Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
„Zavírají mi ústa, vytlačují mě z politiky a výrazně mi komplikují život. Už nemám, jak se legálně věnovat opoziční politice v Rusku. Doufám, že jen dočasně,“ napsal v neděli na telegramu Nadeždin. Ten na konci minulého týdne oznámil, že přerušil svou kampaň za zvolení poslancem, nechce prý ohrozit své spolupracovníky a rodinu.
„Nyní musím promyslet, jak žít dál. Doufám, že zůstanu živý a na svobodě,“ vyjádřil se na sociálních sítích Naděždin.
Fotografie jako „extremistická symbolika“
V první polovině července byl Naděždin označen za „zahraničního agenta“, o tři dny později k němu přišla policie, zadržela ho a obvinila z šíření extremistické symboliky.
„Nejdříve nebylo jasné, s čím je to spojené, ale poměrně rychle vyšlo najevo, že důvodem pro sepsání protokolu (o šíření extremistické symboliky, pozn. red.) se stal odkaz na sociálních sítích (Naděždina, pozn. red.) na video další aktivistky, ve kterém se objevila fotografie opozičníka Alexeje Navalného,“ vysvětlila novinářka ruskojazyčného serveru BBC Jelizaveta Fochtová.
Navalnyj byl roky tváří ruské opozice a kritizoval režim dlouholetého ruského vládce Vladimira Putina, především za korupci. V roce 2020 přežil otravu paralytickou látkou novičok, ze které obvinil Kreml. Ten to odmítl.
Po léčbě v Berlíně se v roce 2021 Navalnyj vrátil do Ruska, kde ho zatkli a v několika procesech odsoudili k dlouholetému vězení. Opozičník vinu odmítal a své uvěznění přičítal snaze režimu umlčet veškeré odpůrce a kritiku. Před dvěma lety v únoru zemřel náhle a za nevyjasněných okolností v trestanecké kolonii v Charpu na Sibiři ve věku 47 let. Podle manželky Julije Navalné byl otráven.
Na seznam extremistických organizací byl zařazen Navalného Fond boje s korupcí, ukázání jakékoliv s ním spojené symboliky je mimo zákon. „Jak se v poslední době ukázalo, za šíření extremistické symboliky je některými soudy považováno i zmínění jména politika (Navalného, pozn. red.) nebo ukázání jeho fotografie,“ doplnila Fochtová. Naděždin s obviněními nesouhlasí.
Rusko v problémech
Rusko se v poslední době musí popasovat s mnoha problémy. Dokonce už i úřady přiznávají, že v zemi panuje „nelehká situace“. Putinova popularita rychle klesá, země se potýká s palivovou krizí, která souvisí s tím, že se Ukrajina naučila překonávat ruskou protivzdušnou obranu a útočí například na objekty na Sibiři, které jsou vzdálené tisíce kilometrů od frontové linie. Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu v roce 2022.
V zemi se také podle Fochtové mluví o tom, zda úřady přistoupí k některým nepopulárním krokům, například k mobilizaci. Na jaře pak velkou vlnu nevole vyvolalo odpojení a blokování internetu, které se dotklo i Moskvy. „I někteří představitelé elity začínají mluvit o tom, že hlavní otázkou, která lidi zajímá, je konec války. Řekl to šéf Sberbanky German Gref, člověk, který spadá do hlavního okolí Putina,“ poznamenala novinářka.
„A v takových podmínkách nechce vláda vidět na kandidátce člověka, který mluví o tom, že válka (proti Ukrajině, pozn. red.) je chyba a že musí skončit,“ zmínila Fochtová. „Pro vládu je důležité ukázat, že jakákoliv podobná iniciativa bude potlačena už v zárodku. A jestli někdo chce tento nestabilní moment využít, tak bude potrestán,“ dodala.
Prezidentská kampaň v roce 2024
„Kandidaturou na poslance jsem testoval systém. Když jsem kandidoval na prezidenta (v roce 2024, pozn. red.), myslel jsem, že mě označí za zahraničního agenta nebo přinutí emigrovat. To se ale nestalo. Několik let poté jsem však každý pátek v 17 hodin navštěvoval stránky ministerstva spravedlnosti a díval se, jestli už mě náhodou za agenta neoznačili,“ sdělil Naděždin minulý týden v rozhovoru s ruskojazyčným serverem BBC. Tehdy ještě nebylo jasné, že kandidaturu na poslance ukončí.
