Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

V Jemenu trvá od roku 2014 trvá občanská válka. Většinu země, včetně hlavního města Saná, ovládají už deset let povstalečtí šíitští hútíové podporovaní Íránem. Separatisté z Jižní přechodné rady (STC) bojují proti rebelům po boku vládních sil a pod záštitou Emirátů tvoří křehkou politickou koalici se stranou Isláh, kterou podporuje Rijád.

Zároveň ale usilují o nezávislost jižního Jemenu, jak tomu bylo před sjednocením země v roce 1990. Podle médií může vyhlášení tohoto útvaru přijít v blízké době. STC dlouhodobě viní jemenské vlády z politické a ekonomické marginalizace jihu a tvrdí, že sjednocení vytvořilo křehkou a nestabilní unii.

Demonstrace za „jižní stát“

Tento měsíc dostali separatisté pod kontrolu provincie Hadramaút a Mahra. V neděli demonstrovaly v Hadramaútu desítky tisíc lidí. Protestující nesli transparenty na podporu rady, potvrdili svou loajalitu předsedovi STC Ajdarúsovi az-Zubajdímu a požadovali vytvoření „jižního státu“, informoval web The Arab Weekly.

STC tvrdí, že zahájila ofenzivu poté, co místní frakce zastavily těžbu ropy v Hadramaútu, hlavním zdroji příjmů pro úřady na jihu. Cílem ofenzivy byl také boj proti islamistickým extremistům a zabránění pašování zbraní hútíům, kteří ovládají většinu lidnatého severu, uvedla STC.

Saúdské zájmy v ohrožení

Hadramaút je největší a nejbohatší region Jemenu a má úzké vazby na Saúdskou Arábii. Postup STC je proto považován za přímou hrozbu pro národní bezpečnostní zájmy království, stejně jako pro roli Rijádu v Jemenu. Podle expertů je přitom nepravděpodobné, že by separatisté zahájili ofenzivu bez souhlasu Spojených arabských emirátů.

Saúdská Arábie je minulý týden vyzvala, aby se z území stáhli, setkala se ale s odmítnutím. Následovaly údery na elitní síly STC. Jižní přechodná rada označila bombardování za „vážně znepokojivé“.

V úterý pak koalice vedená Rijádem zaútočila na přístav Mukallá, v němž podle ní v uplynulých dnech dvě lodě, které připluly z přístavu Fudžajra ve SAE, vyložily velké množství zbraní a bojových vozidel na podporu separatistů. Koalice uvedla, že úder na přístav si nevyžádal žádné oběti. Agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje napsala, že útok mířil přímo na dok, kde byl vyložen náklad z obou lodí.

Rijád apeloval na Abú Dhabí, aby vyslyšelo výzvu jemenské vlády a aby jeho síly opustily Jemen do 24 hodin. Podporu, kterou Emiráty poskytují separatistům, označil za hrozbu pro svou i regionální bezpečnost. Zároveň vyjádřil naději, že SAE podniknou nutné kroky, aby se podařilo zachovat vzájemné vztahy. Jemen už kvůli aktuálnímu vývoji zrušil obranný pakt s Emiráty.

Emiráty uvedly, že je útok na přístav překvapil. Náklad z lodí byl podle nich určen jednotkám SAE a nebyly v něm žádné zbraně. Abú Dhabí také dalo najevo zklamání z prohlášení Rijádu a odmítlo vznesená obvinění. K aktuální situaci je podle něj nutné přistupovat zodpovědně a neměla by eskalovat.

Ministerstvo obrany SAE v úterý odpoledne oznámilo, že z Jemenu stáhne své zbývající jednotky. V prohlášení zdůraznilo, že se jedná o krok vycházející z vlastního rozhodnutí SAE, a to s ohledem na „nedávný vývoj“. Podle ministerstva jsou zbývající jednotky součástí protiteroristické mise, na níž se podílejí spolu s mezinárodními partnery. Všechny ostatní emirátské jednotky se ze země stáhly již v roce 2019.

Koalice vedená Saúdskou Arábií nicméně v úterý večer uvedla, že náklad obsahoval zbraně a munici, které měly být podle jejích informací převezeny do provincie Hadramaút. SAE byly podle koalice informovány, že takové jednání je nepřijatelné, píše Reuters s tím, že jemenské úřady přístav po připlutí obou lodí uzavřely.

Reuters připomíná, že Saúdská Arábie a Emiráty jsou významnými členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a spory mezi nimi by mohly zkomplikovat hledání shody na množství těžené ropy.

Aktuální vývoj přiblížil Saúdskou Arábii a Emiráty více než kdy dřív otevřenému konfliktu, upozorňuje Reuters a další média. Vzájemné vztahy jsou napjaté i kvůli angažmá Abú Dhabí ve válce v Súdánu, kde tiše podporuje rebely z Jednotek rychlé podpory (RSF).

Role Emirátů v Súdánu

STC zahájila ofenzivu jen tři týdny poté, co saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán během své návštěvy Bílého domu sdělil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi své obavy ohledně konfliktu v Súdánu, upozorňuje list The Financial Times (FT).

Někteří analytici míní, že obě události spolu souvisejí, jelikož Emiráty pobouřilo, že princ zmínil roli polovojenských sil a chtěl tak království vyslat vzkaz. Abú Dhabí odmítá, že by vyzbrojovalo RSF, které čelí obvinění z genocidy. Rijád je naopak považován za stoupence súdánských ozbrojených sil.

„Vývoj událostí ve východním Jemenu poukazuje na tichou, ale závažnou rivalitu mezi Rijádem a Abú Dhabí, jejíž vedlejší účinky riskují zesílení zástupného násilí v Jemenu, Súdánu i mimo něj,“ řekl FT poradenské skupiny pro rizika se sídlem v USA Basha Report Muhammad Bášá.

Saúdi považují Súdán za klíčový pro svou národní bezpečnost, protože má dlouhou hranici s Rudým mořem. Strategické zájmy mají v zemi i Emiráty, jež se také obávají infiltrace islamistů do súdánské armády, píše FT.

USA i OSN volají po zklidnění situace

Americký ministr zahraničí Marco Rubio tento týden vyzval ke klidu v Jemenu, aniž by se přitom přiklonil na stranu Rijádu nebo Abú Dhabí. Obě země patří ke klíčovým spojencům Washingtonu v regionu. „Vyzýváme ke klidu a k diplomatickému úsilí, abychom dosáhli trvajícího řešení. Jsme vděční našim partnerům Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům za jejich diplomatické vedení,“ uvedl podle AFP Rubio.

Na deeskalaci apeloval v polovině prosince rovněž generální tajemník OSN António Guterres. „Vyzývám všechny strany k maximální zdrženlivosti, k uvolnění napětí a k řešení neshod prostřednictvím dialogu. To platí i pro regionální aktéry, jejichž konstruktivní zapojení a koordinace při podpoře mediačního úsilí OSN jsou nezbytné pro zajištění společných bezpečnostních zájmů," uvedl Guterres.

Varoval také, že 19,5 milionu Jemenců, téměř dvě třetiny populace, potřebuje humanitární pomoc. Velká část země je v důsledku více než dekádu trvající občanské války závislá na humanitární pomoci.