Pokud se Rusko nezmění, musí pryč z OSN i dalších institucí, říká Podoljak pro ČT

Ukrajinský prezident, Volodymyr Zelenskyj v USA navrhl uspořádat nový mírový summit OSN. Ministr zahraničí Kuleba řekl, že by se mohl konat v únoru a prostředníkem rozhovorů by měl být generální tajemník OSN Antonio Guterres. Jaké očekáváte výsledky?

Zaprvé, prezident Zelenskyj navrhl již o něco dříve mírový plán. Bylo to v Indonésii na summitu G19 (skupina se jmenuje G20, Podoljak však neuznává členství Ruska – pozn. red.), kde byla uvedena posloupnost kroků, které by vedly k trvalému míru nejen na Ukrajině. Je třeba projednat vše, co se týká této války z pohledu mezinárodního práva, mezinárodního humanitárního práva, z hlediska snahy zabránit mezinárodní potravinové krizi a tak dále. Je tam několik kroků, které by bylo třeba implementovat.

Summit má stanovit logistiku těchto kroků. Summit je pokračováním mírového plánu, ale má také stanovit logistiku provádění těchto mírových kroků v reálném světě. Na jaké otázky by se jaká země soustředila.

Co se týká pana Guterrese, nejde až tak o prostřednictví. Ale protože rozumíme, že Ruská federace nemá zájem na míru jako takovém, jde o moderování. Aby všechny země, které se budou účastnit tohoto summitu, mohly uplatnit svůj názor a aby tyto pozice byly promítnuty do rezolucí v rámci systému OSN. Takový je úmysl.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Kuleby by se Rusko mohlo účastnit summitu, pokud by stanulo před mezinárodním tribunálem kvůli svým válečným zločinům. Je to možné?

Vyjděme z toho, že válka, která trvá již deset a půl měsíce, podstatně změnila situaci v Evropě i globální situaci. Pochopte, že před šesti měsíci bychom se tu vůbec nebavili o zvláštním tribunálu jako takovém. Dnes je koncepce zvláštního tribunálu předmětem jednání o mezinárodním právu na úrovni ministrů spravedlnosti nebo ministrů zahraničních věcí nejen ve skupině zemí G7, ale také Evropské unie. Dnes je to již axiomem – zvláštní tribunál bude. Proč? Protože množství válečných zločinů Ruské federace na Ukrajině je nepřehlédnutelné. Jsou to nejen zločiny proti ozbrojeným silám. Jde také o porušování mezinárodního humanitárního práva, o zločiny proti civilistům.

V prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí byla výzva vyloučit Rusko z Rady bezpečnosti OSN. Jak by se to mohlo stát? Rusko má v Radě bezpečnosti právo veta.

Právě proto, že, jak jste správně řekla, Rusko je stálým členem Rady bezpečnosti s právem veta, my dnes nevidíme OSN jako organizaci, která může zasáhnout. Tím myslím skutečně zasáhnout – v případě této nebo jiných válek nejen na území Ukrajiny. Rusko vždy použije veto ve prospěch té, či jiné agresivní země. Té, či jiné teroristické organizace. Je třeba tomu udělat přítrž. 

Pokud chceme mít akceschopnou platformu s názvem OSN, kde můžeme řešit globální konfliktní situace, je třeba přijmout rezoluci, která bude účinná. Je třeba odsud vyloučit zemi, která je buď sponzorem terorismu, o čemž mluví například Evropský parlament, nebo teroristickou zemi, která vede válku teroristického typu a bombarduje například naši energetickou soustavu, na níž závisí život 35, 40 milionů lidí. 

Jde o proces, k němuž se budou postupně připojovat další země. Podobně jako to bylo s otázkou zvláštního tribunálu, o které jsme začali hovořit před čtyřmi, pěti měsíci. Dnes jde o reálnou koncepci, která se bude realizovat. Myslím si, že stejným způsobem se bude za určitý čas realizovat koncepce Rusko pryč z OSN. 

Víte, řeknu k tomu víc. Přinejmenším, jak se budeme blížit konci války a Rusko bude prohrávat a Ukrajina vyhrávat, hodně tradičních postojů se bude měnit. Včetně postojů k roli, či postavení Ukrajiny v mezinárodních institucích. Rusko pozbude na určitou dobu členství nejen v OSN. Totéž v OBSE – Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, nebo MAAE – Mezinárodní agentuře pro atomovou energii. Taková země, pokud neprojde vnitřní transformací, pokud nepřijme fakt, že civilizovaný svět žije podle určitých pravidel, nemůže existovat v rámci těchto mezinárodních institucí a blokovat jejich práci.

Prezident Ukrajiny prohlásil, že počítá s účastí Indie na uskutečnění mírového vzorce. Můžete to vysvětlit? Očekáváte účinný tlak Indie na Rusko?

Filosofie Indie jako státu, etnika, národa, je filosofie míru jako takového. Pro Indii je to principiální otázka. Indie nemá ráda války. Je jasné, že má určité své konflikty se sousedy, ale Indie vždy vystupuje za mírové řešení konfliktů bez války. 

Indie bude předsedat G19, a proto pan prezident je názoru, že Indie, opírajíc se o tuto ideologii míru, může velmi efektivně zabezpečit moderování právě mírových procesů. Skutečných mírových procesů, ne abstraktního míru, o kterém mluví Ruská federace. Na způsob „nechte nás obsadit část vašeho území, dovolte nám právně neodpovídat za zločiny, které jsme spáchali na Ukrajině, a toto budeme považovat za mírový proces“. Ne, takto to nebude. 

Myslím, že Indie chápe, že mír může nastat, když opustíš cizí území, když neokupuješ cizí území a když převezmeš odpovědnost za válečné zločiny, za masové vraždy lidí. Myslíme si, že Indie by tu mohla sehrát důležitou roli. Opírajíc se o svou filosofii míru. 

Změní dodávka systému Patriot průběh války?

Je to pro nás obranná válka. Pokud vezmeme do úvahy, že Rusko střílí po civilním obyvatelstvu, po našich městech, velkých městech, milionových městech, po energetické infrastruktuře, aby města v zimě zamrzla, je důležitým prvkem uzavření nebe. Je to obrana nebe, obrana civilního obyvatelstva. V této oblasti má předání systému Patriot velmi symbolickou hodnotu. Znamená to, že neexistují omezení v oblasti předávání pokročilých zbraní Ukrajině. Ještě je tu otázka protiútoku, protože tam jde o trochu jiné programy. Ale k tomuto. Nejde jen o patrioty, dostáváme také další pokročilé zbraně i od jiných zemí. Myslíme si, že jsme schopni vybudovat systém obrany civilního obyvatelstva.