Orbán a Fico kvůli ruské ropě chtějí pomoc od EU. S pochopením se nesetkávají

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

Aktuální manévrování maďarského premiéra Viktora Orbána (Fidesz) a jeho slovenského protějšku Roberta Fica (Smer) mezi Ruskem a EU přichází z důvodu ukrajinských sankcí, které blokují tranzit ropy největší ruské soukromé ropné společnosti Lukoil.

To by mohlo obě země připravit o třetinu ropného importu. Maďarsko a Slovensko tvrdí, že kyjevské sankce porušují obchodní dohodu mezi Ukrajinou a EU z roku 2014. Požádaly tedy Evropskou komisi (EK), výkonný orgán EU, aby zasáhla.

Nahrávám video

Evropská komise zaujala k problému podobné stanovisko jako Maďarsko při schvalování švédské žádosti o vstup do NATO a sdělila, že potřebuje více času. Vyzývat Kyjev ke zrušení nedávno přijatých sankcí vůči ruské ropné společnosti zatím zřejmě nebude.

Na schůzce představitelů pro obchod z členských států EU se navíc žádná ze zemí nepostavila na stranu Budapešti a Bratislavy, řekli listu Financial Times tři diplomaté.

Jeden z nich vysvětlil, že obchodní dohoda s Ukrajinou obsahuje bezpečnostní doložku, která by mohla umožnit přerušení dodávek. „Bruselští úředníci, které Orbán tak často pranýřuje, by museli mít srdce z kamene, aby si tento okamžik alespoň trochu neužili,“ komentuje situaci server Politico.

Výzva přichází poté, co maďarský premiér v posledních týdnech podráždil většinu svých partnerů v EU tím, že navštívil Rusko a Čínu během maďarského předsednictví EU bez předchozí dohody.

Budapešť uzavřela nové dohody s Gazpromem

Kyjev trvá na tom, že ropovodem proudí stejné množství ropy jako dříve, a to díky dalším ruským společnostem. Po plnohodnotné Putinově invazi v roce 2022 uvalila EU embargo na dovoz ruské ropy, která je klíčovým zdrojem příjmů pro válečné úsilí Kremlu.

Udělila však výjimku pro dodávky ropovodem – včetně těch, které přicházejí do Maďarska, Slovenska a Česka ropovodem Družba, aby tyto země měly čas najít si alternativní dodávky. Místo toho Budapešť uzavřela nové dohody s ruským plynárenským gigantem Gazprom, největším daňovým poplatníkem v Rusku.

Ruská ropa tvoří 35 až 40 procent vstupů do jediné slovenské rafinerie. Výrobky z této ropy se také vyvážejí na samotnou Ukrajinu a do Česka na základě vyjednané a dočasně udělené výjimky.

Ostatní členské státy si našly způsob, jak se zbavit ruské ropy, rozčilovalo se podle serveru Politico několik diplomatů, podle kterých problém Maďarska a Slovenska, že využily sankční výjimku, aby ropu mohly dál čerpat, není problém EU. Maďarské razantní zvýšení dovozu ruské ropy v EU vyvolalo neobvyklý hněv, sdělili podle serveru diplomaté.

„Mnoho členů EU podniklo nákladné, ale nezbytné úsilí, aby se zbavilo závislosti na ruském plynu a ropě... hlavně proto, že to smrdí krví,“ řekl serveru Politico jeden z diplomatů EU, který stejně jako ostatní mluvil anonymně, aby mohl být otevřený.

Ukrajina mezitím avizuje, že její sankce mají za cíl přiškrtit klíčový zdroj příjmů pro ruské válečné úsilí. V pátek asistent ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak vysvětlil, že tento krok nemá „nic společného s vydíráním“.

Náměstek ukrajinského ministra energetiky Roman Andarak v úterý uvedl, že Ukrajina zaručuje nepřerušovaný tranzit ropy pro společnosti, na něž se nevztahují sankce, a je připravena řešit se Slovenskem problémy spojené s tranzitem.

„Ukrajinská strana je připravena řešit případné problematické otázky na expertní úrovni, pokud slovenská strana aktivuje příslušný mechanismus daný asociační dohodou,“ nechal se slyšet Andarak s tím, že Slovensko tak zatím neučinilo.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó si postěžoval, že Evropská komise ani týden po žádosti Slovenska a Maďarska nic nepodnikla. „Navzdory ohrožení energetické bezpečnosti dvou členských států EU... Brusel mlčí,“ napsal s tím, že buď je Komise příliš slabá na to, aby chránila zájmy Slovenska a Maďarska, nebo „to byl Brusel, nikoliv Kyjev, kdo celou věc vymyslel“.

Nahrávám video

Nikdo vás v EU nedrží, zní z Varšavy

O víkendu navíc vypukla tvrdá diplomatická roztržka mezi Polskem a Maďarskem, kterou začal Orbán, když obvinil Varšavu z pokrytecké politiky ohledně Ruska. „Poláci provádějí nejvíce svatouškovskou a nejvíce pokryteckou politiku v celé Evropě. Morálně nás poučují, kritizují nás za naše ekonomické vztahy s Ruskem, a přitom s Rusy obchodují a nepřímo nakupují ropu a řídí s ní polskou ekonomiku,“ prohlásil Orbán.

Náměstek polského ministra zahraničí Wladyslaw Teofil Bartoszewski v reakci prohlásil, že Varšava s Ruskem neobchoduje, „na rozdíl od premiéra Orbána, který je na okraji mezinárodního společenství – jak v Evropské unii, tak v NATO“.

„Ve skutečnosti nechápu, proč chce Maďarsko zůstat členem organizací, které se mu tolik nelíbí a které s ním údajně tak špatně zacházejí. Proč nevytvoří unii s Putinem a některými autoritářskými státy tohoto typu? Je to tak, že pokud nechcete být členem klubu, můžete kdykoliv odejít,“ vyjádřil názor mnoha unijních představitelů Bartoszewski.

Polsko je, podobně jako naprostá většina evropských zemí, spojencem napadené Ukrajiny. Nacionálně konzervativní maďarský ministerský předseda je naopak všeobecně považován za člověka, který má ze všech lídrů EU nejvřelejší vztahy s Kremlem. Polská vláda Maďarsko za jeho postoj otevřeně kritizuje.

„Dlouho jsme tolerovali provokace a pokrytectví současné polské vlády ve snaze zachovat polsko-maďarské bratrství, ale už toho máme dost,“ reagoval na ostrá slova polské vlády Szijjártó.

„Poslední slovo v ostrém diplomatickém sporu měl sám šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, který řekl, že Orbán se chová jako sobec a že maďarská vláda je pokrytecká,“ shrnul zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Orbán si rozuměl s vládou národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), které bylo u moci v Polsku v letech 2015 až 2023. Varšava a Budapešť se shodovaly v názorech na migraci nebo EU.

Vztahy mezi vládami však začaly hořknout po vpádu Ruska na Ukrajinu, kdy se Varšava pod vedením PiS postavila na stranu napadené země. Poté, co v prosinci nastoupila v Polsku k moci prounijní vláda vedená premiérem Donaldem Tuskem, se vztahy dále zhoršily. Podle Papadopulose však zdaleka nejde o první takovou roztržku. „Polsko-maďarské vztahy jsou velmi silně narušeny,“ informoval zpravodaj s tím, že zlepšení nelze v dohledné době očekávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...