O Rusku nás hodně naučila zkušenost střední Evropy se SSSR, míní von der Leyenová

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského vůdce Vladimira Putina a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to v pátek uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.

„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před dvaceti lety vstoupily. V roce 2004 se Unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.

Rozšíření ovšem změnilo i postavení Evropské unie samotné. Získala mnohem větší váhu a důležitost, míní šéfka Komise. „Samozřejmě že jsme mnohem silnější, když je nás 27, než když je nás 15,“ připomněla.

Obavy z nových členů Unie

Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.

„Platí jasná pravidla, která musí přístupové země splnit, jako je právě například dodržování právního státu či existence nezávislé justice,“ uvedla s tím, že to dané státy splnily. Na posilování demokracie je ale podle ní potřeba neustále pracovat. „Je třeba být velmi ostražití, udržovat demokracii naživu, je na nás, občanech, posilovat ji znovu a znovu,“ zdůraznila.

Před dvaceti lety si EU i její instituce a nové členské státy začaly postupně zvykat na sebe navzájem, uvedla šéfka unijní exekutivy. „Bylo potřeba se toho hodně naučit, na obou stranách,“ řekla von der Leyenová.

„Pamatuju si, jak jsme před dvaceti lety byli ohledně nových členských států nadšení, na druhou stranu ale panovaly určité obavy,“ dodala a zmínila rodné Německo, kde tehdy podle jejích slov měli lidé strach, že do země přijde velké množství Poláků, kteří je připraví o pracovní místa. Nic takového se ale nestalo. „Jak se zvyšovaly životní standardy obyvatel EU, lidé zůstávali v Polsku. Například i studovali jinde, ale zase se vraceli zpátky domů,“ doplnila.

Přínosy Evropské unie

Šéfka EK ovšem také připomněla, že za ona dvě desetiletí využilo možnosti studovat v jiné evropské zemi v rámci programu Erasmus 2,7 milionu studentů z deseti nových členských států. Možnost volně cestovat, pracovat a studovat po celé Unii je podle von der Leyenové nyní jedním z klíčových přínosů vstupu do EU pro občany jednotlivých zemí.

Rozšíření Unie o deset zemí mělo rovněž obrovský ekonomický přínos. Unijní trh se stal jedním z největších vnitřních trhů na světě a ve srovnání s rokem 2004 obchod v EU narostl o 40 procent, zmínila šéfka unijní exekutivy. „V deseti nových členských státech rovněž za dvacet let vzniklo šest milionů nových pracovních míst a nezaměstnanost se snížila o polovinu,“ vyjmenovala von der Leyenová.

Existují podle ní ještě dvě další témata, o kterých se v souvislosti s přínosy rozšíření příliš nemluví. Jedním je nově vzniklé propojení Evropy, ze severu na jih a z východu na západ, ať již jde o dálnice, plynovody, železnice, ale i o propojení datových sítí.

Dalším je existující a nyní už samozřejmá vzájemná podpora a pomoc v případě nouze. „Vždycky když navštěvuji region, který bohužel postihla nějaká přírodní katastrofa, například záplavy ve Slovinsku či požáry v Řecku a Kypru, je dojemné vidět solidaritu dalších států, které těm postiženým pomáhají,“ uvedla von der Leyenová.

„Ano, členské státy se toho musely naučit mnoho o procedurách v EU, ale rovněž i Komise se toho hodně naučila o rozdílných přístupech, kulturách a pohledech. Obohatilo nás to navzájem,“ dodala předsedkyně EK.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...