Nejdůležitější Trumpův krok je milost pro útočníky na Kapitol, míní politolog

„Je to velká smršť exekutivních akcí hned v první den nového prezidentství,“ říká o prvních krocích amerického prezidenta Donalda Trumpa politolog Jakub Dopieralla, který ze symbolického hlediska považuje za nejdůležitější milost, kterou Trump udělil 1500 obviněným z útoku na Kapitol. „Někteří z nich dostali velmi dlouhé tresty vězení, jednalo se o pokus o státní převrat a zvrácení demokratických výsledků voleb. Takže to z hlediska legitimity americké demokracie a legitimity a uznávání předchozích volebních výsledků považuji za velmi problematické,“ dodal.

Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že Trump tímto krokem v podstatě legitimizoval popírání výsledků demokratických voleb a snahu o jejich zvrácení násilnou cestou. Zároveň ale dodává, že nejde o nelegální krok, jelikož se jedná o ústavní pravomoc prezidenta USA.

Již první kroky nového šéfa Bílého domu podle experta ukazují, že dojde k zásadním změnám. „Akce, které jsme viděli doposud, jsou plně v souladu s filozofií Donalda Trumpa, s nacionálně-populistickou filozofií America first, tedy Ameriky na prvním místě, především v otázce zásadního omezování migrace,“ tvrdí. K obratu o 180 stupňů podle Dopierally dochází také v oblasti ochrany životního prostředí.

Nahrávám video

Kroky nového prezidenta podle politologa budou řešit soudy. „Předpokládám, že prakticky všechny z těch exekutivních akcí budou v nějaké formě napadeny u soudu, což je ostatně to, jak systém soudnictví ve Spojených státech funguje, Joeu Bidenovi se to dělo taky,“ konstatoval.

„Trump po Ukrajině v NATO netouží“

Trump po své inauguraci také vyzval ruského vládce Vladimira Putina k dohodě o ukončení války na Ukrajině. Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se ale nedalo očekávat, že by americký prezident splnil svůj „reklamní slib“, že válku ukončí do čtyřiadvaceti hodin po inauguraci.

Nahrávám video

Kdy by k případnému příměří mohlo dojít, neumí Svoboda odhadnout. Důležité je podle něho si také uvědomit, že zmrazení konfliktu není totéž, co ukončení války. Vstup Ukrajiny do NATO ale podle něj Trump spíše podporovat nebude. „Osobně si myslím, že Donald Trump po Ukrajině v NATO netouží,“ uvedl s tím, že něco takového by Spojeným státům přinášelo další závazky v Evropě. „Trump by byl nejraději, kdyby se Evropa dokázala bránit sama,“ dodal. 

Svoboda nechtěl odhadovat ani to, zda lze během Trumpova druhého mandátu očekávat změnu v rozsahu pomoci poskytované Ukrajině. Americký prezident má totiž podle něj svoji strategii založenou na tom, že je naprosto nepředvídatelný a že jeho protivník není schopen odhadnout, co udělá.

Tuto nepředvídatelnost kritizovala politoložka Zuzana Ringlerová, která si myslí, že z evropského hlediska se pod Trumpovým vedením stane nepředvídatelnou celá Amerika. „Považuji to za problém. Jedna z věcí, která je důležitá v mezinárodních vztazích i vnitrostátní politice, je určitá stabilita a předvídatelnost,“ míní.

Nahrávám video

Výhodou tato nepředvídatelnost podle ní nebude ani právě v jednáních o ukončení ruské války na Ukrajině. Ringlerová si myslí, že možná ani nová americká administrativa neví, jak si konec války představuje. „Ale je možné, že Trump má v rukávu nějaká esa a zvládne toto dojednat… Necháme se překvapit,“ podotkla.

Ringlerová za nejdůležitější Trumpův krok stejně jako Dopieralla považuje milost pro útočníky z ledna 2021. „Tito lidé přitom byli nestranným soudem odsouzeni podle federálních zákonů. Toto Trump dlouhodobě zpochybňuje a včera (v pondělí) dokonce o těchto lidech mluvil jako o rukojmích federální vlády,“ dodala.

Pařížská dohoda

Trump také oznámil odstoupení od Pařížské dohody, která si klade za cíl udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti předindustriálnímu období. Dohoda zavazuje téměř všechny státy světa k tomu, aby snižovaly emise skleníkových plynů, podporovaly rozvoj obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobovaly se změnám klimatu.

„Spojené státy přestanou být po uplynutí lhůty jednoho roku vázány ustanoveními Pařížské dohody. To znamená, že také nebudou třeba muset předkládat své klimatické závazky a pravděpodobně to také znamená, že se přestanou finančně podílet v jakékoli rozumné míře na pomoci nejohroženějším státům s dopady klimatické změny a podobně,“ vysvětlil vedoucí klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Jungwirth Březovský.

Nahrávám video

Odchod USA od dohody pocítí svět podle něj velmi rychle. „Otázka zní, jestli Amerika opustí diplomatická jednání beze zbytku, nebo se jich bude ještě účastnit, ale bez nějakého politického mandátu,“ podotkl.

Edvard Sequens ze sdružení Calla naopak upozornil, že americká administrativa má omezený vliv na dlouhodobé trendy. „Už jsme Trumpa a jeho odstoupení od dohody zažili. Skutečný dopad nebyl tragický, protože emise ve Spojených státech dále klesaly. Trh preferuje levnější obnovitelné zdroje, a kdo by dnes ve Spojených státech investoval do nových uhelných elektráren?“ zamyslel se Sequens.

Vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR Miriam Macurová varovala před důsledky izolacionismu. „Politika popírání neochrání žádnou zemi před katastrofami, jako jsou lesní požáry nebo stále častější hurikány. Boj s klimatickou krizí vyžaduje spolupráci, nikoli izolaci,“ zdůraznila. Podotkla, že Pařížská dohoda je odolná díky podpoře států, komunit a firem, které se zavázaly ke klimatické spravedlnosti a ukončení používání fosilních paliv. „Trump svým krokem obrací záda budoucnosti i globálnímu společenství,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...