Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o napětí na ukrajinských hranicích. Později oba vystoupili na tiskové konferenci. Bývalý velvyslanec ve Velké Británii, v Izraeli a v USA Michael Žantovský v pořadu Události, komentáře konstatoval, že oba státníci společnou řeč nenalezli. Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je situaci ale stále možné řešit diplomaticky, protože invaze nemůže být pro Kreml výhodná.
Podle Žantovského pondělní večerní tisková konference dala jasně najevo, že oba politici shodu nenalezli a diplomatické rozhovory budou muset nadále pokračovat. Putinův projev byl podle Žantovského určen pro evropské diváky, protože v něm zopakoval všechny výčitky, které vůči Západu má.
Drulák ale říká, že není možné z výstupu pro novináře dělat okamžitý závěr. Zajímavá je podle něj Macronova zmínka o hledání prvku nové evropské architektury. „Pokusíme se reflektovat, co se dá dělat jinak, jak najít možnost soužití s Ruskem, protože Francie si uvědomuje, že pro evropskou bezpečnost je důležité mít rozumný vtah s Ruskem,“ vysvětluje slova francouzského prezidenta Drulák.
Francouzský prezident před odjezdem do Moskvy zmínil, že v konfliktu hrají roli také historická traumata. Drulák upřesňuje, že tím byla míněna křivda časti Rusků z pádu Sovětského svazu. „Že Rusko požaduje, aby Ukrajina nebyla v NATO, není výsledkem traumatu, to je naprosto racionální požadavek velmoci, která chce mít na svých hranicích zemi, která ji nebude ohrožovat,“ hodnotí.
Žantovský ale tvrdí, že v nebezpečí se může cítit i Západ, a poukazuje na Bělorusko sousedící s Polskem, které organizuje s ruskými jednotkami cvičení. „Stejně jako má Rusko enklávu úplně uprostřed Severoatlantické aliance v Kaliningradu, což je po zuby vyzbrojená základna včetně raket krátkého a středního doletu,“ připomíná bývalý velvyslanec v USA.
Podle Žantovského je v současné situaci pro obě strany složité kompromis najít. Na místě je podle něj zvážit strategii přerámování. „Situace se zasadí do jiného rámce. Prezident Macron měl pravděpodobně na mysli nějakou novou evropskou konferenci, podobnou helsinské konferenci z roku 1975, kde by se o vztazích a neshodách jednalo z jiné perspektivy.“
Diplomacie neodpovídá přesunům armád
Diskuse mezi státníky ale podle Žantovského neodpovídá tomu, co se ve skutečnosti odehrává v terénu a připomíná rozsáhlé přesuny ruské bojové techniky, která se dostává do výchozích pozic pro případný útok na Ukrajinu.
Drulák si ale myslí, že Kreml si uvědomuje, že invaze není v jeho zájmu. „Největší náklady by nesli samozřejmě Ukrajinci, ale hned potom Rusové, ve třetí řadě my ve střední Evropě, pak zbytek Evropy a Američané by se mohli rozmýšlet nad tím, jestli to náhodou není nějaká příležitost,“ analyzuje bývalý diplomat ve Francii.
Pro dohodu je podle Druláka ještě místo a Washington s Moskvou si pro ni silnými gesty pouze připravují půdu. „Je to nebezpečná situace, doufejme, že se to nevymkne.“ Může totiž podle něj dojít k nečekané nehodě, která by byla rozbuškou ozbrojené agrese.
