NATO se shodlo na posilách pro Pobaltí a Polsko. „Jeden za všechny, všichni za jednoho“ platí

Nahrávám video

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Po summitu NATO to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán přitom dosud blokovalo Turecko, které žádalo, aby Aliance výměnou za jeho podporu uznala jako teroristické kurdské milice YPG, proti nimž Ankara bojuje v Sýrii. O YPG se ale nakonec na summitu nemluvilo, dodal Stoltenberg. Lídři se také shodli, že ruské agresivní akce jsou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost a že rostoucí vliv Číny představuje příležitost a výzvu.

Aliance se v posledních letech potýká s několika vnitřními problémy. Prvním je turecká invaze na sever Sýrie zaměřená proti kurdskými milicím YPG. Turecko dlouhodobě požaduje, aby Západ uznal YPG za teroristickou organizaci. Milice však byly jedním z nejefektivnějších spojenců USA, Francie a dalších zemí v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.

Prezident Recep Tayyip Erdogan před odletem na londýnský summit uvedl, že Ankara jinak nepodpoří NATO v otázce obrany pobaltských států. Tu Aliance už několik let posiluje jako součást své reakce na ruský postup vůči Ukrajině a obecně ze strany NATO kritizované stále asertivnější chování Moskvy.

Podle Stoltenberga se nakonec na summitu o YPG nemluvilo a aktualizovaný obranný plán pro Pobaltí a Polsko nikdo neblokoval. Na označení kurdských sil v Sýrii ale podle něj mezi členy NATO nadále panuje rozdílný názor.

„Je to velký úspěch pro naši zemi i celou oblast, protože zajišťuje bezpečnost našich občanů,“ komentoval to litevský prezident Gitanas Nauseda. Prohlásil také, že Turecko výměnou za schválení plánu na summitu nic nepožadovalo. „Nikdo po nás za to nic nechtěl. Poděkovali jsme všichni prezidentovi Erdoganovi za solidaritu,“ řekl Nauseda.

Dalším problémem je, že Turecko nakoupilo od Ruska systém protiraketové obrany S-400. Stoltenberg upozornil, že nikdy nemůže být plně integrovaný do obranných systémů NATO, což je problém. Americký Kongres kvůli tomu uvažuje o uvalení sankcí.

Stoltenberg: NATO je nejúspěšnější aliance v historii

Podle Stoltenberga však stále platí heslo „Jeden za všechny, všichni za jednoho“. V závěrečné deklaraci prezidenti a premiéři zemí NATO zdůraznili solidaritu a spojenectví a připomněli článek pět Washingtonské smlouvy, podle které je útok na jednu členskou zemi útokem na všechny. 

Stoltenberg organizaci nazval „nejúspěšnější aliancí v historii“. Vnitřní neshody jsou podle něj přirozené a přítomné byly už mnohokrát. Připomněl například ostré spory mezi členy bloku v souvislosti s invazí do Iráku v roce 2003, kterou vedli Američané.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je NATO nejsilnější v dějinách. Během jednání se však nevyhýbal přímým útokům na své partnery, když označil za „nestydatá“ slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o „mozkové smrti“ NATO. V úterý Trump pohrozil hospodářskými tresty těm zemím Aliance, které nebudou na obranu odvádět dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Summit řešil Čínu i Rusko

Členské země jednaly mimo jiné o rostoucí vojenské velmoci Číně. Shodly se, že musí být součástí jakýchkoliv smluv o omezení zbrojení. Ty zatím existovaly především mezi Spojenými státy a Ruskem. Summit uvedl, že rostoucí vliv Číny ve světě skýtá příležitosti i výzvy. Ohrožení euroatlantické bezpečnosti představují podle závěrů summitu „agresivní akce Ruska“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si na závěrečné tiskové konferenci položil otázku, kdo je v současnosti nepřítelem NATO. Rusko by podle něj do této kategorie všichni nezařadili. „V jistých oblastech je hrozbou, z geografického pohledu je sousedem a v jistých oblastech je také partnerem,“ řekl. „Zato terorismus je naším nepřítelem,“ dodal.

Před příchodem na středeční setkání se novináři Macrona ptali, zda stále stojí za svým výrokem, že NATO je ve stavu mozkové smrti. Prohlásil, že ano a že tato slova pomohla otevřít zásadní témata. „Skutečná strategická debata začala. Jsem spokojen,“ dodal politik, který má napjatý vztah nejen s Trumpem, ale také s jeho tureckým protějškem Erdoganem. Ve středu Macron mimo jiné uvedl, že s Tureckem nelze dosáhnout shody ohledně definice terorismu. 

Závěrečná deklarace zmiňuje také význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označuje vesmír za operační prostor. Vyzývá generálního tajemníka, aby zahájil proces hledání způsobu, jak posílit „politickou dimenzi“ Aliance.

Čeští ministři: Summit uvolnil napětí a ukázal jednotu

„Summit přispěl k uvolnění napětí a odcházíme z něj s jasně deklarovanou jednotou,“ prohlásil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Je také rád, že si NATO chce vyhodnotit své budoucí vztahy s Čínou.

„Protože Čína je nejenom ekonomický aktér, ale čím dál více je to i aktér bezpečnostní,“ poznamenal. S NATO má podle něj podobné zájmy třeba v Afghánistánu, pozitivní roli může Čína hrát i v souvislosti s jaderným programem v Severní Koreji. „Jsou ale některé oblasti, kde vnímáme, že Čína představuje riziko, například její hybridní vliv, její působení v kybernetickém prostoru,“ poznamenal. NATO proto musí zvážit, jak tomu může čelit.

Prezident Miloš Zeman, který českou delegaci vedl, mluvil ve svém projevu na uzavřeném zasedání zejména o misi v Afghánistánu a o boji proti terorismu, uvedl ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) se jednání nesla v duchu oslav 70 let od vzniku NATO. Summit podle něj přinesl otevřenou strategickou reflexi o adaptaci na nové hrozby. Diskuse o výdajích na obranu, které by měly v každé zemi činit dvě procenta HDP, byla klidnější než na předchozím summitu, dodal. „Zavázali jsme se, že dvě procenta budeme plnit v roce 2024, to nikdo nezpochybnil,“ uvedl Metnar.

Peníze

Právě peníze jsou dlouhodobým problémem NATO. Donald Trump od svého zvolení kritizuje většinu evropských zemí včetně Česka, které nedodržují vlastní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Trump také na počátku svého období označil Alianci za překonanou, což vyvolalo v Evropě obavy.

Důležitost peněz symbolicky podtrhlo i pořadí řečníků na středečním jednání. Podle šéfa zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka hovořili nejprve ti, kdo dávají v poměru k HDP na obranu nejvíc. České výdaje 1,2 procenta zařadily Zemana do poslední čtvrtiny.

Většina států už výdaje na obranu začala zvyšovat. Odhodlala se k tomu hlavně po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2014. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina ve středu prohlásil, že rostoucí financování armád NATO potvrzuje politiku „zadržování Ruska a expansionismu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...