Mobilizace, kterou v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, výsledek války na Ukrajině neovlivní. Může ale přispět ke svržení jeho samotného. Ruská elita mu totiž neodpustí, že kvůli sankcím ztrácí své postavení. Nový lídr však bude pokračovat v represích, což může vyústit v občanskou válku nebo rozpad Ruska. Myslí si to ruská novinářka Ekaterina Kanakova, která byla hostem pořadu Interview ČT24.
Putin oznámil, že do zbraně povolá 300 tisíc lidí. Novináři ruského listu Novaja Gazeta dokonce tvrdí, že v plánu je mobilizace až milionu Rusů. „(Putin) přitom ohlásil řadu kritérií pro lidi, kteří budou spadat pod mobilizaci. Podle těch kritérií to nebude vůbec částečná mobilizace, ale totální,“ komentuje Kanakova. Úřady podle ní navíc nehledí na to, zda muži podmínky splňují.
Novinářka, která dříve působila v nyní zakázané rozhlasové stanici Echo Moskvy, připomíná, že ať bude povoláno jakékoliv množství vojáků, bude je potřeba vycvičit. „Ale místo toho jsou okamžitě vyslání do války, jakmile jsou odvedeni. Jestli je stihnou něčemu naučit? Já o tom pochybuji,“ uvažuje.
Další otázkou je podle ní ekonomický faktor, a to náklady na výzbroj a výstroj. „Ukrajinská armáda, jak víme, je připravena na zimu. Má všechno potřebné, což se ovšem nedá říct o ruských vojácích,“ komentuje Kanakova, která v současnosti žije v Česku a přispívá do Deníku N.
Oficiální dokumenty tvrdí, že všichni, kdo absolvovali vojenskou službu, mají nějaké zkušenosti, pokračuje novinářka. „Ale jsou to opravdoví bojovníci? Ne. I ti muži, kterým je, řekněme, přes čtyřicet nebo k padesáti a sloužili v osmnácti letech… od té doby jsou samozřejmě jiné zbraně.“
Očekává, že Rusko kvůli mobilizaci uzavře hraniční přechody. „Když viděli, jaké fronty (po ohlášení mobilizace) stojí na hranicích se sousedními státy, tak zřejmě v nejbližší budoucnosti bude rozhodnuto zavřít hranice nejen mezinárodní, ale i regionální.“
Putin mobilizací oddaluje svůj konec
„Prohra v téhle válce bude znamenat Putinovu smrt,“ tvrdí ruská novinářka. „Ne politickou. Politicky už mrtev je. V západních politických kruzích mu nikdo nepodá ruku, vůbec s ním nikdo nemluví. Naprostým ponížením byla jeho návštěva na Šanghajské organizaci pro spolupráci, kde ho ponížil i Východ.“ Prezidenti středoasijských zemí podle ní totiž na schůzky s Putinem nechtěli chodit.
Ruský prezident mobilizací oddaluje svůj konec, předpokládá Kanaková. Povolání dalších bojovníků však válku na Ukrajině neovlivní. Jediné, co ji může urychlit, jsou Západem dodávané zbraně ukrajinským obráncům.
Prohru ve válce přitom Putinovi neodpustí Rusové ani politické špičky, které ztrácejí nemovitosti, jachty, peníze a také privilegia. „Oni chápou, že si to všechno budou muset vybojovat nazpět, ale s Putinem to nebude možné. Otázka je, jestli se jim to podaří bez Putina,“ uvažuje novinářka. Za vyjednávání se Západem o zrušení sankcí bude elita ochotná „předložit hlavu Putina na misce“, tvrdí.
Existuje podle ní názor, že tvrdou mobilizaci podporují generálové, kteří tak chtějí ve společnosti vyvolat odpor vůči prezidentovi a donutit ji protestovat. Opozice je podle ní silná například v Dagestánu, odkud pochází nejvíce na Ukrajině padlých ruských bojovníků.
Hrozba vzpoury v regionech
Za rozpoutání války může Putin a za to, co se děje na bojišti, ministr obrany Sergej Šojgu, analyzuje Kanaková. „Proto tak rychle upadl v nemilost ruského prezidenta. Veškerá odpovědnost padne na něho, ale až nastane skutečně kritický bod a bude se klást otázka, kdo byl iniciátorem téhle války, tak budou Putina jeho blízcí do posledního dechu bránit,“ očekává.
„(Putinovi spojenci) budou říkat: ‚Vladimir Vladimirovič tu ofenzivu přece nevymyslel sám. Někdo mu napověděl, že armáda je připravena, že jsou zdroje, že je dostatečná motivace.‘ A začne vyšetřování už mimo vojenský sektor. Utrpí ale především generálové a ti, kdo jsou na ministerstvu obrany,“ je přesvědčena ruská novinářka.
Mechanismus výběru případného nového ruského lídra je podle Kanakové „zkorumpován od A do Z“. Po smrti Putina podle ní dojde k boji několika vlivových klanů. Vůdcem se pak stane nejsilnější z nich. Další prezident však bude v poválečné nejistotě muset zesilovat represe až do okamžiku, kdy se lidé vzbouří. Nastat podle ní může občanská válka nebo rozpad země.
„V některých regionech už taková mez existuje. Příkladem je Čečensko nebo Dagestán. Možná jimi to všechno začne. Čečensko, řekněme, bude znovu toužit po nezávislosti, další regiony se podívají a řeknou, oč jsme my horší, proč máme věřit nějakému novému člověku, když si můžeme zvolit svého tady v regionu,“ uvažuje novinářka.
