Něco z toho vzejde, řekl Trump během letu na Aljašku

„Vladimir Putin je chytrý člověk, dělá to dlouho dobu a já také. Bude to velmi složité. Vycházíme spolu, oboustranně se respektujeme a jsem přesvědčen, že z toho něco vzejde,“ řekl během letu na Aljašku americký prezident novinářům.

Dále prohlásil, že válka a zabíjení na Ukrajině musí skončit. Na otázku, co si myslí o tom, že Rusko ve čtvrtek večer opět zaútočilo na Ukrajinu, šéf Bílého domu sdělil, že si tím Putin připravuje půdu k jednání. „V jeho misi mu to pomáhá k lepší dohodě, když může pokračovat v zabíjení, možná je to jeho představa, ale on si myslí, že mu to pomáhá a dodává sílu ve vyjednávání,“ poznamenal s tím, že si o tom s ruským vládcem promluví.

Trump také uvedl, že o územních otázkách rozhodne Ukrajina, a připustil poskytnutí bezpečnostních záruk napadené zemi společně s Evropou. Zároveň vyloučil obchodování s Ruskem, pokud bude pokračovat ve válce.

Mluvčí Kremlu podle tiskových agentur uvedl, že Trump osobně uvítá Putina u jeho letadla, které má přistát na Aljašce v 11:00 tamního času (21:00 SELČ). Kreml vzkázal, že Putin přiletí na Aljašku načas, zmínil zahraniční zpravodaj ČT Bohumil Vostal. „Putin je známý tím, že má ve zvyku nechat státníky a zahraniční představitele čekat, než se s nimi setká. V tomto ohledu vidíme, že podle všeho udělá výjimku a Trumpa čekat nenechá,“ dodal.

Následně dojde k jednání mezi oběma politiky, které má začít v 11:30 (21:30 SELČ). Kreml očekává, že jejich rozhovor potrvá šest až sedm hodin a povede k výsledkům, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur.

Ruská delegace už je na místě

Na Aljašku podle serveru The Independent dorazil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nebo ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev. Při příchodu do hotelu měl Lavrov na sobě pod černou prošívanou vestou šedivou mikinu s nápisem SSSR, tedy Svaz sovětských socialistických republik.

Ve čtvrtek na mezinárodním letišti v Anchorage přistál ruský Iljušin Il-96 určený v Rusku pro přepravu nejdůležitějších lidí. Z Moskvy podle webu určenému fanouškům letectví letěl arktickou trasou a pro přelet nad americkým územím potřeboval zvláštní povolení, protože letadla registrovaná v Rusku do amerického vzdušného prostoru kvůli platným protiruským restrikcím nesmějí. Očekává se, že samotný Putin nepřistane na mezinárodním letišti, ale přímo v dějišti summitu na vojenské základně Elmendorf-Richardson.

Šéf Kremlu cestou na Aljašku udělal zastávku v Magadanu na ruském Dálném východě, který od Anchorage dělí ještě 3200 kilometrů. Jeho mluvčí Peskov dříve novinářům řekl, že tam navštíví jeden z místních podniků nebo sportovní komplex.

Podle harmonogramu Bílého domu se Trump na Aljašce zdrží zhruba sedm hodin. Chystaný odlet amerického prezidenta z Anchorage zpět do Washingtonu je plánovaný na sobotu 03:45 SELČ.

Demonstrace za Ukrajinu

Na podporu Ukrajiny vyšli ve čtvrtek do ulic města Anchorage tamní obyvatelé. Volají po okamžitém příměří. Někteří z nich označují Putina za mezinárodního zločince a vyjádřili nesouhlas s jeho přítomností na půdě Spojených států. Na místě natáčel i štáb České televize. „Mezinárodní zločinci nejsou na Aljašce akceptovaní,“ prohlásila protestující Valerie.

Demonstrant Douglas Loshbaugh připomněl, že Francie a Británie přenechaly část Československa Němcům, aby zabránily druhé světové válce. „Jenže to nefungovalo. Rád bych, aby se to nestalo dvakrát,“ řekl.

„Postoupit Ukrajinu Putinovi je jako postoupit Československo Hitlerovi,“ stálo na ceduli odkazující na mnichovskou konferenci ze září 1938, na které se zástupci západoevropských mocností s nacistickým diktátorem Adolfem Hitlerem bez účasti československých představitelů dohodli, že pohraniční části Československa obývané převážně Němci získá Německo.

Smíšené náznaky a naděje

Kreml potvrdil, že státníci projednají hlavně konflikt na Ukrajině. V rámci přípravy na summit se Vladimir Putin setkal s ostatními vysokými představiteli Ruska. Válčící země si opět vyměnily zajatce. Jinak ale Moskva nepolevuje v bombardování Ukrajiny ani v tlaku na frontách Donbasu. Nic nenasvědčuje tomu, že by se ruský prezident vzdal nároků na okupovaná území. Jejich vydání zůstává pro Kyjev naprosto nepřijatelné.

