Několik verzí a možné nedorozumění. Analytici shrnuli zprávy o ruských požadavcích

Pět dní před schůzkou prezidenta USA Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem o možném příměří v ruské válce proti Ukrajině zůstávají detaily ohledně pozice Moskvy nejasné. Upozorňuje na to Institut pro studium války (ISW) s tím, že Trumpova administrativa popsala údajné ruské požadavky čtyřmi různými způsoby. ISW, který dosavadní verze shrnuje na základě informací z médií, už dříve zdůraznil, že z komunikace Kremlu nevyplývá, že by ustoupil ze svých dlouhodobých maximalistických požadavků.

Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff při setkání s Putinem tento týden možná nepochopil ruský postoj k možnému příměří na Ukrajině, napsal v sobotu německý list Bild s odkazem na své informace a na ukrajinské a německé představitele.

Z úniků do médií se zdálo, že je Putin ochoten diskutovat o příměří po stažení ukrajinských sil pouze z Doněcké a Luhanské oblasti. Witkoff ale mohl podle Bildu špatně pochopit Putinova slova o „pokojném stažení“ z Chersonské a Záporožské oblasti: Rusko totiž nadále požaduje odchod Ukrajinců i z těchto regionů, ale Witkoff si údajně myslel, že Putin nabízí stažení ruských vojsk.

Bild dále tvrdí, že Witkoff špatně pochopil i Putinův návrh na příměří v oblasti energetické infrastruktury a útoků na dlouhé vzdálenosti a že Putinovu nabídku interpretoval jako všeobecné příměří, které by omezilo vojenskou aktivitu na frontové linii.

Podle Bildu Rusko neupustilo od svého požadavku, že před uzavřením jakéhokoli příměří musí mít plnou kontrolu nad Krymem a Doněckou, Záporožskou, Luhanskou a Chersonskou oblastí, a souhlasilo pouze se „sektorovým“ příměřím, nikoliv všeobecným.

Witkoffovy verze

List The Wall Street Journal (WSJ) uvedl s odkazem na nejmenované evropské zdroje, že Trump, pravděpodobně poté, co ho Witkoff informoval o svém jednání s Putinem, 6. srpna řekl ukrajinským a evropským představitelům, že se Rusko stáhne z okupované Záporožské a Chersonské oblasti výměnou za to, že Ukrajina postoupí Moskvě Rusy dosud neobsazené části Doněcké oblasti.

Witkoff podle WSJ pak ale během telefonátu s evropskými představiteli 7. srpna Trumpovo prohlášení mírnil a uvedl, že se Rusko „stáhne i zmrazí“ frontovou linii. Podle ISW tím zřejmě narážel na Záporožskou a Chersonskou oblast. Evropští představitelé pak 8. srpna požádali Witkoffa o další objasnění Putinova požadavku a Witkoff uvedl, že „jedinou nabídkou“ na stole bylo, aby se Ukrajina jednostranně stáhla z Doněcké oblasti výměnou za příměří.

Ukrajinský web Kyiv Independent napsal, že zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře informovaný o schůzce Putina a Witkoffa – pravděpodobně samotným Witkoffem – uvedl, že Putin nabídl i stažení z Charkovské a Sumské oblasti, kde drží některá menší území, jako „znak dobré vůle“ výměnou za to, že Ukrajina postoupí Rusku celý Donbas (Doněckou a Luhanskou oblast). Zdroj uvedl, že Putin údajně Witkoffovi řekl, že Putin by byl ochoten zmrazit frontovou linii v Záporožské a Chersonské oblasti.

Agentura Bloomberg 8. srpna informovala s odkazem na nejmenované zdroje, že Putin požadoval, aby se Ukrajina stáhla z celé Doněcké a Luhanské oblasti a postoupila Rusku okupovaný Krym výměnou za zmrazení frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti a zahájení jednání o dohodě o příměří.

ISW: Moskva zřejmě z ničeho neustoupí

ISW konstatuje, že na základě těchto zpráv zůstává nejasné, zda Putin vůbec někdy skutečně nabídl stažení z okupované Záporožské a Chersonské oblasti, jak tvrdil Witkoff.

Také list The Washington Post s odkazem na zdroj obeznámený s jednáním v neděli 10. srpna napsal, že Kreml nemá v úmyslu vrátit Ukrajině okupovaná území Záporožské a Chersonské oblasti výměnou za případné úplné stažení ukrajinských sil z Donbasu.

ISW už dříve také podotkl, že způsob komunikace Kremlu směrem k domácímu publiku naznačuje, že Moskva má stále stejné územní nároky a neplánuje při jednání ze svých požadavků ustoupit.

Absence změn ve veřejných sděleních Kremlu v kombinaci s pokračujícími spekulacemi, že se Putin snaží „přehrát“ Západ, tak podle ISW naznačuje, že Putin sám pravděpodobně nepovažuje svůj údajný návrh za ústupek a jeho územní aspirace nadále přesahují hranice Doněcké a Luhanské oblasti.

Rusko požaduje, aby se Kyjev vzdal kritické obranné linie

Jediným společným prvkem dosavadních zpráv o údajné ruské pozici je Putinův požadavek, aby se Ukrajina stáhla z Rusy dosud neobsazených oblastí Doněcké oblasti, což by byl velký ukrajinský ústupek, zdůrazňuje ISW.

Rusové by tak totiž získali kontrolu nad „pevnostním pásem“, hlavní ukrajinskou opevněnou obrannou linií v regionu od roku 2014, a to bez záruky pro Kyjev, že se boje opět neobnoví. Toto opevnění přitom zmařilo ruský postup v Doněcké oblasti v letech 2014 a 2022 a stále brání ruskému úsilí o dobytí zbytku regionu.

Rusové by tak výměnou za nic – pouze jako předpoklad k příměří, ale bez závazku ke konečnému mírovému urovnání – získali tuto kriticky důležitou pozici, kterou nejsou schopni dobýt, a s ní i výhodnější postavení pro případnou budoucí ofenzivu směrem na Charkovskou a Dněpropetrovskou oblast, dodává ISW.

Evropský protinávrh

Ukrajinští a evropští představitelé údajné ruské návrhy odmítli a podle WSJ předložili americkým představitelům 9. srpna protinávrh, který stanoví, že úplné příměří musí nastat předtím, než se začne vyjednávat o území.

Protinávrh podle WSJ rovněž uvádí, že případné územní výměny by měly probíhat recipročně a že Ukrajina musí výměnou za jakékoli územní ústupky obdržet robustní bezpečnostní záruky, aby se zabránilo budoucí ruské agresi proti ní.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...