Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Krajina Mazurských jezer se cestou dále na sever Polska proměňuje. Přibývá tam vojenských základen a ubývá lidí. Hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí odděluje militarizované pásmo.

„Máme tady protitankový příkop, val, dále je tu první linie protitankových zábran a po sto padesáti metrech druhá linie,“ popsal Michał Bednarko z 15. mechanizované brigády polské armády první úsek chystaného obřího systému armádních opevnění s názvem Východní štít.

Ženisté polské armády začali se stavbou loni na podzim. Jejich úkolem je opevnit osm set kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, Běloruskem i Ukrajinou. Celý prostor je připravený k zaminování, vzduch stráží drony.

Obrana před ruskými zvěrstvy

Stavba vojenského opevnění bezprostředně na hranici reaguje na nedávnou komplexní změnu polské obranné strategie, která předpokládá, že armáda nevyužívá taktickou hloubku svého území, ale brání každý jeho metr. „Když jsme v médiích viděli, co se na Ukrajině dělo civilistům, tak to nemůžeme nechat zopakovat,“ dodal Bednarko s narážkou na vraždění a mučení, kterého se dopouštějí ruští okupanti.

Celá obranná linie za v přepočtu šedesát miliard korun má vzniknout do tří let. Pro vládu premiéra Donalda Tuska jde o prioritu. Usiluje o financování z EU, k čemuž se otevřela cesta ve středu, když Evropský parlament projekt označil za klíčový pro bezpečnost kontinentu. „Všechno to slouží k odstrašení agresora. Proto to je investice do míru,“ prohlásil Tusk.

Vojenská školení a víc vojáků

Bezmála osmatřicetimilionová země chce už příští rok zavést systém dobrovolných vojenských školení. Včetně rezerv chce mít brzy k obraně připraveno až půl milionu lidí.

Polský prezident Duda se také vyslovil pro přesunutí amerických jaderných zbraní na polské území. „Navrhuji, aby se členské země NATO na příštím summitu shodly, že obranné výdaje nebudou nižší než tři procenta HDP,“ uvedl dále Duda.

V Polsku je teď kolem deseti tisíc amerických vojáků, Varšava jedná o navýšení jejich počtu.