Jak Naděždin v rozhovoru zmínil, před dvěma lety vedl prezidentskou kampaň proti Putinovi. Kandidoval tehdy za Občanskou iniciativu, která nebyla v parlamentu, a musel tudíž nasbírat sto tisíc podpisů.
„Naděždin byl zpočátku vnímán jako kandidát pohodlný pro Kreml, který byl potřeba pro to, aby vznikl pocit, že v zemi je s politickými právy vše v pořádku,“ připomněla situaci z roku 2024 Fochtová. Nakonec se však tento ruský politik ukázal jako jediný člověk, který v kampani vystupoval proti rusko-ukrajinské válce. I když používal spojení „speciální vojenská operace“, což úřady vyžadovaly, označoval konflikt za fatální chybu.
Do té doby nebyl Naděždin nikdy nějak ostře protikremelský, doplnil pro ČT24 analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Svoboda. „Takový klasický putinský ‚liberál‘, ale nijak radikální,“ shrnul.
Podpora Naděždina se tehdy ve společnosti začala vnímat jako protiválečný postoj. „Tvořily se velké fronty, aby lidé mohli připojit svůj podpis. Začala to vnímat i opozice v zahraničí,“ poznamenala Fochtová.
Centrální volební komise však nakonec Naděždinovi nedovolila se voleb hlavy státu zúčastnit. „Nezakročili proti mně nijak krutě. Zůstal jsem živý, v Rusku a na svobodě,“ komentoval tehdejší dění pro BBC minulý týden Naděždin.
„Po volbách (v roce 2024, pozn. red.) se mne nějaké represe dotkly, ale nebyly tak vážné. Vzali mi například možnost objevovat se v médiích. Dvacet let jsem vystupoval v ruské televizi, celá země zná můj obličej. Z televize mě stáhli, když jsem začal kritizovat Putina, v roce 2023 jsem byl ve vysílání naposledy,“ uvedl Naděždin s tím, že mu vláda také „vzala veškeré peníze“. Represe však postihly například jeho volební štáb, řada Naděždinových spolupracovníků byla označena za „zahraniční agenty“.
Působení Naděždina v ruské televizi, především v 10. letech tohoto století, připomněla i Fochtová. „Jako stálý host politických talkshow plnil roli ‚opozičního experta‘, který byl ve studiu proto, aby další odborníci mohli dokázat neopodstatněnost jeho liberální pozice. Kvůli tomu nebyla jeho reputace mezi představiteli nesystémové opozice příliš seriózní. Vnímali ho s jistým podezřením, brali ho jako pohodlného pro vládu,“ vysvětlila Fochtová.
Politická kariéra Naděždina
Naděždin započal svou politickou kariéru již v 90. letech minulého století. „Poprvé jsem kandidoval na poslance v SSSR, ve volbách jsem bojoval proti komunistům a vyhrál jsem,“ zavzpomínal v rozhovoru s BBC.
„Na konci 90. let Naděždin pracoval s Borisem Němcovem a poté působil jako poradce současného zástupce šéfa kanceláře vůdce Putina Sergeje Kirijenka, který byl tehdy ruským premiérem,“ připomněla Fochtová. Spolu s Němcovem a Kirijenkem pracoval v nyní už neexistující liberální straně Svaz pravicových sil. Kandidoval za ni do Státní dumy, strana však brzy svou činnost přerušila.
Poté pracoval ve straně Pravoje dělo, v té době, tedy 10. letech tohoto století, byl známý především z televize coby účastník politických talkshow, jak už bylo zmíněno výše. V roce 2019 byl zvolen do rady poslanců městského okruhu v obci Dolgoprudnyj za Kremlu loajální stranu Spravedlivé Rusko.
Jeho jméno se znovu začalo objevovat v médiích v letech 2023 a 2024 v souvislosti s prezidentskou kampaní. Poté se na nějaký čas odmlčel a veřejnost ho začala znovu vnímat s oznámením kandidatury na poslance.
„Moc děkuji všem, kteří mě po všechny ty roky podporovali – hlasovali, podepisovali se, přispívali, chodili na soudní jednání a schůzky, četli a komentovali příspěvky, prostě mi v těžkých chvílích říkali a psali povzbuzující slova,“ vyjádřil se minulý týden Naděždin.
„Dokud budou v Rusku takoví lidé, jako jste vy, naděje nikdy nezmizí!“ vzkázal Naděždin svým podporovatelům.
