřejmě omezil na tři body: hospodářskou dohodu s Ukrajinou, založenou především na nerostných surovinách; příměří mezi válčícími stranami, které by ukončilo ‚krvavou lázeň‘, za niž odmítá činit odpovědným Vladimira Putina; a konečně evropský finanční a vojenský závazek k zajištění bezpečnosti kontinentu,“ konstatuje Le Monde.

Schůzce dvojice prezidentů se v komentáři věnuje také španělský deník El País. „Evropa vysílá jasný signál: nepřijme nespravedlivý mír, v němž agresor zůstane nepotrestán, ani se slepě nepodřídí americkým zájmům,“ píše list, podle něhož však nestačí jen vyjádření, ale je třeba Trumpa také osobně konfrontovat, kvůli čemuž byl v pondělí Macron v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 3 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 3 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 4 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 4 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 7 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.