Nejen vojenská hrozba. Ukrajinci čelí deportacím a nucené asimilaci v Rusku

Rusko z Ukrajiny unáší desítky tisíc civilistů a tisíce dětí, snaží se je asimilovat a zbavit kulturní identity. Varovalo před tím ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. V Rusku podle úřadu za tímto účelem vznikla speciální střediska.

Podle tvrzení úřadu byly desítky tisíc ukrajinských civilistů, včetně více než sedmi tisíc dětí, proti své vůli deportovány do míst po celém Rusku. Na problém upozornili také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW), kteří popisují ruské snahy o násilnou asimilaci Ukrajinců chycených za nepřátelskými liniemi.

Zjištění vyvolávají obavy, že Kreml v čele Vladimirem Putinem usiluje o změnu kulturního složení Ukrajiny.

Od začátku války se objevují zprávy o tom, že ukrajinští občané jsou posíláni do ruských „přerozdělovacích táborů“, kde jsou prověřováni, zda nemají jakékoli vazby na armádu nebo vládu. Ruské úřady jim zabavují ukrajinské pasy a nahrazují je ruskými.

Zpráva ISW upozorňuje na nedávné komentáře Igora Barinova, šéfa ruské Federální agentury pro etnické záležitosti. Ten vyzýval právě k vytvoření „adaptačních center“ pro „migranty“ žijící v Rusku.

Barinov podle kremelského přepisu schůzky řekl Putinovi, že ruská ekonomika potřebuje „příliv zahraniční pracovní síly“. Dodal zároveň, že přivádění zahraničních pracovníků by mohlo „změnit etnokulturní krajinu na určitých územích“, vyvolat odpor a že „etnická kriminalita roste“.

„Programy v takzvaných adaptačních centrech by pravděpodobně sloužily jako forma kulturního přeprogramování k vymazání ukrajinské kulturní identity vysídlených Ukrajinců, kteří buď uprchli do Ruska, nebo byli deportováni ruskými úřady,“ píše ve zprávě ISW.

Podle think-tanku budou předchozí dekrety podepsané Putinem a nadcházející legislativa pravděpodobně tvořit právní rámec pro přesun Ukrajinců do Ruska a „rusifikaci Ukrajiny“ a „adaptační centra“ by přidala celému procesu sociální rozměr, kterým by Moskva zbavovala Ukrajince jejich národní identity.

O deportacích informovalo jako první Rusko

Mnoho vysídlených Ukrajinců není v Rusku dobrovolně a Kreml násilně, v rozporu s mezinárodním právem, přemístil nejméně tisíc dětí z Mariupolu, válkou zničeného města na jihu Ukrajiny.

O deportacích informoval ruský Úřad pro rodinu a děti Krasnodarského kraje, sdělení však záhy stáhl. Místo něj se ukazuje informace o tom, že materiál na web umístili hackeři během kybernetického útoku a že administrátoři ho posléze stáhli.

Úřad uvedl, že tři sta dětí z Mariupolu stále čeká na nové rodiny a že lidé, kteří se rozhodnou k jejich adopci, získají jednorázovou státní podporu. Sdělil také, že tisíc mariupolských dětí předtím skončilo v tak vzdálených místech, jako je sibiřský Irkutsk.

Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko označil deportace tisíců ukrajinských dětí z Mariupolu na Sibiř za závažné porušení Čtvrté Ženevské úmluvy a Úmluvy OSN o právech dítěte. „Rusko musí navrátit všechny unesené děti jejich rodičům nebo opatrovníkům,“ zdůraznil Nikolenko na Twitteru.

„Můžete přinutit člověka, aby opustil své město, nebo dokonce zemi,“ řekla. „Ruské úřady ale nebudou moci přinutit Ukrajince, aby zapomněli, kdo jsou. Pokusíme se najít a vrátit domů všechny naše občany a bojovat za všechny,“ předeslala.

Už v červenci obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům konference v Soulu ruské vojáky, že z okupovaných území Ukrajiny do Ruska deportovali dva miliony Ukrajinců, včetně několika set tisíc dětí.

Mnoho Ukrajinců bylo podle reportáže listu The New York Times nuceno nastoupit do vlaků či jiných dopravních prostředků a strávit desítky hodin na cestě do Ruska, kde na ně po vystoupení čekaly kamery místní televize. Ta akci prezentovala jako ruské humanitární snahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...