Německo uvažuje o prodeji části hamburského přístavu Číně. Tajné služby varují, Scholz problém nevidí

Nahrávám video

Německá vláda řeší další ožehavé téma – prodej části přístavu v Hamburku. Vedení třetího největšího přístaviště v Evropě se na něm dohodlo s čínskou státní firmou. Před obchodem ale varují jak spolkové tajné služby, tak i několik ministerstev. Konečné slovo bude mít německý kancléř a bývalý starosta Hamburku Olaf Scholz. Rozhodnout musí do konce měsíce.

V porovnání s evropskými konkurenty v posledních letech přístav v Hamburku ztrácí. Proto chce jeho vedení prodat pětatřicetiprocentní podíl v jednom ze čtyř kontejnerových terminálů čínskému státnímu rejdařství Cosco. Obchod se vyjednává už několik let.

„Hamburský přístav je s Čínou velmi úzce propojený. Číňané jsou dlouholetým partnerem. Třicet procent veškerého zboží v Německu, které se přiváží z Číny nebo do ní vyváží, prochází hamburským přístavem,“ vypočítává šéfka představenstva hamburského přístavu Angela Titzrath.

Doplatíme na to jako na ruský plyn, varuje Habeck

Obchod s Číňany podepsalo vedení přístavu loni v září. Německá vláda ho může vetovat, pokud bude chtít. Několik ministerstev je zásadně proti prodeji, hlavně v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Být závislý na zemích, které toho mohou zneužít pro své zájmy, je podle nich nebezpečné.

„Že nás pak chtějí vydírat, není jenom abstraktní fenomén. Stejně jako v případě plynu u Ruska je to realitou tohoto světa. Neměli bychom tyto chyby opakovat,“ žádá spolkový ministr hospodářství Robert Habeck.

Hamburský přístav
Zdroj: hamburk/přístav/německo/Cathrin Mueller

Neprodáváme celý přístav, uklidňuje Scholz

Proti obchodu jsou i německé tajné služby. Závislost na Číně je podle nich hrozba. Rozhodující slovo má kancléř Olaf Scholz, který byl do roku 2018 starostou Hamburku. S čínským koncernem Cosco udržoval dobré vztahy.

Na začátku listopadu se chystá Scholz do Číny na státní návštěvu. V obchodu velké nebezpečí nevidí: „Nejde o prodej celého přístavu jako třeba v Zeebrugge nebo Piraeu. Jde nanejvýš o podíl a účast v jednom z terminálů, jako je tomu v některých západoevropských přístavech. Je tu ale mnoho otázek, které se musí vyjasnit.“

Spolková vláda se musí vyjádřit do konce října. Buď obchod zrušit, nebo prodloužit lhůtu, kterou má na rozhodnutí. Pokud neudělá nic, stane se Čína od listopadu spolumajitelem hamburského přístavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 25 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...