Orbán dlouhodobě balancuje mezi EU a Kremlem

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Předseda vládního Fideszu zavítal na Ukrajinu den poté, co Budapešť převzala předsednictví v Radě EU. Předmětem cesty měla být podle médií i otázka práv maďarsky mluvící menšiny, která žije na Ukrajině poblíž společné hranice obou zemí.

„Podmínkou schůzky bylo vyřešení otázky národnostních práv. V uplynulých týdnech bylo dosaženo dohody. Budou to moci oznámit jako úspěch,“ uvedl ještě před jednáním Orbána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zdroj Guardianu z Budapešti, který je obeznámený s přípravou návštěvy.

Zatímco Orbán by měl v Kyjevě vyjednávat především o maďarských zájmech, protější stranu by podle analytiků zajímaly spíše dlouhodobé postoje Budapešti vůči napadené zemi. Maďarská vláda se totiž dlouhodobě staví vůči podpoře Ukrajiny odmítavě, přiklání se naopak k narativům ruského vládce Vladimira Putina.

Nahrávám video

Ropné sankce

Na jednom z prvních protiruských sankčních balíků se Evropská komise shodla v září 2022. Mimo jiné měl vytvořit právní základ pro globální zastropování ceny ruské ropy. Součástí balíku bylo i rozšíření sankčního seznamu s jednotlivci a společnostmi.

Obsáhlé omezení obchodu s Ruskem mělo dle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové sice omezit ruské příjmy, ovšem zachovat stabilitu na globálním trhu.

O sankčních balících musejí členské státy EU rozhodnout jednomyslně. Orbán však už dopředu oznámil, že bude tento balík sankcí blokovat. Podobně se vymezily Řecko nebo Kypr – tedy země s lodními dopravci, kteří profitují z přepravy ruské ropy.

Společná půjčka Ukrajině

V prosinci téhož roku se velvyslanci zemí EU shodli na společné půjčce osmnácti miliard eur (v tehdejším přepočtu zhruba 440 miliard korun) pro Ukrajinu. Maďarsko dohodu dlouhodobě blokovalo, stejně jako globální patnáctiprocentní zdanění pro velké nadnárodní firmy. Své veto ale Budapešť stáhla – důvodem bylo souběžné jednání o penězích z fondů EU, které měly směřovat právě do maďarské státní kasy.

V rámci dohody tak byl přijat i maďarský plán obnovy, na jehož základě mohla země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu, který se vytvořil v reakci na pandemickou krizi.

Další podporu však Maďarsko nepustilo. V květnu loňského roku zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené pro Ukrajinu. Osmá tranše měla dosahovat částky pěti set milionů eur (zhruba 11,8 miliardy korun).

Unijní pomoc měla směřovat z fondu Evropský mírový nástroj (EPF), který sedmadvacítka zřídila v roce 2021. „Maďarsko nesouhlasí s tím, aby EU spolu s dalšími existujícími nástroji využívala EPF pouze pro Ukrajinu,“ vzkázala tehdy maďarská vláda. Pomoc podle Budapešti neumožňuje poslat dostatečné finanční prostředky na prosazování zájmů EU v jiných oblastech.

O další podpoře pro napadenou zemi jednali unijní lídři i na sklonku uplynulého roku. Prosincový summit se tehdy kvůli maďarskému vetu opět neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. EK se proto shodla, že do příští schůzky připraví řešení, která by dalšímu krachu jednání měla zabránit.

Orbán během dlouhého nočního jednání zablokoval navýšení víceletého rozpočtu EU – včetně uvolnění dalších padesáti miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) pro Kyjev. Komise však již tehdy naznačila, že pro případ trvajícího maďarského nesouhlasu může najít způsob, jak Budapešť obejít. Potřebné peníze by Kyjev mohl obdržet například skrze dohodu zbývajících 26 zemí.

Možný zlom

Koncem ledna letošního roku premiérův poradce Balázs Orbán nastínil, že Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU prostředky na plánovanou pomoc použila ze svého rozpočtu. Upozornil však, že Budapešť chce mít případně možnost své rozhodnutí ještě změnit.

