Oslabení Macrona a Scholze, posílení Tuska a „hvězda noci“ Le Penová, shrnují eurovolby média

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Francouzská média den po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu hovoří o nevídaném úspěchu mladého volebního lídra nacionalistického Národního sdružení Jordana Bardelly. Více pozornosti však věnují tomu, co následovalo bezprostředně poté, totiž oznámení Emmanuela Macrona o rozpuštění Národního shromáždění a vyhlášení nových parlamentních voleb.  Francouzský tisk se v komentářích k Macronovu rozhodnutí předhání v pojmenováních jako „krok do neznáma“, „pokerový tah“ či „extrémní riziko“.

„Volba historii psát, raději než ji trpět,“ cituje deník Le Parisien ze závěru Macronova projevu a dodává, že prezidentovo rozhodnutí je v historii páté francouzské republiky „extrémně vzácné“. „Tahle sázka ve stylu ‚všechno, nebo nic‘ může Francii přinést krajně pravicového premiéra za méně než měsíc,“ napsal Le Monde.

Scholz by měl z prohry vyvodit důsledky, naznačují němečtí novináři

Podle deníku Die Welt Macron však vypsáním nových voleb ukázal svou velikost, která naopak kancléři Scholzovi chybí. „Jeden reaguje (na porážku) rychle a vkládá budoucnost země do rukou voličů. A ten druhý?“ ptá se Die Welt s poznámkou, že k velkým politikům patří ochota vyvodit z událostí patřičné důsledky.

„Takový volební večer SPD zažila zřídka, předběhla ji dokonce AfD. Scholz si přesto vesele fotil selfíčka, zatímco první poslanci hovoří o otázce důvěry,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung. Okomentoval tak nejen porážku sociálních demokratů, ale také to, že Scholz se ve volebním štábu SPD podle novinářů choval, jako by se nic nedělo.

Německý magazín Focus je přesvědčen, že v zemi musí následovat změna, protože požadavky, aby Scholz jednal, jsou stále hlasitější. „Ve Francii už Macron přistoupil k činům. Po špatných výsledcích své strany oznámil nové volby,“ připomněl Focus.

O „potupné porážce“ stran Emmanuela Macrona a Olafa Scholze píše britský deník The Times.

Podle slovenského listu Sme přinesly víkendové volby debakl oběma lídrům. „Doba německé kancléřky Angely Merkelové je pryč a spolupráce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze už dříve pokulhávala. Víkendové eurovolby ovšem přinesly oběma lídrům volební debakl a mohou ohrozit i jejich domácí pozici,“ poznamenal list.

Americká média upozorňují, že se neúspěch stran Scholze a Macrona může promítnout do americké politiky. „Jejich problémy mají ozvěnu na druhé straně Atlantiku, kde (americký) prezident (Joe) Biden svádí tvrdý souboj s trumpistickým hnutím, které se explicitně staví do pozice spojence protiimigračních, ‚anti-woke‘ stran evropské krajní pravice,“ napsal The Washington Post.

SečtenoVšechny hlasy sečteny7.–8. června 2024Volby do Evropského parlamentu 20247.–8. června 2024
Nově zvolený Evropský parlament bude složen ze 720 poslanců. Česká republika v něm bude mít 21 zástupců.
Volební účast v ČR a v celé EU
36,45 %
50,74 %
Aktualizováno: 06. 09. 2024 11:28 | zdroj: ČSÚ, EP

Oslabení Scholze a Macrona by mohlo vést k posílení Tuska, píšou polská média

Polský deník Rzeczpospolita předpokládá, že po volbách posílí pozice premiéra Donalda Tuska, jehož proevropská strana, která je nejsilnějším členem polské vládní koalice, zvítězila. „Slábnoucí Olaf Scholz a Emmanuel Macron, pro kterého volby byly pokořením, v Tuskovi budou muset vidět hráče těžké váhy,“ napsal deník. 

Dodal, že záležet bude na výsledcích předčasných parlamentních voleb ve Francii, které Macron vyhlásil v reakci na volební debakl své strany. V Paříži po nich může vzniknout euroskeptická vláda, což není ohrožením jen pro EU, ale i pro Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci mezi Francií, Německem a Polskem.

Trojúhelník se může změnit v bipolární uskupení a Berlín a Varšava budou muset stavět širší evropskou koalici. „A nemusí to být podle diktátu samotného Scholze. Stejně tak to může být pod diktátem nového hráče těžké váhy. Polského premiéra Donalda Tuska,“ uvedla Rzeczpospolita a Tuska nazvala „kladivem na populismus“.

