Od „rychlé porážky Ukrajiny“ k „postupu na Donbasu“. Ruská informační válka se vyvíjí, cílem je odradit Západ od podpory Kyjeva

S vývojem ruské války proti Ukrajině se mění také informační operace Moskvy. Zatímco po začátku plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru Rusko propagovalo narativ o „bleskové válce“ a svém rychlém vítězství, později zdůrazňovalo „taktický postup na Donbasu“, který doplnilo o hrozby jadernou eskalací či tvrzeními o své údajné připravenosti na „mírová vyjednávání“. Jak píše ve své analýze Institut pro studium války (ISW), cílem těchto operací je především odradit Západ od podpory Ukrajiny a podkopat jeho soudržnost.

Putina podle ISW překvapilo odhodlání Ukrajinců se bránit i ochota Západu napadené zemi pomáhat. Snažil se proto přiživovat obavy, které se na Západě objevovaly, že by mohlo být nebezpečné poskytnout Kyjevu příliš mnoho vojenského materiálu nebo jeho určité druhy.

Kromě snahy odradit Západ od podpory Ukrajiny usiluje Kreml svou informační válkou také o přípravu podmínek pro ruské operace (včetně pokusů bránit Ukrajině v iniciativě a přípravě ofenzivy) nebo o zmírnění svých vlastních neúspěchů na bojišti, shrnuje ISW.

Snaha vyvolat dojem, že podpora Ukrajiny nemá smysl

Rusko nejprve spoléhalo na zdůrazňování tvrzení, že má „druhou největší armádu na světě“ s pokročilými vojenskými schopnostmi, a snažilo se navodit dojem, že se na Ukrajině odehraje blesková válka s jasným vítězstvím Moskvy. Cílem bylo vytvořit a rozšířit přesvědčení, že Ukrajina není schopna Rusům odolat a že dodávky zbraní ze Západu tudíž stejně nedávají smysl.

Pod tlakem okolností ale Rusové tento narativ přeformulovali a po svém stažení z Kyjevské oblasti a přesunu na Donbas se z „bleskové války“ stal „taktický postup“, který byl sice pomalý, ale podle ruského tvrzení nezastavitelný. Moskva zveličovala každý drobný úspěch, čímž se snažila ukonejšit i domácí publikum.

Oba narativy, jak „blesková válka“, tak „taktický postup“, měly za cíl podpořit zdání ruské převahy a bagatelizovat úspěšný ukrajinský odpor v naději, že Západ přestane Kyjev podporovat. Rusko ale v tomto podle ISW neuspělo.

Jaderné strašení a falešná připravenost jednat

Na podzim pak Rusko zesílilo svou komunikační strategii tím, že začalo mluvit o údajném riziku jaderné eskalace. Bylo to v době po ruských vojenských neúspěších v Charkovské oblasti a vyhlášení mobilizace.

Strašení jadernou zbraní mělo Západ odradit od okamžitého posílení ukrajinské rozsáhlé protiofenzivy na východě a jihu země. Putin bude podle ISW dál využívat existenci ruského jaderného arzenálu a západního strachu z něj, aniž by skutečně riskoval jaderný konflikt s NATO. Kromě toho se tak snaží před domácím publikem podpořit obraz Ruska jako velmoci.

Falešná ruská tvrzení o připravenosti zasednout k mírovým jednáním koncem minulého roku se podle ISW zase časově kryla s ruskými přípravami na velkou ofenzivu plánovanou na začátek letošního roku. Kreml se tak snažil využít západní touhu po mírových jednáních a odradit spojence Ukrajiny od včasného dodání západních tanků a dalšího pokročilého vybavení.

Ruská tvrzení o vyjednávání lze proto podle analytiků vnímat jako informační kampaně zaměřené na to, aby pomohly Moskvě upravovat podmínky na bojišti v její prospěch.

Úsilí narušit přezbrojení Ukrajiny

Rusko se vedle toho snaží vzbudit dojem, že Ukrajina využije západní zbraně k útokům na jeho území. Vojenský materiál západní výroby přitom nepředstavuje v tomto ohledu větší hrozbu než poskytnutí sovětských tanků nebo jiných přesných systémů.

Kromě oddálení dodávek západních zbraní se Rusko tímto způsobem snaží narušit úplné přezbrojení Ukrajiny na západní zbraňové systémy, což podle ISW bude muset Západ nakonec udělat, protože už nemůže získat víc zbraní ze sovětské éry.

Rusko bude v informační válce pokračovat, zejména poté, co v poslední době znovu získalo inciativu v bojích na Donbasu. Zastřešujícím cílem všech těchto kampaní je podkopat západní podporu Ukrajině a obecně soudržnost Západu, uzavírá ISW.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...