Deník Financial Times v této souvislosti citoval vysoce postaveného unijního činitele, podle nějž se v Bruselu debatovalo o finančním nátlaku na Maďarsko, který by měl Orbánův kabinet přimět pomoc Ukrajině podpořit.

Balík se nakonec počátkem února podařilo schválit, Orbán rozhodnutí neblokoval. Dostal prý ujištění, že prostředky, které Unie Maďarsku kvůli zmrazení některých fondů blokovala, neskončí na Ukrajině.

Opětovná blokace

Maďarsko vedle přímé pomoci z unijního rozpočtu blokuje také další unijní iniciativu – výtěžky ze zmrazených ruských aktiv. EU už potvrdila, že by tyto prostředky v celkové výši 1,4 miliardy eur (zhruba 34,9 miliardy korun) mohly pomoci Ukrajině. Podle nedávného prohlášení končícího šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by peníze mohly zamířit do Kyjeva už v tomto týdnu.

Blok Budapešti nemůže zaslání peněz zastavit, tvrdí právníci z Rady EU. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó už deklaroval, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zastavit.

Zatím poslední balík pomoci Ukrajině nachystala EU ve výši 6,7 až 6,9 miliardy eur (zhruba 170 miliard korun). Podporu Kyjevu ovšem Maďarsko opět blokuje. Důvodem je podle Borrella obava Budapešti z toho, jakým způsobem se na Ukrajině zachází s maďarskými menšinami.

Kyjevští představitelé ovšem argumentují, že jsou zapojeni do intenzivních kontaktů s maďarskou stranou, které mají požadavky uspokojit.

Minorita u společné hranice

Budapešť opakovaně viní Kyjev z diskriminace maďarské menšiny na jihozápadě Ukrajiny, což ukrajinské vedení odmítá. Podle oficiálních údajů z roku 2019 žije v Zakarpatí 95 tisíc příslušníků maďarské menšiny. Mnoho z nich však od začátku ruské invaze emigrovalo.

Orbán dlouhodobě obviňuje ukrajinskou vládu z porušování práv etnických Maďarů žijících převážně v ukrajinské Zakarpatské oblasti. Tvrdí, že jsou jim omezována práva na používání jejich rodného jazyka ve školství a veřejné správě.

„Spor týkající se maďarské menšiny v Zakarpatí trvá více než deset let. Začalo to po událostech na Majdanu, kdy se ukrajinská vláda snažila více vytěsnit ruský jazyk z ukrajinského prostranství, takže začala zavádět nové zákony, které měly podpořit ukrajinský jazyk. To ale mělo vliv i na jiné menšiny včetně té maďarské. Týkalo se to maďarských škol, kdy bylo zavedeno více hodin ukrajinského jazyka než například toho maďarského,“ přiblížila zpravodajka ČT na Ukrajině Ilona Zasidkovyčová.

Nahrávám video

V roce 2017 přijal Kyjev zákon na posílení národního jazyka, podle kterého je studium ukrajinštiny povinné od páté třídy. Ačkoli se zákon zaměřil především na ruštinu, nevyhnutelně se dotkl i jazyků dalších menšin, jako jsou Poláci, Maďaři, Rumuni, Slováci a Řekové.

Pozdější novela stanovila, že od první do čtvrté třídy může být sto procent výuky v jazyce menšiny EU. Od páté třídy by mělo být nejméně dvacet procent studijní doby v ukrajinštině, postupně až čtyřicet procent v deváté třídě a šedesát procent ve dvanácté třídě.

Práva menšin podle analytiků mohou zbrzdit přístupová jednání Kyjeva s Bruselem. Zákon z roku 2017 byl několikrát novelizován, aby vyhověl menšinám, přičemž přechodné období bylo prodlouženo ze tří na pět let až do roku 2022. Po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu bylo přechodné období prodlouženo o další rok. Novela se nevztahuje na soukromé školy.

Orbán, Putin a Zelenskyj

I když se Unii povedlo dosáhnout dílčích úspěchů ve finanční podpoře Ukrajiny, je Orbán konzistentní v odmítavých postojích vůči dodávkám zbraní pro ukrajinskou armádu. Na rozdíl od většiny sedmadvacítky Maďarsko opakovaně zpochybňovalo potřebu Ukrajinu vojensky podporovat, místo toho vyzývalo k příměří.