„Nastal čas ukončit válku a Rusko musí podniknout příslušné kroky. Spoléháme na Ameriku,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram. „V sázce je opravdu hodně,“ zdůraznil v příspěvku, který zveřejnil po jednání s veliteli ozbrojených sil.

„Doufáme, že hlavním tématem schůzky bude příměří. Okamžité příměří. Americký prezident to opakovaně prohlásil. Navrhl mi, že po setkání na Aljašce se znovu zkontaktujeme. A projednáme všechny jeho případné výsledky,“ dodal Zelenskyj.

Starmer požaduje pevnou bezpečnostní záruku

Středeční rozhovor s americkým prezidentem zmírnil ukrajinské znepokojení z Trumpova pondělního prohlášení, že dohoda zřejmě výměnu území zahrne. Zelenskyj ve čtvrtek přesto navštívil dalšího klíčového spojence, Velkou Británii. „Jakákoli diskuse o hranicích musí být doprovázena pevnou a důvěryhodnou bezpečnostní zárukou, která zajistí, že jakýkoli případný mír bude trvalý a Ukrajina bude moci bránit svou územní celistvost,“ řekl poté britský premiér Keir Starmer.

Trump podle evropských lídrů projevil ochotu se k těmto zárukám připojit, i když zatím jen velmi neurčitě. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale jednoznačně vyloučil, že by je převzalo NATO jako celek. Americký prezident také prohlásil, že pokud jeho ruský protějšek nebude souhlasit s ukončením bojů, bude to mít pro Rusko velmi vážné následky.

„Oťukávací schůzka“

Setkání Trumpa a Putina na Aljašce je podle experta Martina Jirušky z Masarykovy univerzity v Brně spíše „oťukávací“. „To naznačuje i Trump, což je pro něj poměrně nezvyklé, jelikož jeho rétorika bývá poměrně silná. V tomto případě je velmi opatrný. Říká, že do toho jde s tím, aby si vyslechl, jaká je situace, aby si vyslechl, co si o tom Putin myslí,“ poznamenal. Nějaká zásadní dohoda by prý Jirušku překvapila.

Podle něj se hraje o to, aby se na schůzce dohodlo další setkání, kde by už měl být i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což je něco, o čem se snažili přesvědčit Trumpa i evropští lídři.

Jiruška si zároveň myslí, že jednání amerického prezidenta s evropskými lídry napomohla tomu, že si šéf Bílého domu uvědomil, že tohle je první krok. „A že se úplně asi nezdaří jeho plány, kdy vyřeší konflikt na Ukrajině během nějaké chvilky. Dá se asi čekat, že dojde k nějaké výměně názorů,“ dodal akademik.

Trump si zakládá na osobním kontaktu a domnívá se, že stačí se setkat s Putinem mezi čtyřma očima a všechno se vyřeší, míní komentátor Ondřej Šmigol. „To může být pro Putina zrádné, obzvlášť pokud se ukážou jako pravdivé zkazky, že si chystá jakýsi historický výklad o tom, proč je údajně Ukrajina umělý stát,“ sdělil komentátor. „Nevím, jestli bude Trump ochotný snášet tyto výklady, on dlouho neudrží pozornost,“ dodal.

„Výsledky summitu na Aljašce jsou stále poměrně velkou neznámou, nedá se asi očekávat, že by jednání přineslo razantní zlom, který by v krátkém časovém úseku zastavil bojovou činnost nebo konflikt na Ukrajině, byť formou nějakého příměří,“ domnívá se bezpečnostní analytik Richard Stojar. Na druhé straně je podle něj otázkou, jak schůzka dopadne, zda jednání budou pokračovat.

„S Trumpem se nedá ani vyloučit, že se Rusko po tomto summitu, pokud nebude americký prezident s jeho výsledky spokojen, dostane ještě do větší izolace. Záleží, jaké hrozby americké strana na tu ruskou vytáhne a kam by byla americká strana ochotna zajít, aby přitlačila na Ruskou federaci, případně na Ukrajinu,“ dodal analytik.

Očekávání na Ukrajině nejsou před summitem nijak velká, uvedl v pořadu Horizont ČT24 ukrajinista Petr Kalina z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. „Nikdo nedoufá, že se v sobotu ráno probudí do míru, možná ani do příměří. Spíše panují obavy, že setkání obou lídrů může znamenat restart těchto dvou států, což by pro Ukrajinu nebylo dobré.“

Obavy jsou také z toho, že Trump nebude na Putina dostatečně tvrdý a nic užitečného se pro Ukrajinu v tuto chvíli projednat nepodaří. Za současným tlakem Ruska na frontě pak ukrajinista vidí snahu zlepšit si vyjednávací pozici na summitu. „Stále platí, že územní zisky Ruska vůči Ukrajině nejsou nikterak oslnivé,“ dodal. Obává se, že válka se ke konci ještě neblíží. Stejný názor podle něho panuje i u ukrajinských komentátorů.