Přijetím Putina by Maďarsko podruhé ignorovalo mezinárodní zatykač

Nahrávám video

Oznámená schůzka představitelů Ruska a Spojených států se má uskutečnit v Budapešti. Pokud k ní opravdu dojde, mezinárodní izolace, ve které se ocitlo Rusko, a zejména vládce Vladimir Putin, se opět výrazně posune. Pro země Evropské unie je Putin persona non-grata. Ve všech státech sedmadvacítky by navíc měl být v platnosti zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. Maďarsko ale již loni v listopadu přijmutím izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dalo najevo, že soud nehodlá respektovat.

Pokud Budapešť bude hostit setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a Putina, mělo by druhého ze jmenovaných zadržet a dopravit jej do Mezinárodního trestního soudu. Ten před více než dvěma lety na ruského diktátora vydal zatykač. Obviněn je z nezákonných deportací ukrajinských dětí.

Maďarsko ale Putina nezadrží. „Potvrzuje to, že se Maďarsko v Evropské unii dlouhodobě chová jako černý pasažér. Na jednu stranu velmi rádo natahuje ruku směrem Bruselu, na druhé straně podkopává integritu evropské spolupráce,“ míní politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha.

Návštěva izraelského premiéra

Každá země, která uznala působnost mezinárodního tribunálu, je zavázána také ke spolupráci se soudem. Tyto závazky má i Budapešť. Již v dubnu ale na ně rezignovala s návštěvou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Na něj byl vydán zatykač v listopadu 2024 v souvislosti s válkou v Gaze.

Maďarsko ale už tehdy dalo najevo, že jej nehodlá respektovat. Netanjahua pozvalo na státní návštěvu a v jejím průběhu oznámilo odstoupení od Mezinárodního trestního soudu. Parlament toto rozhodnutí o měsíc později potvrdil.

„V posledních letech tento orgán už nebyl nestranným, na pravidlech založeným soudem, ale soudem politickým. A to jasně prokázala rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu týkající se Izraele,“ tvrdil maďarský premiér Viktor Orbán.

Posun mezinárodní izolace

Podle Římského statutu (smlouvy o zřízení soudu) ovšem odstoupení od Mezinárodního trestního soudu nabývá účinnosti jeden rok od data doručení oficiálního oznámení. V případě Maďarska tedy v květnu 2026. Budapešť s tím nesouhlasí a odkazuje se na to, že Římský statut se nikdy nestal součástí maďarského právního systému. Postoj, který teď garantuje bezproblémový pobyt v metropoli na Dunaji i pro ruského diktátora.

Ve všech ostatních státech sedmadvacítky mezinárodní zatykač na Vladimira Putina platí stále. Ale nejen to. Součásti tlaku na Rusko byla a je také snaha o jeho izolaci. To se může změnit právě v Budapešti. Putinova první cesta do Evropy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu (pokud nepočítáme kaliningradskou exklávu) může být pro Kreml důležitým symbolickým vítězstvím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 44 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...