Neonacisty jsem ve straně skoro nepotkal, říká poslanec, který se s AfD rozešel

Nahrávám video

Osobní zkušenost se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která v německých předčasných parlamentních volbách podle prognóz skončila druhá a získala pro sebe historicky nejvíce hlasů, sdílel v ČT německý poslanec českého původu Antonín Brousek (nestraník za AfD). Ke vstupu do této strany ho vedl odpor k německé volné migrační politice, pak ale z AfD vystoupil mimo jiné kvůli jejím ostatním postojům, třeba vůči ruské válce na Ukrajině, právnímu státu, euru či klimatu.

„Já jsem vstoupil do AfD, protože jsem byl velmi nespokojen se situací tady v Německu. Měl jsem dojem, že to je strana, která klade ty správné otázky a dává někdy i správné odpovědi,“ řekl Brousek. Později upřesnil, že nesouhlasil s pravidly migrace do Německa tak, jak je nastavila dřívější kancléřka Angela Merkelová.

Brousek pak zaznamenal ve straně slušné úspěchy, stal se poslancem. Postupně začaly ale přicházet problémy, a to jak na názorové straně, tak v osobní rovině. Jedním z prvních důvodů k odchodu tak pro něj prý bylo, že mnoho lidí s ním odmítalo mluvit kvůli tomu, že je v pravicové straně, od manželky po přátele.

„Nejsem ani Němec, ani národovec“

„Pak jsem poznal jednu věc: ta strana je německy národovecká. Řekl jsem si: já nejsem ani Němec, ani národovec, to nemůže být moje strana,“ zmínil. Ovlivnily ho prý i kontroverze, které se kolem AfD rojí. „Vždycky jsem si myslel, že ty kontroverze jsou nespravedlivé, protože ta strana není tak hrozná, jak se tvrdí, a já lidem ukážu, že to tak není,“ popsal.

„První rok to bylo v pořádku. Ale pak jsem se čím dál víc necítil dobře,“ řekl. „Zjistil jsem, že ta strana má strašně hloupý přístup k právnímu státu. (…) Měl jsem dojem, že AfD sice chce být taková strana právního státu, ale že tomu vlastně vůbec nerozumí. A že všechno, co na tomhle poli říká, jsou úplné hlouposti,“ pokračoval. Připomněl přitom, že je sám soudcem.

Brousek také podotkl, že mu zase tolik nevadila radikální rétorika, kterou je AfD známá, ačkoli ji sám prý nesdílí. Podle něj ji potřebovala, protože na německé politické scéně strana zastupující podobné názory nebyla. „Myslím si, že je to zdravé, když každá země má stranu, která je taková pravicově radikální.“ Nemyslí si ale, že by šlo o fašistickou či neonacistickou stranu. „Takové lidi jsem tam skoro nepotkal. Skoro,“ zdůraznil.

„Nechtěl jsem tvrdit, že (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj začal (rusko-ukrajinskou) válku a že (ruský vládce Vladimir) Putin se vlastně brání. Nebo že není změna klimatu. Nebo že euro je na nic. Mně osobně vždycky šlo jenom o migraci,“ uvedl. S AfD se dále prý rozchází třeba i v ekonomických tématech nebo v názorech na amerického prezidenta Donalda Trumpa či maďarského premiéra Viktora Orbána.

AfD prý není s výsledkem spokojená

AfD označuje svůj výsledek za velké vítězství, Brousek se však domnívá, že ve skutečnosti je z něj poměrně zklamaná. „Je to historický úspěch, ano, ale strana počítala, že bude mít tak dvacet čtyři, dvacet pět procent. Já to vím,“ prozradil.

Sám čekal, že obdrží více hlasů. „Myslel jsem si, že na těch posledních metrech, kdy lidé ještě nejsou rozhodnutí, se víceméně ještě dají k AfD,“ prohlásil s tím, že takových do poslední chvíle nerozhodných voličů bylo podle průzkumů asi dvacet procent.

Brousek také pochybuje, že by při dalších volbách v roce 2029 uspěla AfD tak, že by měla kancléře. Vítězství v roce 2029 svým voličům slibovala předsedkyně strany Alice Weidelová. „Nepočítám s tím, ale AfD s tím počítá a není to nepravděpodobné. To samozřejmě záleží na tom, jak to Friedrich Merz (předseda vítězné CDU/CSU, pozn. red.) teď všechno vyřeší,“ podotkl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...