Musíte si dávat pozor, co se kolem vás děje, popisuje Stomatová reportování z Ukrajiny

Nahrávám video

Od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu pokrývají konflikt zpravodajové České televize. „Musíte se připravit na to, co vás čeká, je to stále taková neznámá,“ popsala zkušenosti z reportování z válečného prostředí zahraniční reportérka ČT Ilona Zasidkovyčová. Její kolegyně Barbora Maxová a Darja Stomatová se shodují v tom, že pohyb ve válečné frontě je náročný i nebezpečný. Debatou v 90' ČT24 provázel Jakub Musil.

„Neměla jsem asi úplně čas váhat,“ popsala cestu k válečnému zpravodajství Maxová. „Vyjela jsem ne přímo na Ukrajinu, ale 24. února 2022 hned na polsko-ukrajinské hranice, volali mi tehdy hned ráno. Neměla jsem o tom čas nějak dalece přemýšlet,“ doplnila.

Na hranici směrem do Polska prý viděla „obří množství lidí“ – tisíce žen, tisíce dětí, které do země proudily. „Stály v kilometrových frontách na hranicích. Věděla jsem, že ten konflikt bude jiný,“ podotkla. Jako členka zahraniční redakce vnímá jako povinnost „být tam, kde se to děje“.

Zasidkovyčová navázala, že o nabídce být zpravodajkou z Ukrajiny neváhala – i proto, že zemi předtím navštěvovala osobně. „Určitě to pro mě byla velká výzva, protože jsem se v některých chvílích bála, jak to zvládnu osobnostně – jestli dokážu čelit těm příběhům, co tam uvidím, co tam uslyším, jak to na mě zapůsobí,“ dodala.

Stomatová na Ukrajině byla v době, kdy Rusko s plnohodnotnou invazí začínalo. Ve válečné zóně zůstávala jako jedna z posledních celosvětových zpravodajek. Za roky, co tam působí, „tak máme spoustu kontaktů, je tu spoustu příběhů, které jsou spojeny s místy, která navštěvujeme neustále“, uvedla s odkazem například na město Charkov.

Nejsložitější je dle ní poslouchat příběhy, prožívat je, ale zároveň si od nich nechávat odstup. „Na Ukrajině zažíváme spoustu věcí, mluvíme se spoustou lidí, a některé příběhy – jednoduše řečeno – ve vás zůstávají, mění váš pohled na svět,“ popsala.

Pohyb ve válečné zóně

„Pokud tam člověk není delší dobu – třeba mě teď čeká v říjnu další cesta – a nebyla jsem na Ukrajině čtyři měsíce jako zpravodajka, (…) tak člověk možná ztrácí trochu kontinuitu, nebo občas si říká, co ho tam čeká,“ vykreslila Zasidkovyčová. Odkázala přitom například na situaci v Chersonu, kde ještě v dubnu nebyly ruské drony schopné operovat po celém městě, což dle ní nyní dokáží. „Musíte se připravit na to, co vás čeká, je to stále taková neznámá,“ doplnila.

Maxová prý musí při zpravodajství z Ukrajiny „přepnout do trochu jiného mentálního režimu“. Jezdí totiž zároveň na summity do Bruselu nebo moderuje ve studiu. „Nastavení práce zpravodaje ve válečném konfliktu je úplně něco jiného, než když jste ve vyloženě politickém prostředí,“ poznamenala s tím, že tyto zkušenosti jí pomáhají dávat věci do kontextu.

„Jednoduše už teď musíme být v takové fázi, že válka nepřijde za námi, jako na počátku ruské invaze, (…) ale musíme si sami říct, kam až jsme ochotni zajít, jak blízko frontě jsme ochotni se posunout,“ vysvětlila.

Časté dronové údery

Pro Stomatovou bylo prý nejhorší, když v roce 2023 v Záporožské oblasti zjistila, že je cílem útoku ruského dronu. V době natáčení s kameramanem Martinem Boubínem zaútočil na jejich auto dron. „Museli jsme se rychle evakuovat, dokonce jsme si z toho vzali i určitá ponaučení,“ popsala. Podobných případů už prý zažila několik.

Útoky dronů jsou časté v příhraničních oblastech, respektive v regionech, které hraničí s frontovou linií a s ruskými pozicemi. „Člověk nikdy neví, kdy může tento zvuk (dronů, pozn. red.) očekávat. Vždy si musíte dávat pozor, vždy poslouchat, co se kolem vás děje,“ doplnila.

Aklimatizace po návratu z Ukrajiny zpět je těžká, podotkla Maxová. „Vrátila jsem se z Ukrajiny před dvěma týdny a mám pocit, že žiju v takových dvou paralelních vesmírech. Ta realita na Ukrajině, nebezpečí, které tam je, je úplně jiná realita než tady. Všechny starosti, které tu v Česku máme, mi přijdou jako strašně banální,“ vysvětlila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 42 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...