Na agresi je NATO připravené, problém mu činí provokace v šedé zóně, míní expert

Nahrávám video

Reakce EU na ruské provokace musí být rozhodná, vzkázali evropští lídři po páteční schůzce východních zemí NATO, Dánska a eurokomisaře pro obranu, kde se řešila hlavně takzvaná zeď protidronové obrany. Podle odborného asistenta z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je NATO sice akceschopné, avšak ruské provokace se dle jeho názoru pohybují v „šedé zóně,“ a proto není zcela jasné, jak se s nimi vypořádat. Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou.

„Problém je v tom, že provokace se pohybují v šedé zóně. My umíme být velmi akceschopní, pokud by došlo na skutečně plnohodnotnou agresi – to je něco, s čím NATO počítá, má na to plány, je na to dobře připraveno, má sofistikované zbraňové systémy. Teď se ale dostáváme do situace, kdy protivník používá něco, na co my nechceme reagovat touhle plnou silou, kterou máme k dispozici,“ poznamenal Ludvík. Bude dle něj nutné vymyslet, jak se s problémem „vypořádat jinak než tak, že bychom šli do války“.

K řešení by podle experta mohla přispět plánovaná zeď protidronové obrany. Podrobnosti o tomto opatření zatím nejsou známy. Ludvík odhaduje, že půjde o pokrytí východní hranice NATO primárně z hlediska senzorů a zpravodajské techniky tak, aby bylo umožněno včasné zaznamenání a zachycení případných dronových útoků.

Válečné know-how Ukrajiny

V obraně proti dronům se podle Ludvíka může NATO učit z ukrajinské zkušenosti. Za hlavní současný problém protidronové obrany Aliance totiž považuje skutečnost, že například v případě narušení polského vzdušného prostoru sestřelovaly relativně levné ruské drony stíhačky raketami vzduch-vzduch, které jsou velmi drahé a NATO jich nemá neomezený počet.

„Protivník používá něco, co je velmi levné, ale obrana je připravena na to čelit něčemu, co je velmi drahé a sofistikované. A má na to velmi drahé a sofistikované prostředky, které ne nutně chce používat na něco, co je desetkrát stokrát levnější,“ vysvětlil odborník. Ukrajina, na druhou stranu, podle něj více využívá hlavňové, relativně jednoduché prostředky, které dokáží drony sestřelovat levně.

Riziko eskalace

Co se sestřelování dronů ve vzdušném prostoru členů NATO týká, Ludvík žádná rizika eskalace nevidí. „Není tam zásadní riziko eskalace, Rusko nebude považovat za eskalaci, pokud sestřelíme ruský dron nad naším území. Oni řeknou, že ho tam neposlali schválně, že to byla chyba,“ sdělil.

Otázka, zda sestřelovat stíhací letouny, které by vzdušný prostor Aliance případně narušily, je však podle něj složitější. „Vzhledem k tomu, že by tam umřeli ruští vojáci (piloti), je potřeba zvažovat, jestli ano, nebo ne,“ říká Ludvík. Dodává však, že „není přijatelné, aby Rusko nekonečně dlouho narušovalo náš vzdušný prostor, a pokud incident vypadá nebezpečně, letadla se blíží důležitému cíli, jsou varována a na varování nereagují, je na místě se bavit o tom, jestli je nesestřelovat, a případně je i sestřelit“.

Aktuální debatu o postupu vůči ruským stíhačkám ve vzdušném prostoru členů NATO vyvolal incident z 19. září, kdy tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm dvanáct minut, než je zahnaly spojenecké letouny.

Incidenty s drony v Dánsku

V posledních dnech došlo k několika incidentům ve vzdušném prostoru Dánska. Opakovaně se tam vyskytly drony nad letišti, ta tak musela z bezpečnostních důvodů přerušit provoz. Podrobnosti o těchto událostech a zejména aktérech, kteří za nimi stojí, nejsou v současnosti známy. Podle Ludvíka však stopy pravděpodobně vedou k Rusku.

„Z dánské strany zaznělo, že pachatelem je pravděpodobně nějaký sofistikovaný aktér, ne narušený jedinec, který si koupil dron na internetu a dnes s ním otravuje okolo letišť. Zároveň byla v dánských vodách nebo blízko nich detekována ruská vojenská loď, která tam kotví s vypnutými signalizacemi. Mohla by mít něco takového na svědomí nebo by to mohla podporovat, ale není to úplně jasné,“ podotkl.

„Akce jsou opakované, míří na stát, který je velmi aktivní v podpoře Ukrajiny. Pro mě je velmi přesvědčivé vysvětlení, že za tím stojí Rusko, které už dlouhodobě používá různé metody, aby Západu znepříjemnilo život,“ dodává. Za pravděpodobného viníka incidentů označil Moskvu také německý ministr obrany Boris Pistorius.

Rusko se provokacemi dle Ludvíka snaží vyslat signál Západu, že válka na Ukrajině, kterou Moskva plnohodnotně rozpoutala svou invazí v únoru 2022, je také pro něj velmi nákladná a může pro něj mít vážné následky. „Chtějí nás tím přesvědčit, abychom tlačili na Ukrajinu, aby přijala ruské podmínky ‚mírového uspořádání‘,“ míní analytik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...