AfD „slízla smetanu“

Die Welt upozornil také na úspěch pravicových populistů. Netýká se však jen Francie a Německa, ale celého kontinentu. List se pozastavil nad tím, že AfD v Německu dokázala uspět i přes absurdní problémy svých vedoucích kandidátů. „AfD by nyní mohla pravděpodobně postavit jako vedoucího kandidáta i kostru v uniformě wehrmachtu a stále by dosáhla zisků,“ napsal deník s odkazem na aféry jedničky kandidátky AfD Maximiliana Kraha a dvojky Petra Bystroně.

Německým konzervativcům radost z úspěchu podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung kazí právě volební zisky AfD, která skončila druhá. „V pěti východních spolkových zemích je dokonce před unií (CDU/CSU),“ připomněl deník. Bulvární Bild, který je nejprodávanějším německým deníkem, vidí ve výsledcích eurovoleb jasnou změnu. „Evropa je v odbočovacím pruhu doprava! Pravicoví populisté v nedělních eurovolbách ve velkém slízli smetanu,“ uvedl list.

Polská liberální Gazeta Wyborcza upozornila na dobrý výsledek „protievropské, nacionalistické, xenofobní a často protiukrajinské a proruské Konfederace“. „Z Polska pojede do Štrasburku a Bruselu silná skupina lidí, kteří chtějí rozbíjet EU zevnitř. Mnozí z nich, také v Právu a spravedlnosti, sní o vystoupení Polska z EU nebo přinejmenším o takovém oslabení unijních institucí, aby jejich existence neměla pro společenství větší význam,“ napsala Gazeta Wyborcza. „A slabá EU sužovaná vnitřními konflikty je snem (ruského vůdce Vladimira) Putina a ekonomicky agresivní Číny,“ upozornil deník.

„Hvězdou volební noci“ byla podle AP Le Penová

Vzestupu krajní pravice si všímá i americký tisk. „Evropská unie, dlouho vyzdvihovaná jako post-národní bašta liberálních hodnot, je nejen příznivým prostředím pro iliberální nacionalismus, ale potenciálně také ohniskem nové éry pravicové politiky na Západě,“ podotkl v komentáři list The Washington Post. Podle The New York Times zase volby ukázaly, že příklon ke krajní pravici v Evropě stále nedosáhl vrcholu.

Názorová sekce deníku The Wall Street Journal naopak ve své analýze uvádí, že nálepka krajní pravice se často používá zavádějícím způsobem. „Strany na pravici, které vyhrály, to udělaly tak, že se v mnoha otázkách posunuly ke středu,“ píše se v komentáři, který jako „hvězdu“ na této straně zmiňuje Le Penovou a její nacionalistické Národní sdružení. Podle AP byla Le Penová „nepochybně hvězdou pozoruhodné volební noci“.

Slovenský Denník N napsal, že ve srovnání s 90. lety počet křesel krajní pravice v Evropském parlamentu vzrostl čtyřnásobně. „Před pěti lety se psalo o zelené vlně. Mladí voliči přišli k urnám během voleb do Evropského parlamentu v rekordních číslech a volili zelené strany. Tehdy se mladí obávali klimatické krize. Dnes se mnozí bojí toto, že v Evropě bude válka, a věří, že tvrdá ruka je ochrání. A tu nabízí krajní pravice,“ dodal. Podle něj se voliči zřejmě více než globálního oteplování bojí právě případné války v Evropě, dále ekonomické nestability a migrantů.

Podle Sme však úspěch euroskeptických a krajně pravicových stran zřejmě zásadně nenaruší dosavadní rozložení sil v Bruselu. „Jak ovšem ukázal příklad Francie, eurovolby mohou mít mnohem větší dopad na jednotlivé politiky a vývoj na národní úrovni,“ dodal list Sme.

Aby posílená krajní pravice v europarlamentu skutečně zasáhla do unijní politiky, bude se muset sjednotit, což vzhledem k rozdílným postojům jednotlivých stran například k ruské agresi na Ukrajině nemusí být jednoduché, podotkla britská veřejnoprávní BBC. Stanice varuje před „neužitečným nálepkováním“ při odhadování, jak velkou či malou moc budou nacionalistické strany mít.

„Někteří krajně pravicoví nacionalisté se stávají více středovými, aby přilákali větší počet voličů, a více středopravých politiků si zase osvojuje jazyk krajní pravice pro témata jako migrace a životní prostředí, aby si udrželi podporovatele,“ píše BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...