Nebeský štít by Ukrajině mohly dát evropské stíhačky, navrhují vojenští experti

Západní ukrajinský vzdušný prostor a Kyjev by před ruskými řízenými střelami mohlo chránit na 120 evropských stíhaček, zní návrh vojenských expertů s názvem SkyShield. Upozornil na něj list The Guardian, podle kterého by tento postup nutně nevyvolal širší konflikt s Moskvou. Realizován by byl navíc odděleně od NATO.

SkyShield by podle Guardianu v praxi znamenal vytvoření zóny vzdušné ochrany, která by měla za cíl zastavit ruské raketové a dronové útoky na ukrajinská města a infrastrukturu. Fungoval by jako součást příměří ve vzduchu, jež tento týden navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl list.

Dokument pracuje s takzvanou Evropskou integrovanou zónou vzdušné ochrany (IAPZ). Právě nad ní, nad „nespornými“ částmi napadené země, by držely dohled bojové letecké hlídky. Pokryty by tak byly tři fungující ukrajinské jaderné elektrárny a například Kyjev, Lvov a Oděsa. Naopak nezaopatřeny by zůstaly fronta a východ země, na něž by se však plně mohly soustředit ukrajinské síly (UAF).

Návrh Evropské integrované zóny vzdušné ochrany (IAPZ), kterou by podle plánu SkyShield chránily evropské stíhačky
Zdroj: Plán SkyShield

Opatření by údajně přineslo větší účinek než nasazení deseti tisíc evropských pozemních vojáků. Vyslání mírových sil podle serveru Newsweek navrhly Velká Británie a Francie.

Výdaje by hradil ruský zmrazený majetek

Pro realizaci IAPZ plán počítá s asi 120 stíhačkami F-16 či jejich ekvivalenty. Doufá v zapojení co nejvíce evropských zemí, aby se efektivita operací maximalizovala. Polsko, Rumunsko a Česko by údajně měly „hrát klíčovou roli při poskytování přístupu k letištím a infrastruktuře“, pobaltské státy pak prý přinesou organizační zkušenosti, které nabyly v rámci hlídek Baltic Air. Další země mají plnit podpůrné role.

„Úkol koalice SkyShield bude splněn, až ukrajinští letci získají dostatečnou kapacitu, aby mohli spolehlivě chránit celý vzdušný prostor Ukrajiny před ruskými útoky,“ píše se v dokumentu. Dobu trvání projektu experti odhadují na tři až pět let. Jako možnost financování pak jmenují zabavený zmrazený ruský majetek v Evropě.

Dokument zdůrazňuje, že „formální záštita Severoatlantickou aliancí není nutná, ačkoli využití velení a řízení, zpravodajských kapacit a infrastruktury Aliance je nevyhnutelné“.

Mezi politiky podle Newsweeku panují obavy, že by ke střetu evropských stíhaček s Ruskem dojít mohlo. Zastánci ale argumentují, že toto riziko je nízké. Moskva se totiž od začátku roku 2022 neodvážila se svými bojovými letouny mimo stávající frontové linie. Teoretická vzdálenost ruských a evropských letounů by tak činila bezmála dvě stě kilometrů.

Kompenzace americké otočky

Návrh strategie přichází v době vyjednávání evropských spojenců o tom, jak zesílit podporu Ukrajině, které tento týden administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila dodávky vojenské pomoci a zpravodajských informací.

Na vypracování postupu se podíleli bývalí plánovači britského letectva ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a obdržela ho ministerstva obrany evropských států, která však podle médií dosud neprojevila zájem se na obraně ukrajinského nebe touto formou podílet.

Na seznamu signatářů plánu figurují mimo jiné jména bývalého generála amerického letectva a vrchního velitele NATO v Evropě Philipa Breedlova, bývalého polského prezidenta Aleksandera Kwaśniewského nebo řady evropských exministrů obrany či zahraničí. Podporovatelem je podle dokumentu i český senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 6 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...