Pentagon blokuje podle NYT vydání důkazů o ruských zločinech Mezinárodnímu trestnímu soudu

Americké tajné služby disponují podle NYT materiály, které obsahují rozhodnutí ruských představitelů záměrně cílit na civilní infrastrukturu a unést tisíce ukrajinských dětí z okupovaného území. Důkazy by mohly být stěžejní pro další vyšetřování ruské agrese na Ukrajině. To zahájil hlavní žalobce soudu Karim Khan před rokem, kdy Rusko otevřeně vpadlo na Ukrajinu. 

Američtí vojenští představitelé se prý nicméně obávají precedentu, kdy byli v obdobné situaci stíhaní i Američané. Během let 2003 až 2014 totiž údajně americká armáda a CIA mučily zadržené osoby, o život mělo podle žalobkyně Mezinárodního trestního soudu přijít nejméně 61 lidí. Zbytek Bidenovy administrativy, včetně zpravodajských služeb a ministerstev zahraničí a spravedlnosti, je pro to, aby USA haagskému soudu důkazy o ruských zločinech poskytly.

Spor musí nyní vyřešit Biden, uvádějí zdroje NYT. O věci jednala administrativa už na začátku února, ale bez výsledku. Americký Kongres přitom změnil v prosinci dlouholetá právní omezení týkající se americké pomoci soudu a umožnil USA pomáhat s vyšetřováním a případným stíháním v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Ministerstvo jedná neochotně, namítá republikánský senátor

Podle republikánského senátora Lindseyho Grahama jedná ministerstvo obrany neochotně. „Ministerstvo se postavilo proti legislativní změně, ta byla navíc schválena drtivou většinou. Nyní se snaží podkopat literu a ducha zákona,“ ohradil se Graham, který loni za mírnějšími omezeními stál. „Čím dříve se nám podaří dostat informace do rukou ICC, tím lépe pro svět,“ dodal.

Zástupci Pentagonu, ministerstva zahraničí i spravedlnosti a úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) se vyjádřit odmítli, případně nereagovali vůbec. Biden zatím nerozhodl, jak bude dál postupovat, tvrdí úředníci, jež NYT oslovily.

„Vláda podporuje celou řadu vyšetřování s cílem identifikovat a dohnat k odpovědnosti ty, kteří jsou za to zodpovědní,“ komentovala situaci mluvčí americké Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová. „Ruské síly páchají na Ukrajině válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, ukrajinský lid si zaslouží spravedlnost,“ dodala. Rada podle ní pracuje na odhalení ruských zvěrstev, aby svět viděl, co Putinovy síly dělají.

S Mezinárodním trestním soudem spolupracuje dlouhodobě mnoho západních zemí včetně amerických spojenců, třeba Velké Británie. Spojené státy si od organizace dlouho držely odstup, protože se obávaly, že by tribunál mohl jednoho dne stíhat právě Američany. Americké administrativy v minulosti tvrdily, že by soud neměl vykonávat jurisdikci nad občany země, která není smluvní stranou, jako jsou právě USA a Rusko. A to ani v případě, že k údajným válečným zločinům dochází na území státu, který smlouvu podepsal, jako jsou právě Ukrajina a Afghánistán.

Zdrženlivý postoj USA k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Takzvaný Římský statut, tedy dohodu, která de facto ustavuje Mezinárodní trestní soud, podepsal za Spojené státy v roce 2000 tehdejší prezident Bill Clinton. Protože se mu ale statut zdál chybný, nepředal jej Senátu k ratifikaci. Po dvou letech jeho nástupce George W. Bush tento podpis zrušil. Kongres však mezi lety 1999 až 2002 přijal zákony, které sice povolují vládě poskytnout do Haagu informace, ale jen velmi omezeně.

Přesto na konci mandátu Bushe mladšího prohlásilo americké ministerstvo zahraničí, že Spojené státy „realitu“ soudu akceptují. Další krok směrem ke spolupráci s Haagem učinila až administrativa Baracka Obamy, když nabídla odměny za dopadení uprchlých válečných vůdců v Africe, které ICC dříve obvinil.

Trumpovy sankce na pracovníky soudu

Vztahy mezi Washingtonem a Haagem se zhoršily v roce 2017, kdy se tehdejší vrchní žalobce soudu pokusil v rámci širšího pohledu na válku v Afghánistánu vyšetřit podezření na mučení zadržených teroristů ještě za vlády Bushe mladšího. V reakci na to Trumpova administrativa uvalila na pracovníky soudu sankce a ministr zahraničí Mike Pompeo označil žalobce za zkorumpovaného.

Na debaty navázal až po čtyřech letech právě Biden, kdy jeho administrativa sankce zrušila a nově jmenovaný prokurátor Karin Khan od vyšetřování upustil. Loňský vpád ruských vojsk na Ukrajinu pak přispěl k tomu, že se snaží dohnat k odpovědnosti šéfa Kremlu Vladimira Putina a další vojenské představitele Ruska.

Koncem prosince loňského roku američtí zákonodárci přijali dva zákony, které by měly vyšetřování napomoci. Vláda Spojených států však nadále nesmí poskytovat soudu finanční prostředky a další obdobnou pomoc, Kongres ovšem ustanovil výjimku, která jí umožňuje pomáhat při „vyšetřování a stíhání cizích státních příslušníků v souvislosti se situací na Ukrajině, včetně podpory obětí a svědků“.

Nevýhodný postoj?

Pentagon však prý nadále stojí za názorem, že by Spojené státy neměly pomáhat ICC ve snaze vyšetřovat Rusy za jejich činy na Ukrajině, protože Moskva Římský statut dosud nepodepsala. Podle některých amerických právníků, které The New York Times citují, není příliš výhodné se postoje i nadále držet, protože zbytek světa tento výklad v podstatě odmítá.

Podle bývalého vedoucího právníka Národní bezpečnostní rady a resortu zahraničí v Bushově administrativě Johna Bellingera by Pentagon měl znovu zvážit potenciální výhody spolupráce se soudem.

„Ministerstvo obrany by se mělo na ICC dívat ne čistě z obranného hlediska, tedy jak by nás mohl podrazit, ale můžeme Mezinárodní trestní soud – tedy nástupce norimberských tribunálů – využít jako nástroj k vyšetřování ruských válečných zločinů,“ podotkl Bellinger.