Těsně po začátku ruské agrese Orbán dílčí podporu Ukrajině přislíbil. Zavázal se, že jeho země je na příchod válečných uprchlíků z Ukrajiny připravena. Útok na Ukrajinu odsoudil.

Zkraje dubna 2022 navrhl Orbán Putinovi – do té doby dlouhodobému „spojenci“ – okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu rovněž pozval na mírová jednání do Budapešti, kterých se měl údajně zúčastnit i ukrajinský prezident Zelenskyj a německý kancléř Olaf Scholz. Orbán tehdy tvrdil, že Putin na pozvánku údajně reagoval pozitivně, byť s řadou připomínek.

Před avizovanou a následně neuskutečněnou schůzkou šéf maďarské vlády rovněž prohlásil, že nemá problém platit za dodávky ruské ropy a plynu v rublech. Reagoval tím na dřívější Putinův výnos, kterým Kreml požadoval platby za tyto suroviny od evropských zákazníků výhradně v rublech.

Stále blízké vztahy s Moskvou ilustrovalo Maďarsko opakovaně i na evropské půdě. Tamní diplomaté odmítli dovoz zbraní na Ukrajinu, Budapešť nepovolila ani jejich transport přes své území. Zdržela se také přímé kritiky Putina za vojenskou agresi.

Orbán vztahy s Ruskem hodnotil před ruskou agresí na Ukrajině jako „výhodné“. Na Putina v souvislosti s děním na Ukrajině vydal zatykač Mezinárodní trestní soud kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás v březnu loňského roku prohlásil, že Maďarsko by šéfa Kremlu nezadrželo, pokud by vstoupil na jeho území.

Naproti tomu Zelenského Orbán po vítězných parlamentních volbách v dubnu roku 2022 zařadil na seznam „odpůrců“. Ti se prý vůči Orbánovi spikli a podpořili maďarskou opozici.

Osobní setkání, gratulace a ruský slovník

Prokremelskou rétoriku udržoval maďarský premiér i v červnu loňského roku. Připomněl mimo jiné, že v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou usiluje „hlavně o mír“. Odmítl pak tvrzení části západních lídrů, že by byl Putin válečným zločincem. Zpochybnil také, že by Ukrajina mohla vyhrát, oproti Rusku prý nemá dostatek vojáků.

Veřejně a osobně se Putin s Orbánem setkali naposledy loni v říjnu v Číně. Ruský vládce tehdy vyjádřil spokojenost s úrovní vztahů mezi Moskvou a Budapeští. „Vzhledem k současným geopolitickým podmínkám jsou možnosti udržovat kontakty a rozvíjet vztahy velmi omezené. Je ale uspokojivé, že (Rusko) udržuje vztahy s mnoha evropskými zeměmi a Maďarsko je jednou z nich,“ řekl Putin podle AFP Orbánovi. Podle šéfa Kremlu je „velmi důležité mít možnost vyměňovat si názory se zemí Evropské unie“.

Šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi sdělil agentuře Reuters, že Orbán s Putinem jednal o dodávkách plynu a ropy a také o jaderné energetice. Na základě smlouvy z roku 2014 staví ruský energetický gigant Rosatom v Maďarsku jadernou elektrárnu.

Schůzka pobouřila představitele zemí Severoatlantické aliance. Například americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová upozornila, že Orbán zaměnil slovo válka za „vojenskou operaci“, použil tedy kremelský slovník. „Maďarsko nikdy nemělo cíl čelit Rusku. Naopak. Chtěli jsme budovat co nejlepší kontakty. To se nám podařilo. Jenže kvůli vojenské operaci a evropským sankcím naše vztahy hodně ztratily,“ prohlásil maďarský premiér.

K poslednímu veřejnému kontaktu mezi maďarským premiérem a šéfem Kremlu podle médií došlo letos v březnu, kdy Orbán Putinovi pogratuloval ke znovuzvolení v ruských prezidentských „volbách“. Na inaugurační ceremonii vyslalo své diplomaty šest zemí EU – vedle Maďarska Slovensko, Malta, Řecko, Kypr a Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 2 hhodinami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 8 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.