Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

„Jedná se o největší vojenskou konfrontaci mezi Indií a Pákistánem od války v Kašmíru v roce 1999,“ řekl na adresu nočních útoků Hříbek z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Při válce, která proběhla před šestadvaceti lety, došlo k ofenzivě indické armády ve vysokohorské oblasti Kárgil kvůli pronikání islámských ozbrojenců z Pákistánu do indického Kašmíru na podporu místních separatistů. Na obou stranách byly stovky obětí, indické síly nakonec získaly území zpět i díky mezinárodnímu tlaku na Islámábád.

Po kárgilské válce vsadily oba státy na „zkvalitnění armád“, informoval Dubský z Katedry mezinárodních studií a diplomacie z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE. „Indie, která má ambice být globálním hráčem a určitou potenciální vojenskou námořní mocností, svůj potenciál zvyšuje. Ukazuje se to i v rámci výzbroje, která slouží k odstrašení v rámci jaderných zbraní – think-tanky přiznávají zvyšování počtu hlavic,“ dodal Dubský.

Útok v roce 2019

V únoru 2019 vyvolal další eskalaci napětí mezi zeměmi bombový útok na kolonu indické polovojenské policie v okrese Pulwama, při kterém zahynulo v indické části Kašmíru nejméně 44 příslušníků policie.

K útoku, který byl nejkrvavějším úderem na indické bezpečnostní síly za posledních deset let, se přihlásilo hnutí Džajše Muhammad. Islámábád v reakci plně uzavřel svůj vzdušný prostor, oba státy následně podnikly letecké údery za hranicemi svého území a vzájemně se obviňovaly z narušování vzdušného prostoru a v oblasti Kašmíru docházelo i k přeshraničním přestřelkám.

„Indie tehdy poprvé od roku 1971 zaútočila i na legitimní pákistánské území, úder ale nebyl příliš úspěšný a Pákistán jí některé letouny sestřelil a situace vyšuměla do ztracena,“ popsal politolog a indolog Krejčík z oddělení politické filozofie a výzkumu globalizace Filozofického ústavu Akademie věd.

Dubnový teroristický útok

Indický útok na Pákistán před šesti lety byl podle Hříbka „mnohem omezenější než ten, který spustili tuto (úterní) noc“. Ten byl proveden jako odpověď na teroristický útok z 22. dubna v Kašmíru, při kterém byli chladnokrevně zabiti hinduističtí turisté, uvedl Hříbek.

Útok si vyžádal 27 obětí a došlo také k několika pohraničním přestřelkám. Dillí tvrdí, že Pákistán po útoku v Kašmíru nepodnikl žádné kroky proti „teroristické infrastruktuře“ na svém území, a hrozily tak další útoky proti indickým občanům.

„(Úterní) útoky na mešity, které Indie považuje za velitelství teroristických skupin, jež obviňuje z vměšování do kašmírské situace, je jednoznačně přímá reakce na dubnový teroristický útok,“ zdůvodnil indolog Hříbek.

Možné odstřižení od vody

Některé reakce však měla Indie už připravené dlouhodobě, domnívá se Hříbek. Konkrétně jde o „upuštění od smlouvy o dělení vody z řeky Indus a jeho přítoků“. „O změnu smlouvy se usilovalo dlouhodobě a teď se situace využila a Indie řekla, že tuto dohodu suspendují,“ řekl Hříbek.

Že Indie bude pracovat na tom, aby Pákistán odstřihla od vody, upozornil i Krejčík. „Nyní je největší otázkou, do jaké míry tuto výhružku myslí jen jako vydírací taktiku vůči Pákistánu, aby ho dostala k jednacímu stolu, nebo jestli k tomu skutečně chce podniknout kroky, což Pákistán oznámil, že by bylo chápáno jako válečný akt,“ informoval Krejčík.

