Putin dal najevo, že ústupky čekat nelze, všímají si komentátoři

Ruský vládce Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci chválil ruskou ekonomiku, ale ignoroval její četné problémy, všímají si komentátoři a experti oslovení ČT. Putinova slova o válce na Ukrajině ukazují, že od vládce Kremlu nelze čekat ústupky. Putin mimo jiné prohlásil, že Ukrajinu měl napadnout ještě dříve.

Ruský vládce se dotkl stavu ruské ekonomiky. Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup připustil, že některým odvětvím, jako je například zbrojní průmysl, se daří dobře.

„Vladimir Putin si sice pochvaloval, že nezaměstnanost je úplně nejnižší v dějinách – nějakých 2,3 procenta –, ale už nedodal, že právě toto vyvolává inflaci, protože lidé prostě chybí a podniky i firmy musí zvyšovat platy, aby byly konkurenceschopné právě třeba zbrojnímu průmyslu, ale i armádě, která nabízí až desetinásobek mzdy, jež je v civilní sféře,“ řekl Soukup.

Nahrávám video

„Ruská ekonomika v tuto chvíli vypadá opravdu jako rozjetý vlak. Je to díky tomu, že je plně orientovaná na zbrojní průmysl,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková. „Uvádí se, že 28 až 30 milionů lidí v Rusku profituje a bohatne z války. Nejsou to jen podnikatelé a vyšší vrstva, ale jsou to i lidé z bývalých chudých regionů,“ dodala.

Rusové podle Procházkové bohatnou, ale nemají si za vydělané peníze co koupit, protože je velký nedostatek zboží. „Kromě tanků se nic nevyrábí, když to přeženu,“ poznamenala Procházková.

Velmi drahé jsou i hypotéky. Úroková sazba je 21 procent. „Lidé mají obrovské úspory, ale nemohou si za ně vzít hypotéku nebo koupit dům,“ přiblížila novinářka.

Kritika ruské centrální banky

Procházková poukázala na to, že Putin ve svém projevu kritizoval šéfku ruské centrální banky Elviru Nabiullinovou, která v ruském parlamentu na konci listopadu řekla, že ekonomika vyčerpala téměř všechny své dostupné zdroje.

„Ona je jeho oblíbenkyně, v čele centrální banky stojí od roku 2012 a Putin na ni nikdy nedal dopustit,“ upozornila Procházková a dodala, že ve středu centrální banku kritizoval i ruský parlament.

Nahrávám video

„Soulad mezi Kremlem a centrální bankou i obrázek ideální ekonomiky, která vzdoruje všem sankcím a inflaci, se tady začíná nabourávat,“ míní Procházková.

Současný vývoj podle novinářky nemusí znamenat výměnu v čele ruské centrální banky, ale zdůraznila, že rozhodnutí je na Putinovi.

Situace na frontě

Putin prohlásil, že ruské jednotky na Ukrajině každý den postupují vpřed a také to, že sousední zemi měl napadnout už dřív. Podle politického geografa Michaela Romancova tento výrok může mít více významů. Lze ho vnímat jako signál dovnitř Ruska, že na Ukrajině jsou problémy, které jsou dané tím, že Kreml nechal Kyjevu čas na přípravu.

V kontextu spekulací, že by Putin na Ukrajinu nezaútočil, kdyby v roce 2022 byl americkým prezidentem Donald Trump, se podle Romancova může jednat o signál, že by k ruské plnohodnotné invazi došlo bez ohledu na to, kdo by seděl v Bílém domě.

Případně se tím ruský vládce snažil říct, že Rusko mělo přistoupit k plnohodnotné invazi již v roce 2014, dodal Romancov.

Jednání o míru

Putin během tiskové konference zopakoval, že pokud se bude jednat o míru, musí to být podle ruských podmínek, upozornil Soukup.

„Specificky řekl, že bude trvat na principech neuskutečněné dohody z Istanbulu, která předpokládá téměř kapitulaci Ukrajiny. Zákaz vstupu do NATO, zmenšení armády a podobné věci,“ dodal komentátor.

Soukup zmínil, že Putin o Zelenském nemluvil jako o prezidentovi, ale pouze jako o „hlavě kyjevského režimu“.

„(Putin) dával všemožně najevo, že od něj ústupky rozhodně v dohledné době čekat nelze. Stejně tak prohlašoval, že nebude žádné příměří, protože by to dalo ukrajinským jednotkám možnost se lépe bránit, doplnit stavy a podobně,“ řekl Soukup.

Doplnil, že Putin prezentoval situaci v ruské Kurské oblasti, kde operují Ukrajinci, způsobem, že je jen otázka času, než se z ní podaří ukrajinské jednotky vytlačit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 37 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...