Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
Nový rozpočet musí podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zejména počítat se splácením dluhů. Vláda podle jeho slov už zahájila debatu o národních prioritách. Česká republika bude prosazovat, aby byly dostatečně zohledněny tradiční oblasti jako zemědělství, ale i nové priority jako třeba obrana.
„My bychom byli rádi, aby se zdroje soustředily na dvě oblasti. První je obranyschopnost a bezpečnost Evropy včetně členských států a České republiky. Druhá je konkurenceschopnost evropské ekonomiky,“ říká Stanjura.
Aktuální rozpočet EU má objem přes bilion eur, asi jedno procento hospodářského výkonu sedmadvacítky. To je podstatně méně, než kolik spolknou národní rozpočty. Třeba ten český představuje v poměru k HDP 44 procent. Komise navrhuje nárůst na skoro dva biliony eur, tedy asi procento a čtvrt unijní ekonomiky.
Komise slibuje zjednodušení dotačních programů pro chudší regiony nebo farmáře. Každý stát si domluví národní plán, se kterým bude hospodařit. Peníze z Bruselu ale přijdou jen tehdy, pokud členské země reformují své ekonomiky a budou dodržovat zásady právního státu.
„Stavím se pozitivně k tomu, že to bude za reformy. Na druhou stranu je tam velmi malá vazba na regiony a je to přílišná pravomoc pro národní vlády,“ míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
ANO hovoří o překvapení
Takzvané národní obálky má doplnit Fond konkurenceschopnosti v objemu 400 miliard eur. Z něj se budou financovat na evropské úrovni čisté technologie, digitalizace, obrana nebo výzkum.
ANO mluví o překvapení. „Jsou tam nové příjmy, které by znamenaly převážně nové daňové zatížení. Chci připomenout, že na to zatím není žádná legislativa,“ varuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Podle europoslankyně Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je třeba hledat úspory uvnitř. „Větším problémem pro Evropskou unii je, že nejsme schopni konkurovat z hlediska regulace, z různých jiných důvodů, s Green Dealem,“ myslí si.
SPD: Unie si lehkovážně půjčovala
Otázkou je, kdo nárůst zaplatí. Příspěvky členských států se zvyšovat nemají, místo toho Komise navrhuje nové poplatky, které by šly přímo do unijní pokladny. Třeba za emise, elektronický odpad nebo tabák. Kvůli zaměření na dlouhodobé programy plánuje EU rozpočet v sedmiletých cyklech. Ten příští začne v roce 2028.
Podle předsedy SPD Radima Fialy si Evropská unie brala v minulosti „lehkovážně“ úvěry a půjčky na financování „všeho možného“. „Všichni pochopili, že (jejich splacení) nebude tak jednoduché, a tak potřebují někde sehnat peníze. Budou to platit lidé a firmy,“ tvrdí.
Motoristé podle europoslance Filipa Turka nesouhlasí s „nadměrným přerozdělováním na unijní úrovni“. „Proto bychom byli pro snížení celkového rozpočtu a omezování výdajů EU s důrazem na efektivitu a úspornost,“ nastiňuje.
„Místo toho, aby bylo navrženo navýšení rozpočtu na zemědělskou politiku a konkurenceschopnost adekvátním způsobem k vyššímu rozpočtu, tak by měly (podle návrhu) naše peníze jít na Ukrajinu, nebo přímo do kapes zbrojařů,“ napsala ČT předsedkyně KSČM Kateřina Konečná.
Společná zemědělská politika vzbuzuje dle Gregorové otázky
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová oceňuje navýšení rozpočtu na konkurenceschopnost či závazek posilovat obranyschopnost, otázky podle ní vzbuzuje společná zemědělská politika. Je prý možné, že se omezí, odčerpává „třetinu rozpočtu“.
„Mnoha lidem a státům, kteří neberou ze zemědělské politiky tolik nebo nemají velké koncerny, které čerpaly dotace, to vadí. Pak berou EU jako dotační projekt a ne společný projekt jednotného vnitřního trhu,“ říká Gregorová.
STAN: Česko urazilo „obrovský kus cesty“
V období od roku 2021 do 2027 je pro Českou republiku vyčleněno více než 500 miliard korun. Teď, tedy za půlkou tohoto víceletého rámce, je už ve schválených projektech alokováno přes tři sta miliard. Česko přitom patří k lepším státům v čerpání. Obecně bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu míň unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun.
„Česká republika urazila obrovský kus cesty ve svém rozvoji kvalitativně vzhůru a logicky tedy může být příjemcem, který nebude dostávat takový objem finančních prostředků. Druhou rovinou je ovšem výraznější příklon k finančním nástrojům, což je podle nás daleko efektivnější,“ říká ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
