Ochrana Ukrajiny není klíčovým národním zájmem USA, míní potenciální kandidát na prezidenta DeSantis

Ochrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států, prohlásil Ron DeSantis, floridský guvernér a potenciální republikánský kandidát v příštích prezidentských volbách. Válku přitom označil za „územní spor mezi Ukrajinou a Ruskem“. Podobně na stejné otázky reagoval také republikánský exprezident Donald Trump, který chce v roce 2024 opět usilovat o Bílý dům.

„Spojené státy mají mnoho životně důležitých národních zájmů – ochranu našich hranic, připravenost naší armády, energetickou bezpečnost a nezávislost, vyvažování ekonomické, kulturní a vojenské moci čínské komunistické strany. Další zaplétání se do územního sporu mezi Ukrajinou a Ruskem jedním z nich není,“ uvedl DeSantis v odpovědi na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona.

Administrativa demokratického prezidenta Joa Bidena podle DeSantise dala Ukrajině „bianco šek“ ve financování konfliktu na tak dlouho, jak bude třeba, aniž by přitom jasně definovala cíle a stanovila odpovědnost. To podle guvernéra odpoutává pozornost od nejnaléhavějších problémů USA.

DeSantis se domnívá, že „mír by měl být objektivní“, a je proti tomu, aby Spojené státy na obranu před ruskými invazními vojsky poskytly Ukrajině stíhačky F-16 a rakety dlouhého doletu.

Trumpův nesouhlas s podporou Ukrajiny

DeSantisova odpověď koresponduje s vyjádřením bývalého prezidenta Trumpa, jenž si v mnoha republikánských průzkumech vede lépe než jeho straničtí kolegové v Kongresu, kteří podpořili pomoc Ukrajině. Trump na stejnou otázku stanice Fox News, zda postavení se Rusku je životně důležitým strategickým národním zájmem USA, odpověděl: „Ne, ale pro Evropu ano. Pro Spojené státy nikoliv.“

Trump opakovaně prohlásil, že kdyby byl prezidentem, Rusko by nikdy Ukrajinu nenapadlo, a že tato „strašná válka by skončila do 24 hodin“, pokud by se prezidentem opět stal.

Sankce proti Rusku podle Trumpa nejsou účinné. Na otázku, zda by USA měly usilovat o změnu ruského režimu, exprezident odpověděl: „Ne. Měli bychom podporovat změnu režimu ve Spojených státech, to je mnohem důležitější. Do této šlamastyky nás dostala Bidenova administrativa.“

Další republikáni Ukrajinu podporují

„Nezapomeneme na váš boj za svobodu a věřím, že americký lid bude stát při vás, dokud nezasvítí světlo vítězství svobody na Ukrajině, v Evropě a pro celý svět,“ řekl bývalý Trumpův viceprezident Mike Pence na Texaské univerzitě v Austinu.

Postoj pana DeSantise a pana Trumpa je v rozporu s podporou obrany Ukrajiny, kterou projevili další potenciální republikánští kandidáti na prezidenta, včetně Mikea Pence, bývalé velvyslankyně u OSN za Trumpovy vlády Nikki Haleyové, bývalého guvernéra New Jersey Chrise Christieho a senátora Jižní Karolíny Tima Scotta. Je také v příkrém rozporu s většinou republikánských senátorů, včetně jejich lídra Mitche McConnella, připomíná server The New York Times (NYT).

„Putin odhalil svou pravou povahu diktátora, který je pohlcen dobýváním a je ochoten pro svůj záměr obnovit velkoruskou říši obětovat tisíce životů. Každý, kdo si myslí, že se Putin zastaví na ukrajinských hranicích, si nepřipouští realitu toho, co je Putin zač. Musíme si jasně uvědomit, jaká je ruská hrozba: že Gruzie, Krym a Ukrajina jsou pouze na začátku Putinova seznamu,“ dodal Pence.

Pence a Haleyová rámují boj na obranu Ukrajiny jako boj o „svobodu“. Podobně se vyjádřil i McConnell. Všichni tlačili na prezidenta Bidena, aby udělal více – poslal zbraně ve větším množství a rychleji.

NBC upozorňuje na narůstající izolacionistické tendence

DeSantis a Trump ale tyto výzvy odmítli. A jejich názor získává na popularitě mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů a republikánskými voliči, kteří zatrpkli vůči snahám USA pomoci Ukrajině v boji proti Rusku, míní NYT.

Lednový průzkum Pew Research Center ukázal, že čtyřicet procent republikánských voličů si myslí, že USA poskytují Ukrajině příliš velkou podporu. V březnu loňského roku, měsíc po začátku Putinovy invaze, byl podíl republikánů a republikánsky orientovaných nezávislých, kteří zastávali tento názor, pouze devět procent.

Podle stanice NBC News to signalizuje, že mezi republikány narůstají izolacionistické nálady. Podpora Ukrajiny zřejmě bude jedním z klíčových témat v nadcházejících prezidentských primárkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbijci vybírali prezidenta, hlasování provázely obavy z násilí

Lidé v Kolumbii vybírali prezidenta na další čtyři roky. Šanci na úspěch mají podle průzkumů tři kandidáti: levicový senátor Iván Cepeda, kterého podpořil končící prezident Gustavo Petro, krajně pravicový právník a podnikatel Abelardo de la Espriella a pravicová senátorka Paloma Valenciaová. Žádný z uchazečů zřejmě nezíská přes 50 procent hlasů a o nástupci prvního levicového prezidenta v historii země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo hlasování 21. června.
02:39Aktualizovánopřed 36 mminutami

Po vítězství PSG ve Francii vypukly násilnosti, zraněných je přes 200

Střety fotbalových fanoušků a policie ve Francii si vyžádaly nejméně 219 zraněných z toho osm vážně, píše v neděli BBC. Francouzská policie zadržela 780 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 480 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se zápas konal, informovala agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analýza potvrdila, že dron, který narazil do domu v Rumunsku, je ruský

Další analýza dronu, který v noci na pátek narazil do panelového domu v rumunském městě Galati a zranil dva lidi, jednoznačně ukázala, že patřil ruské armádě, uvedl v neděli dle agentury AFP rumunský prezident Nicušor Dan.
před 5 hhodinami

WHO: Pět lidí se zotavilo z nového druhu eboly, proti němuž neexistuje léčba

Pět pacientů se zotavilo ze vzácného typu eboly, uvedl v neděli dle agentury AP generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevření nového centra pro léčbu eboly v Bunii. Bunia je hlavní město provincie Ituri v Demokratické republice Kongo, která je ohniskem nákazy.
před 8 hhodinami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do vnitrozemí tohoto státu od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 12 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 14 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 15 hhodinami
Načítání...