Izraelský útok na klíčové plynové pole vyhrotil válku

Íránská a katarská oblast s celkovou rozlohou 9700 kilometrů čtverečních tvoří největší těžební pole plynu na světě, upozornila v souvislosti s Jižním Parsem agentura DPA.

Těžba z něj pokrývá zhruba sedmdesát procent íránské domácí spotřeby. Katar kvůli válce už dříve zcela zastavil produkci zkapalněného zemního plynu (LNG), čímž došlo k výpadku dvaceti procent světových dodávek.

Podle komentáře stanice Sky News se kvůli izraelskému úderu výrazně zvýší Teheránu náklady na válku.

„Znamená to určitou eskalaci toho konfliktu, protože dosud útoky proti základním energetickým cílům nebyly tak masivní. Důvod z vojenského hlediska úplně vysvětlen nebyl,“ uvedla Irena Kalhousová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní může jít Jeruzalému o to zkomplikovat Íránu ekonomicky situaci a zesílit v tomto ohledu tlak na tamní režim.

Trump hrozí, že pole vyhodí do povětří

Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Spojené státy o středečním izraelském útoku nic nevěděly. Podle izraelských médií a agentury AP však útok podniklo letectvo židovského státu se souhlasem Washingtonu. Izraelská televize Channel 12 tvrdí, že to měl být jasný signál, že Trump ztrácí trpělivost s uzavřením Hormuzského průlivu v důsledku íránských útoků.

Jeruzalém podle Trumpa už na toto mimořádně důležité pole útočit nebude. Šéf Bílého domu ale také varoval, že pokud Írán znovu zaútočí na Katar, Spojené státy „s pomocí nebo souhlasem Izraele nebo bez nich vyhodí do povětří celé pole Jižní Pars v takové síle, jakou Írán nikdy předtím neviděl“.

Narážel zřejmě na to, že po zásahu Jižního Parsu Írán slíbil údery proti těžební infrastruktuře v Kataru, Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii. A Katar pak informoval o raketových útocích na svou průmyslovou oblast Rás Laffan, kde měly vzniknout rozsáhlé škody na hlavním plynárenském zařízení. 

Kritika ze strany blízkovýchodních zemí

Katar přitom úder na íránská těžební pole jasně odsoudil. Podle mluvčího tamního ministerstva zahraničí Mádžida Ansárího se jedná o „nebezpečný a nezodpovědný krok v současné vojenské eskalaci v regionu“. „Útočit na energetickou infrastrukturu představuje ohrožení globální energetické bezpečnosti,“ uvedl mluvčí.

Podobně se vyjádřilo saúdskoarabské ministerstvo zahraničí. Spojené arabské emiráty prohlásily, že útok představuje hrozbu pro globální energetiku a pro bezpečnost a stabilitu regionu. Postup Izraele kritizoval také Omán.

K zastavení úderů na energetické objekty vyzval mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Tahle věc totálně ničí trhy, cena plynu exploduje. To jsme si ještě včera (ve středu) před tím útokem mysleli, že ceny pohonných hmot v Česku dosáhly vrcholu a že naopak byla šance je snižovat,“ upozornil Babiš. Po izraelském útoku, který je podle premiéra nepochopitelný, se situace „totálně změnila a je velice špatná“.

Cena plynu pro evropský trh na začátku čtvrtečního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Později se však růst zmírnil.

Za zdražováním plynu podle agentury AFP stojí zejména zprávy o íránskému útoku na největší závod na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě, který se nachází v Kataru. Katarská státní energetická společnost uvedla, že úder způsobil značné škody. Vláda nicméně později oznámila, že všechny požáry jsou pod kontrolou, píše AFP.

Údery mohou mít nepříznivý dopad na Irák. Íránská agentura Tasním uvedla, že dodávky plynu sousednímu státu byly po úderech zastaveny a přesměrovány pro íránskou potřebu. Přerušení dodávek z Íránu potvrdil podle AFP i mluvčí iráckého ministerstva pro elektřinu. Írán je přitom klíčovým dodavatelem plynu pro iráckou energetickou soustavu, kde pokrývá mezi třetinou a čtyřiceti procenty spotřeby plynu a elektřiny.

Opravy mohou trvat roky

Nejnovější údery podle listu Guardian signalizují možné prohloubení války s dlouhodobějšími důsledky pro globální ekonomiku. „Zatímco ukončení nepřátelských akcí by mohlo vést k obnovení pozastavených dodávek plynu a ropy během několika měsíců, odborníci odhadují, že jakékoli významné poškození samotné produkce by mohlo mít dlouhodobý dopad,“ píše britský deník.

Analytik společnosti MST Financial Saul Kavonic varoval před dopadem možné další eskalace. „Něco, co (nás) připraví o několik milionů barelů produkce, by mělo větší dopad, protože by to znamenalo, že ani po skončení války nebude možné zásoby doplnit,“ upozornil v rozhovoru pro list The Financial Times.

Dodal, že nejhorší je zásah zařízení na zkapalněný zemní plyn, protože jeho oprava může trvat několik let. Guardian pak připomíná vleklé snahy o obnovení energetických zařízení v Iráku po invazi USA v roce 2003 či aktuální úsilí Ukrajiny, jejíž energetickou infrastrukturu likviduje Rusko.

Dopady na společnost

Produkce energií v Perském zálivu má navíc kromě ekonomického i společenský, politický a diplomatický význam, píše Guardian. „Sociální dohody s občany žijícími v často represivních monarchiích jsou založeny na sdílení energetického bohatství a jsou klíčové pro životní úroveň a schopnost států přilákat zahraniční pracovníky,“ podotýká deník.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu. Tím běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a zemního plynu. Trump chce, aby s odblokováním průlivu pomáhalo NATO, řada zemí Aliance to ale odmítá, protože se nechtějí zapojit do konfliktu.

Mezi izraelskými politiky i samotnými Izraelci zatím podpora války trvá, protože islámská republika představuje pro zemi obrovskou bezpečnostní hrozbu, upozornila Kalhousová. Únava z konfliktu, který se již táhne týdny, je ale podle expertky znát a není jasné, jak dlouho tato podpora bude trvat.