„Otázka je, jestli Pákistán zůstane u drobných přeshraničních úderů, jak jsme to viděli přes noc, nebo jestli se odhodlá k větší vojenské akci,“ dodal Krejčík.

„Když se podíváme na dnešní mapu násilí ve světě, válek a případů, kdy dochází k masovým úmrtím civilistů, tak nejsme konfrontováni s tím, že eskalace napětí mezi Pákistánem a Indií by byla v současné době tím největším problémem současného světa,“ zmínil Dubský.

Čínské a americké vyzbrojování Pákistánu

Jakékoliv přímé vzájemné oficiální jednání je v této situaci těžko představitelné, myslí si Hříbek. „Kromě nepříliš nadějných pokusů Íránu být mediátorem mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi mají na obě země největší vliv Spojené státy a potom také (...) Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar,“ uvedl indolog s tím, že tyto země mají dobré produktivní vztahy s oběma stranami a také nemají zájem na velkém konfliktu ve svém blízkém okolí.

„Spojené státy mohou více hrozit Pákistánu, který je v tomto konfliktu slabším, jeho ekonomická situace není úplně dobrá a také je z velké části závislý na amerických vojenských dodávkách vedle čínských. Jak Čína, tak USA dlouhodobě Pákistán vyzbrojují. Zatímco Indii potřebují Spojené státy jako protiváhu Číně,“ popsal Hříbek.

Dubský podotkl, že Spojené státy již konstatovaly, že navázaly „přímé spojení a konzultace s oběma státy“. „Nejde jen o to, že se rétoricky pokouší o snížení napětí, ale že i za oficiální oponou fungují intenzivní rozhovory,“ sdělil.

„Rusko má historicky dlouhodobě lepší vztahy s Indií, ale je schopno komunikovat i s Pákistánem,“ pokračoval Dubský. Zároveň upozornil, že v tomto týdnu probíhaly konzultace mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a jeho indickým protějškem Subrahmanjamem Džajšankarem.

Co se týče Pekingu, ten podle Dubského oficiálně obě strany vyzývá k uklidnění. „Geopolitická podpora je složitější, protože (Čína) má výborné vztahy s Pákistánem, dokonce funguje ekonomická stezka mezi Čínou a Pákistánem až k břehům moře k přístavu Gwádar a Pákistán v tomto ohledu hraje strategický význam,“ informoval. Nelze však vyvozovat, že by se Peking stavěl na stranu Pákistánu a podporoval jej proti Indii, dodal.

Sporná oblast Kašmíru

Oblast Kašmíru je sporná už od roku 1947, kdy se Indie osamostatnila a rozdělila se na Indii a Pákistán, připomíná indolog Jiří Krejčík.

„Kašmír byl jedním ze sporných území a situace se vyřešit nepodařila,“ podotkl. Většinově hinduistické oblasti se staly součástí Indie a převážně muslimské součástí Pákistánu. Subkontinent zažil největší stěhování v dějinách, provázené násilím se statisícovými oběťmi – osm milionů muslimů prchalo z Indie a stejný počet hinduistů a sikhů opačným směrem. O několik měsíců později obě nové země spolu začaly o Kašmír válčit.

„Po první válce, která skončila zhruba po roce, se region rozdělil na indickou a pákistánskou část. Nyní je situace taková, že indická část je jediné většinově muslimské teritorium a Dillí se tu oblast snaží sekuritizovat, protože zároveň je v Kašmíru určité separatistické hnutí, které je podporováno teroristickými skupinami z Pákistánu,“ přiblížil Krejčík.

„Situace je velmi nepřehledná a v posledních letech Indie svoji část Kašmíru začala více kontrolovat, snaží se ji vrátit k normálnímu životu, nastartovat turistický ruch a útok teroristů přímo na turisty bere jako zásadní, protože narušuje vnitřní klid, který se tam snaží vybudovat. V tuto chvíli je situace pro Indii ještě citlivější než dřív, a proto chrastí zbraněmi hlasitěji než dříve,“ uzavřel.