Putin byl podle Kremlu v Mariupolu. „Vrací se na místo svých zločinů,“ reagoval Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin podle informací Kremlu navštívil okupované ukrajinské město Mariupol. Přístav se stal symbolem ukrajinského odporu, než jej Rusko po tuhých bojích loni v květnu ovládlo. Putin měl do města přiletět vrtulníkem nedlouho poté, co v sobotu navštívil poloostrov Krym, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Kyjev na Putinovu cestu reagoval poznámkou, že se „zločinec vrací na místo svých zločinů“ s poukazem na masové hroby nalezené v okolí města. Některá média ale vyjádřila ohledně návštěvy Putina v Mariupolu pochyby.

Je to poprvé, co ruský prezident navštívil okupovaná území, která se loni v září rozhodl v rozporu s mezinárodním právem připojit k Rusku. Západní média připomínají, že Putin coby vrchní velitel ruských ozbrojených sil se tak dostal zatím nejblíže k frontě, kterou až dosud nikdy nenavštívil. Podle agentury TASS to byla Putinova první návštěva Donbasu, o který se bojuje od roku 2014.

Tiskové oddělení Kremlu o Putinově cestě informovalo v neděli ráno a návštěvu Mariupolu označilo za „pracovní cestu“, na které si ruský prezident prohlédl několik čtvrtí města, bavil se s místními obyvateli a také navštívil jednu rodinu v jejím domově. Podle prezidentova mluvčího šlo o spontánní rozhodnutí, které nebylo v plánu.

Po Mariupolu se Putin podle mluvčího Dmitrije Peskova přemisťoval v autě, které sám řídil, nedoprovázel jej žádný konvoj. V boji vážně poničeném Mariupolu, který měl před válkou téměř 450 tisíc obyvatel, si v doprovodu vicepremiéra Marata Chusnullina prohlédl i budovu filharmonie, která však nemá nic společného s místním divadlem. V něm po loňském náletu ruských sil zahynuly podle Kyjeva stovky lidí.

Ukrajinské úřady zřídily mariupolskou filharmonii v někdejším domě kultury jako protiváhu k budově filharmonie v Doněcku ovládnutém proruskými separatisty. V bojích téměř neutrpěla.

Podle původního záměru ruských okupantů se v ní měl konat soudní proces s ukrajinskými obránci Mariupolu. Soud se však nekonal, protože Putin přikázal zajaté vojáky z pluku Azov vyměnit za ukrajinského oligarchu Dmitrije Medvedčuka, uvedla na svém webu ruská redakce BBC.

Putin podle agentury TASS zavítal i do Rostova na Donu na jihozápadě Ruska, kde se setkal s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který velí ruským silám na Ukrajině.

Přikradl se jako zloděj, píše ukrajinské ministerstvo

„Zločinci se vždy vracejí na místo svých zločinů. Organizátor vražd tisíců mariupolských rodin přijel obdivovat ruiny a masové hroby,“ napsal na Twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Putinovi zároveň vyčetl cynismus a to, že ho netrápí výčitky svědomí.

Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru napsalo, že se Putin přikradl do Mariupolu jako zloděj pod rouškou noci: je to bezpečnější a temnota mu také umožňuje zvýraznit to, co chce ukázat. Město, zcela zničené jeho armádou, a několik přeživších obyvatel udržuje daleko od zvědavých očí, napsalo ministerstvo.

Návštěva je podivná, upozornila média

Po několika hodinách od oznámení návštěvy se ve státních médiích objevilo video s Putinem v Mariupolu, které ale ukrajinská média označila za podivné, a vyjádřila o celé návštěvě pochybnosti. Podle serveru Vjorstka ale záběry skutečně zachycují sídliště Něvskij, které bylo dokončeno loni v říjnu.

Kanál NEXTA zveřejnil video, na kterém se údajně baví ruský prezident s obyvateli Mariupolu. „Lidé v Mariupolu děkují Putinovi za osvobození města. Je to nějaký druh trollingu?“ ptá se Nexta na svém twitterovém účtu.

Podle zpravodaje České televize Jana Šilhana je návštěva Vladimira Putina v okupovaném ukrajinském městě zpochybňována i mnohými západními médii. „Spekulují, jestli k návštěvě vůbec došlo, nebo jestli proběhla tak, jak ji oficiální ruské zdroje prezentují.“ Poukazují podle něj například na záběry, na kterých se Putin setkává s obyčejnými lidmi přímo v ulicích města. „To je věc, která není příliš v souladu s tou dlouho a pečlivě praktikovanou izolovaností ruského prezidenta,“ dodal. 

Běloruská opoziční novinářka Hana Ljubaková například upozornila na dopravu během údajné Putinovy návštěvy. „To je údajně Putin v okupovaném Mariupolu. Řídit sám auto, zatímco provoz nebyl blokován? Není divu, že všichni pochybují, že se to opravdu stalo,“ uvedla na Twitteru.

Reakce na zatykač?

V krymské metropoli Sevastopolu si Putin v sobotu prohlédl nově otevřenou školu umění a dětské volnočasové centrum. Skutečnost, že se ukázal právě na těchto místech, lze podle agentury AP vnímat jako snahu odpovědět na krok Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na něj v pátek vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území, a to i z Mariupolu, do Ruska.

K zatykači se Putin dosud nevyjádřil, ale jeho cestu lze podle agentury Reuters hodnotit jako demonstraci připravenosti pokračovat ve válce.

Cesta předcházela třídenní návštěvě čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Rusku, která začíná v pondělí a bude první od vypuknutí války na Ukrajině. Podle AP se očekává, že čínský prezident poskytne Putinovi významnou diplomatickou podporu v jeho konfrontaci se Západem.

„Číně je vcelku naprosto jedno, zda fronta prochází o sto kilometrů více na západ či sto kilometrů na východ a čí vlajka vlaje nad Bachmutem. Pro Čínu je důležité, aby válka nevedla ke zhroucení nynějšího režimu v Rusku a nevedla k ustanovení prodemokratické a prozápadní vlády v Moskvě. Vzhledem k tomu, že je to zatím málo pravděpodobné, nemá pro Peking smysl podnikat nějaké rázné kroky,“ řekl BBC Alexandr Gabujev z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...