Starmer a Zelenskyj podepsali dohodu o stoletém partnerství

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

„Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív,“ řekl ve čtvrtek Zelenskyj po podpisu dohody. Starmer, který přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Velká Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost.

Starmer na společné tiskové konferenci také uvedl, že britská vláda dodá Ukrajině nový mobilní systém protivzdušné obrany, který bude „vyvinut podle potřeb Ukrajiny“.

Podepsaná dohoda zavazuje obě strany k obranné spolupráci – zejména v oblasti námořní bezpečnosti proti ruským aktivitám v Baltském, Černém a Azovském moři – a v oblasti technologických projektů včetně bezpilotních letounů, které se staly životně důležitou zbraní. Zahrnuje rovněž systém, který má pomoci sledovat ukradené ukrajinské obilí vyvážené Ruskem z okupovaných částí země.

„Putinova snaha odtrhnout Ukrajinu od jejích nejbližších partnerů byla monumentálním strategickým selháním. Místo toho jsme si blíže než kdykoli předtím a toto partnerství posune naše přátelství na další úroveň,“ uvedl Starmer před návštěvou v Kyjevě. „Nejde jen o současnost, ale také o investici do našich dvou zemí pro příští století, která spojí technologický rozvoj, vědecký pokrok a kulturní výměny a využije pro další generace fenomenální inovace, které Ukrajina v posledních letech předvedla,“ dodal Starmer.

Zelenskyj uvedl, že se Starmerem hovořil o přání Kyjeva, aby v případě míru byly na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky ze Západu. Velká Británie zváží praktické prostředky k zajištění spravedlivého a trvajícího míru, který zajistí bezpečnost a nezávislost Ukrajiny i její právo zvolit si vlastní budoucnost, prohlásil Starmer. Britský premiér však neuvedl podrobnosti o tom, jaká opatření podporuje.

Ukrajinský prezident rovněž sdělil, že o možném nasazení mírových jednotek, které by po uzavření příměří odradily Rusko od jakéhokoli budoucího útoku, jednal také s Francií, Polskem a pobaltskými státy. Zelenskyj vyjádřil zklamání z toho, že tyto země nesouhlasí se snahou Ukrajiny stát se členem vojenské aliance NATO vedené Spojenými státy.

Vzdušný poplach

Návštěvu britského premiéra hned v úvodu neminuly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka zasahovala protivzdušná obrana kvůli varování ukrajinského letectva, že se k metropoli blíží od východu nepřátelský dron. „V centru hlavního města zasahuje protivzdušná obrana. Zůstaňte v krytech,“ vyzval Klyčko obyvatele Kyjeva, zatímco dron podle agentury AFP přeletěl nad centrem metropole.

„Je velmi důležité, abychom zajistili, že Ukrajina bude v nejsilnější možné pozici. To je důvod, proč jsem vedl tak intenzivní diskuse s prezidentem Volodymyrem Zelenským od doby, co jsem se stal premiérem, a znovu s ním budu jednat zde v Kyjevě,“ sdělil Starmer po návštěvě kyjevské nemocnice specializované na léčbu popálenin. „Ušli jsme v tomto konfliktu dlouhou cestu. Nesmíme polevit,“ zdůraznil podle agentury Reuters.

Velká Británie podle AP přislíbila Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (v přepočtu 383,6 miliardy korun). Více než padesát tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Starmer má během své návštěvy Kyjeva oznámit další balík pomoci v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.

Šéf nizozemské diplomacie oznámil další pomoc

Kyjev ve čtvrtek navštívil i nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp, který při této příležitosti oznámil pomoc Ukrajině ve výši 27 milionů eur. Dvacet milionů eur půjde na posílení ukrajinské energetické sítě a sedm milionů eur na palivo, zdravotnický materiál a zimní vybavení pro vojáky.

Do Kyjeva ve čtvrtek přicestoval také italský ministr obrany Guido Crosetto, dva dny po návštěvě německého ministra obrany Borise Pistoriuse a tři dny poté, co Zelenskyj telefonicky hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, připomněla agentura AP.

Tento příval aktivit spojila s blížící se Trumpovou inaugurací 20. ledna, po které se očekává opuštění závazku stávající americké vlády podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba k porážce Ruska. Trump také naznačil, že chce, aby Evropa převzala větší díl pomoci Ukrajině.

Nahrávám video

Podpora Ukrajiny před Trumpovou inaugurací

Ačkoliv Británie patří k zemím, které Kyjevu poskytují velkou vojenskou pomoc, zdaleka se nevyrovná Spojeným státům. Další osud americké podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi je ovšem nejistý, protože v pondělí do prezidentského úřadu nastoupí Donald Trump, který objem americké pomoci kritizuje a říká, že chce válku rychle ukončit. Zatím ovšem nezveřejnil svůj plán, jak toho chce dosáhnout. Plánuje se sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Spojenci Kyjeva se před Trumpovou inaugurací snaží Ukrajinu co nejvíce podpořit s cílem zajistit jí co nejsilnější pozici pro případná budoucí jednání o ukončení války. Zelenskyj uvedl, že při jakémkoli mírovém jednání by Ukrajina potřebovala záruky ohledně své budoucí ochrany před mnohem větším sousedem.

„Prohlubující se evropská pomoc Ukrajině je pro Rusko nepřípustná, a proto provádí nejen údery, které jsou vojensky odůvodněné, ale i tyto demonstrační,“ narážel na čtvrteční ruský útok na Kyjev bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Británie tvrdí, že její stoletý závazek je součástí těchto záruk a pomůže zajistit, aby Ukrajina „už nikdy nebyla zranitelná vůči takové brutalitě, jakou jí způsobilo Rusko“, které v roce 2014 anektovalo Krym a v únoru 2022 zahájilo invazi na celou Ukrajinu.

Starmer v čele britské vlády stojí od loňského července. Na Ukrajinu jel předloni ještě jako lídr opozice. Od nástupu do premiérské funkce se Zelenským dvakrát jednal v Londýně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 3 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 6 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Student, který v Singapuru olízl brčko a vrátil ho do automatu, se vyhnul vězení

Devatenáctiletý francouzský student dostal v Singapuru pokutu 600 singapurských dolarů, tedy v přepočtu téměř deset tisíc korun, za to, že olízl brčko a vrátil ho do automatu na pomerančový džus. Za narušení veřejného pořádku mu přitom hrozily až tři měsíce vězení.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.